Úspěšná brigáda na loreckém rybníčku

V sobotu 17. února proběhla dlouho plánovaná a připravovaná brigáda na loreckém rybníčku. Jediné, co jsme si nějak naplánovat nemohli, bylo počasí. Naštěstí jsme se trefili mezi dva dny, kdy slezl sníh, ale i tak byla hladina rybníčku zamrzlá. Led měl cca 1 cm, takže ledoborec v podobě Davida a Toma na palubě nafukovacího člunu všechen led rozbil na menší kry. Kluci se dali hned do umísťování budek na cca 170 cm akátové kůly. Bahna je na dně asi 40 až 50 cm a bylo třeba pořádně do pevného dna 5 kg palicí každý kůl zatlouct. Já jsem mezitím pomalu objížděl po obvodu rybníčku a kde to šlo (někde jsou šípkové keře a ostružiny až nad hladinu a vybírat z nich odpad je nemožné) jsem vysbírával plovoucí PETlahve, skleněné lahve, míče, igelitové tašky a oblečení, boty, televizi atd. Vytáhli jsme i tříkolku a dětskou „motorku“. Narazili jsme i na karmu, starý koberec a nákupní vozík. Ty však vyndat nešly, budeme muset příště použít lano zapřažené za auto. Dana, Shali a Nikča zatím vysbíraly od odpadků břehy. I tam se toho válelo ještě hodně a Dana při snaze vysbírat vše i na samém břehu vyhrála sázku – trochu se smočila 🙂 . Celý příspěvek

Kutnohorské stromy Svobody

Jak mnozí z nás již zaregistrovali, na letošní rok připadá krásné 100leté výročí samostatnosti našeho státu a také další významná kulatá výročí událostí v něm.
U této příležitosti byly v minulosti v naší zemi vysazovány stromy, zpravidla to byly lípy (neboť lípa je naším národním stromem), aby symbolizovaly samostatnost naší země a svobodu jejího lidu.
V této souvislosti vyhlásila Nadace partnerství kampaň Stromy svobody 1918-2018 (www.stromysvobody.cz) a oslovila náš spolek, abychom případně pomohli s hledáním a mapováním těchto stromů. Tenhle úkol jsem si v Denemarku vzala za své já, protože mám stromy nejen ráda a obdivuji jejich krásu a energii, ale také se ráda dozvídám něco o historii a životě v Kutné Hoře. Při hledání informací o Stromech svobody jsem se dozvěděla třeba něco o tzv. Okrašlovacím spolku. Fungoval za 1. republiky podobně jako dnes náš spolek Denemark. Ale o tom až jindy…
V samotné Kutné Hoře byl registrován pouze jediný strom – lípa v Malíně, zasazená roku 1919 Sokolem. My jsme věděli o několika, a to především díky nedávno vydanému dvoudílnému Průvodci stezkami stromů v Kutné Hoře a okolí (Městské knihy s.r.o., 2016), jehož autory jsou naši dva členové Pavel Novák a Tomáš Klail, s krásnými fotkami Honzy Moravčíka. Některé údaje bylo třeba zpřesnit, a tak jsme se při pátrání dozvěděli i zajímavé příběhy těchto stromů.
Můžete si je přečíst právě na uvedeném webu www.stromysvobody.cz
Zatím nejstarším vypátraným stromem, který ovšem nebyl zasazen po roce 1918, ale 1915 u příležitosti 500.letého výročí upálení mistra Jana Husa, je Na Náměti Husova lípa. Právě tady se konaly za 1. republiky pravidelné oslavy. Po roce 1948 tento zvyk postupně upadl v zapomnění. Celý příspěvek

