Před několika týdny jsme ve spolupráci s městským úřadem v Kutné Hoře a několika neziskovými organizacemi, firmami avizovali další ročník celorepublikové akce Ukliďme Česko. U nás to bylo navíc spojení s akcí Ukliďme Sázavu a Vrchlici. Stanovišť, na které vyrazili členové Denemarku, Skautů a dalších dobrovolníků bylo hned několik. Celý příspěvek
V polovině února jsme vás informovali o tom, že Denemark společně s několika členy komise pro životní prostředí a odborníky přes zeleň oslovila kutnohorskou radnici kvůli péči o veřejnou zeleň. Požadovali jsme, aby byl změněn postoj k péči o staré stromy (viz článek). V té době se také rozpoutala diskuse ohledně vykácení celé aleje jírovců v ulici Tyršova. Dle našeho pohledu je nutné pokácet jen cca 3 až 4 jedince, zbytek lze ošetřit a na místě zachovat. To samé se týká stromů kolem „Průmyslováku“. K dispozici jsme dostali posudky od ČIŽP. To byl náš požadavek, který si mnozí občané vzali za svůj, a při diskusi s vedením města se ho radnici snažili přednést. Vypadalo to tam prý beznadějně, ale nakonec se naše požadavky podařilo prosadit a k zemi šly opravdu jen některé ze stromů. Celý příspěvek
Před více než 2 měsíci jsme začali plánovat brigádu na Chmelišti. Důvodem bylo, že jsme se rozhodli po dohodě s ČSOP začít odbahňovat zarostlé a zanesené tůně, ve kterých ještě před 8 lety rostlo velké množství bublinatky jižní. Nabídl se nám s pomocí a s technikou Jirka Král z Kutné Hory, který se rozhodl zdarma se svým bagříkem věnovat jeden víkend Chmelišti. Museli jsme vše okouknout předem, domluvit se co a jak a vše naplánovat, včetně dopravy. Celý příspěvek
V minulých několika letech se nejen členové spolku Denemark zapojili do už tradiční akce „Ukliďme Česko“. Někdy to bylo v celorepublikovém termínu, někdy mimo ně j. Mnohé party byly tvořeny např. občany některé z městských čtvrtí, obcí nebo zájmových skupin. Nejinak tomu bude i letos, v sobotu 7. dubna dopoledne. Ve spolupráci s Městem Kutná Hora, jmenovitě s paní K. Hladíkovou a MAS Lípa pro venkov, jsme rozdělili okolí Kutné Hory na několik lokalit:
menhiry a pak Sukov – 7. dubna – sraz 8:30 hodin u menhirů – Martin Starý
údolí Vrchlice – 7. dubna – sraz na 9 hodinu – Vrbův mlýn – Jirka Dolejší, Pavel Novák
údolí Bylanky – 7. dubna – sraz v 10 hodin u rybníčku „Pavlíčku“ (dolní Bylanka) – Gábina Březinová
les Na Rovinách – 7. dubna – sraz na 9 hodinu – u rybníčku pod tratí – Andrea Matůšová, Mirka Nováková Celý příspěvek
Tímto bychom vás s Gábinou Březinovou chtěli všechny pozvat na 28. března na 18 hodinu do kutnohorské knihovny. Připravili jsme si pro vás více než 120 fotografií a krátkých videí z cesty do Indonésie. Přesněji spíš z ostrůvků u indonéského pobřeží Bornea. Tam jsme navštívili záchranný projekt Hanky Svobodové, která se snaží nejen aktivní činností zachraňovat dospělé želvy, ale její kolegové se snaží ochránit i vajíčka a nově vylíhlá mláďata. Celý příspěvek
Spolek Denemark společně s Českým svazem ochránců přírody před 8 lety pomohl zachránit biologicky cennou lokalitu u obce Chmeliště. Bývalé hliniště cihelny je zajímavé především díky několika rybníčkům, ve kterých žije množství chráněných druhů obojživelníků, plazů, hmyzu atd. I okolí je zajímavé, především z pohledu ornitologického – žijí zde ptáci vázaní na rákosiny, vodu a mělké bažiny. Celý příspěvek
S Tomášem Veverkou jsme nedávno napsali článeček shrnující nálezy vzácnějších brouků na území Přírodní památky Kačina. Zámecký park a především přilehlá obora a bažantnice je díky velkému množství starých, často odumírajících nebo odumřelých stromů, významným refugiem pro mnohé druhy brouků, kteří jsou svým životem právě na takové stromy vázané. Celý příspěvek
V sobotu 17. února proběhla dlouho plánovaná a připravovaná brigáda na loreckém rybníčku. Jediné, co jsme si nějak naplánovat nemohli, bylo počasí. Naštěstí jsme se trefili mezi dva dny, kdy slezl sníh, ale i tak byla hladina rybníčku zamrzlá. Led měl cca 1 cm, takže ledoborec v podobě Davida a Toma na palubě nafukovacího člunu všechen led rozbil na menší kry. Kluci se dali hned do umísťování budek na cca 170 cm akátové kůly. Bahna je na dně asi 40 až 50 cm a bylo třeba pořádně 
do pevného dna 5 kg palicí každý kůl zatlouct. Já jsem mezitím pomalu objížděl po obvodu rybníčku a kde to šlo (někde jsou šípkové keře a ostružiny až nad hladinu a vybírat z nich odpad je nemožné) jsem vysbírával plovoucí PETlahve, skleněné lahve, míče, igelitové tašky a oblečení, boty, televizi atd. Vytáhli jsme i tříkolku a dětskou „motorku“. Narazili jsme i na karmu, starý koberec a nákupní vozík. Ty však vyndat nešly, budeme muset příště použít lano zapřažené za auto. Dana, Shali a Nikča zatím vysbíraly od odpadků břehy. I tam se toho válelo ještě hodně a Dana při snaze vysbírat vše i na samém břehu vyhrála sázku – trochu se smočila 🙂 . Celý příspěvek
Jak mnozí z nás již zaregistrovali, na letošní rok připadá krásné 100leté výročí samostatnosti našeho státu a také další významná kulatá výročí událostí v něm.