Chceme zachovat v Kutné Hoře staré stromy

Klokočovská lípa

V poslední několika letech ubývá v Kutné Hoře stromů, a to jak vzhledem k neuloženým náhradním výsadbám (pouhé ohlášení kácení), tak k neodpovídající následné péči (zálivka, vandalismus, obsekávání křovinořezy atd.) u výsadeb uložených a realizovaných. Statistiku těchto živých náhradních výsadeb už v minulosti komise životního prostředí udělala a výsledky nebyly dobré. Vést a kontrolovat statistiku by ale měla státní správa, a to nejen vůči Městu Kutná Hora, ale i jiným subjektům, které kácí a mají uloženu náhradní výsadbu. Mnoho stromů z náhradních výsadeb zahynulo a nebylo pak znovu nahrazeno, tzn. byly utraceny zbytečné finanční prostředky a výsledný efekt není žádný (výsadby kolem hřiště na Kaňku). Kvantitativně tedy stromů ubývá. Proto jsme se rozhodli napsat a požádat Radu města, tajemníka úřadu, vedoucí technického oddělení odboru investic i samotnou referentku, stejně jako Technické služby Kutná Hora, aby přehodnotili postup při správě veřejné zeleně.
Žádáme, aby byly pečlivě hodnoceny veškeré stromy, u kterých se uvažuje o kácení. Nejde totiž jen o kvantitu stromů, ale i jejich kvalitu a biologickou hodnotu. Starých stromů nejen v městských parcích, ale i na sídlištích a v městském centru ubývá a jejich biologická hodnota, včetně hodnoty estetické, tak zaniká. Výměna za stromy nové nedokáže nahradit hodnotu starého stromu. Jsme srozuměni s tím, že nelze udržovat v městském intravilánu nebezpečné a nemocné stromy za každou cenu, podobně jak tomu bývá např. v lese nebo remízkách, ale žádáme, aby byl brán mnohem větší zřetel na možnosti ošetřování starých stromů a ošetřování bylo upřednostňováno. Na ně jsou vázány svou životní nikou brouci, ptáci, veverky nebo netopýři (převážně v přirozených nebo vytvořených dutinách)a likvidací takových stromů vytlačujeme tyto zákonem chráněné živočichy z měst (na pokácení stromu obsazeného chráněnými druhy živočichů by mělo být samostatné povolení od Krajského úřadu – zásah do životní niky toho daného druhu). Dalším problémem je úbytek všech jehličnatých stromů, které jako jediné slouží ptákům během zimy za úkryt před větrem a sněhem. Navíc jsou během hnízdní doby velice často vyhledávány např. kalousem ušatým (asi znáte pískání mláďat během ara a léta) k budování hnízd. Z důvodu úbytku silnějších, starších stromů, vhodných pro dutinové ptáky pak strakapoudi ničí nové zateplené fasády domů. Celý příspěvek

Želví ráj i peklo zároveň

Tak jsem se po svém návratu z Indonésie a Malajsie konečně na chvilku zastavila a ráda bych se s Vámi podělila o zážitky, kterých je opravdu hodně.
Díky svým dvěma skvělým kamarádům, kteří jsou stejné krevní skupiny, jsem mohla odjet do Indonésie, kde na svém projektu (www.morskezelvy.cz) záchrany mořských želv, už dlouhých 7 let pracuje naše společná kamarádka Hana Svobodová. Před touhle mladou ženou hluboce smekám. Je naprosto neuvěřitelné, co v této zemi a v podmínkách které tam jsou, dokázala. Věřte, že to tam není vůbec lehké, a to vzhledem k místním úřadům, vládě, mentalitě lidí, náboženství, neuvěřitelné korupci a v neposlední řadě z důvodu nedostatku peněz na udržení celého projetu. Tento projekt má obrovské výsledky a není to procházka růžovým sadem, ale velice často pěkným a zoufalým peklem. To co jsem tam viděla a zažila, jsem si z domova vůbec nemohla představit a tak jsem opravdu moc vděčná, že jsem tam mohla být a trošku pomoci. Nyní po všech zkušenostech mohu a hlavně chci pomoci z domova. Celý příspěvek

Pomozte lípě z Lipky stát se Evropským stromem roku 2017

lípa v Lipce

Asi se divíte, co je to za titulek. Ale ne, nespletl jsem se. Opravdu je to tak. V obci Lipka, nedaleko Horního Bradla v Železných horách roste obrovská, dle pramenů asi 800 letá lípa. Ta se probojovala až do užšího výběru soutěže Evropský strom roku 2017, kdy zastupuje Českou republiku.
O historii stromu a soutěže samé i o tom, jak hlasovat:
Soutěž Evropský strom roku vznikla v roce 2011 a postupují do ní vítězové národních soutěží. Českou republiku bude v evropské soutěži v roce 2017 zastupovat Lípa na Lipce, která se stala suverénní vítězkou ankety Strom roku 2016, ve které získala 55 367 hlasů. Lípa roste v obci Lipka u Horního Bradla ve východních Čechách. Věk této lípy srdčité se odhaduje až na 800 let a obvod jejího kmene je 9 metrů. Patří tak k nejmohutnějším lípám v ČR vůbec. Roste na zajímavém místě, přestože obec Lipka má jen asi 20 trvale hlášených obyvatel, nejstarší zmínka o tomto místě pochází z roku 1303. Vztahuje se k tvrzi Lipka, která byla v 16. století přestavěna Janem Kustošem na renesanční zámek. Lípa roste jižně od tohoto zámečku, přibližně na poloviční cestě k bývalému hřbitovu, z kterého se dodneška zachovala jen hrobka Kustošů. Titul Evropský strom roku 2017 zatím nezískal žádný český zástupce. Nejlépe se umístila v loňském roce lípa z Tatobit na Semilsku, která získala 2. místo. Celý příspěvek

Průvodce po zajímavých stromech Kutné Hory právě vyšel

Před více než půl rokem jsme vás informovali o tom, že Denemark získal od Krajského úřadu Středočeského kraje nemalý příspěvek na vydání knížky, průvodce po zajímavých stromech a keřích v Kutné Hoře. V tu dobu se dodělávaly podklady, ze kterých vyplynulo, že knížka může být mnohem obsáhlejší nebo že nakonec vzniknou dva díly. Vše se podařilo dotáhnout do konce a začalo se s grafickými úpravami, opravami apod. Těsně před Vánocemi se podařilo knížku vytisknout. Celý příspěvek

Podpora projektu na záchranu mořských želv

Díky spolupráci se CCBC a dalšími nevládními organizacemi, neziskovkami, které působí v rozvojových zemích světa a zaobírají se ochranou zvířat i celých biotopů (ISCP, Kukang, Lestari, Koalice proti palmovému oleji a mnohé další) jsem se dostal i k projektu na záchranu mořských želv. Hanka Svobodová se ochranou těchto úžasných reliktních živočichů z doby dinosaurů zaobírá už několik let. Na jejich webových stránkách můžete zjistit a najít mnoho zajímavých informací nejen o projetu a problematice ochrany mořských želv karet, ale také plno možností, jak projektu pomoci. Celý příspěvek

Plán péče k navrhovanému ZCHÚ Vrchlice dokončen

V průběhu minulých několika let jsme vás informovali průběžně  o tom, jak jsme v údolí Vrchlice prováděli více než rok biologický průzkum, o jeho závěrech i o tom, že jsem zpracoval před třemi lety více než sedmdesáti stránkový Plán péče na to území. Tento plán péče je nedílnou součástí a podkladem pro samotné vyhlašování zvláště chráněného území. Před třemi lety zbývalo dopracovat pouze asi 5 stránek lesácké části. Na Krajském  úřadu Středočeského kraje tenhle materiál ležel 2 roky. Hledalo se pár tisíc pro toho, kdo by těch pár stránek dodělal a pak se dotyčný odborník soutěžil. Celý příspěvek

Nezbytná jarní úprava ovocné aleje

Od Tomáše Klaila: Počasí sobotního odpoledne 12.3. sice nebylo slunečné, ale i přes Obraz0557chladné závany větru bylo na okolní přírodě patrné blížící se jaro. Ošetření řezem se u velké části druhů ovocných dřevin provádí v předjaří a tak již nebylo nač čekat.  Alej složenou převážně ze starých ovocných odrůd, kterou jsme loňského podzimu vysadili v lokalitě „Na Rovinách“ a na dolním Žižkově, bylo nutné právě tomuto ošetření podrobit.  Z důvodu případného vymrznutí a nejistoty, zda  všechny  pupeny na letorostech žijí, jsme řez neprovedli již při výsadbě, ale ponechali ho právě na toto období. Přibližně  třetina sazenic byla bez založené korunky (jen rovný proutek), na nich se provedla pouze kontrola a případné zastřižení vršku, pokud byl při manipulaci se sazenicemi poškozen.

Celý příspěvek

Úspěšně ošetřená lipka

Od Tomáše Klaila: Je tomu již dva roky, co jsem provedl ošetření lip ve stromořadí,  které jsme vObraz0257ysadili podél cesty směřující k prameni  Svatého Vojtěcha (mezi obcemi Přítoky a Bylany).  U  jedné z nich (všechny stromky jsou lípy srdčité), došlo tehdy k značnému poškození srncem, při vytloukání „lýčí“ z paroží i přes instalovanou chráničku.  Bez ošetření by se rána velmi těžko hojila a akutně hrozilo zlomení stromu v místě zeslabení. Pro zajímavost a  srovnání přikládám pár fotek ( bohužel z telefonu), které dokumentují stav před dvěma lety a nyní.  Kmen o průměru cca 5 cm,  byl  poškozen nejméně  z poloviny,  poměrně  komplikovaně  a tato část byla již suchá.

Celý příspěvek