U této příležitosti byly v minulosti v naší zemi vysazovány stromy, zpravidla to byly lípy (neboť lípa je naším národním stromem), aby symbolizovaly samostatnost naší země a svobodu jejího lidu.
V této souvislosti vyhlásila Nadace partnerství kampaň Stromy svobody 1918-2018 (www.stromysvobody.cz) a oslovila náš spolek, abychom případně pomohli s hledáním a mapováním těchto stromů. Tenhle úkol jsem si v Denemarku vzala za své já, protože mám stromy nejen ráda a obdivuji jejich krásu a energii, ale také se ráda dozvídám něco o historii a životě v Kutné Hoře. Při hledání informací o Stromech svobody jsem se dozvěděla třeba něco o tzv. Okrašlovacím spolku. Fungoval za 1. republiky podobně jako dnes náš spolek Denemark. Ale o tom až jindy…
V samotné Kutné Hoře byl registrován pouze jediný strom – lípa v Malíně, zasazená roku 1919 Sokolem. My jsme věděli o několika, a to především díky nedávno vydanému dvoudílnému Průvodci stezkami stromů v Kutné Hoře a okolí (Městské knihy s.r.o., 2016), jehož autory jsou naši dva členové Pavel Novák a Tomáš Klail, s krásnými fotkami Honzy Moravčíka. Některé údaje bylo třeba zpřesnit, a tak jsme se při pátrání dozvěděli i zajímavé příběhy těchto stromů.
Můžete si je přečíst právě na uvedeném webu www.stromysvobody.cz
Zatím nejstarším vypátraným stromem, který ovšem nebyl zasazen po roce 1918, ale 1915 u příležitosti 500.letého výročí upálení mistra Jana Husa, je Na Náměti Husova lípa. Právě tady se konaly za 1. republiky pravidelné oslavy. Po roce 1948 tento zvyk postupně upadl v zapomnění. Celý příspěvek
Klokočovská lípa
V poslední několika letech ubývá v Kutné Hoře stromů, a to jak vzhledem k neuloženým náhradním výsadbám (pouhé ohlášení kácení), tak k neodpovídající následné péči (zálivka, vandalismus, obsekávání křovinořezy atd.) u výsadeb uložených a realizovaných. Statistiku těchto živých náhradních výsadeb už v minulosti komise životního prostředí udělala a výsledky nebyly dobré. Vést a kontrolovat statistiku by ale měla státní správa, a to nejen vůči Městu Kutná Hora, ale i jiným subjektům, které kácí a mají uloženu náhradní výsadbu. Mnoho stromů z náhradních výsadeb zahynulo a nebylo pak znovu nahrazeno, tzn. byly utraceny zbytečné finanční prostředky a výsledný efekt není žádný (výsadby kolem hřiště na Kaňku). Kvantitativně tedy stromů ubývá. Proto jsme se rozhodli napsat a požádat Radu města, tajemníka úřadu, vedoucí technického oddělení odboru investic i samotnou referentku, stejně jako Technické služby Kutná Hora, aby přehodnotili postup při správě veřejné zeleně.
Žádáme, aby byly pečlivě hodnoceny veškeré stromy, u kterých se uvažuje o kácení. Nejde totiž jen o kvantitu stromů, ale i jejich kvalitu a biologickou hodnotu. Starých stromů nejen v městských parcích, ale i na sídlištích a v městském centru ubývá a jejich biologická hodnota, včetně hodnoty estetické, tak zaniká. Výměna za stromy nové nedokáže nahradit hodnotu starého stromu. Jsme srozuměni s tím, že nelze udržovat v městském intravilánu nebezpečné a nemocné stromy za každou cenu, podobně 
jak tomu bývá např. v lese nebo remízkách, ale žádáme, aby byl brán mnohem větší zřetel na možnosti ošetřování starých stromů a ošetřování bylo upřednostňováno. Na ně jsou vázány svou životní nikou brouci, ptáci, veverky nebo netopýři (převážně v přirozených nebo vytvořených dutinách)a likvidací takových stromů vytlačujeme tyto zákonem chráněné živočichy z měst (na pokácení stromu obsazeného chráněnými druhy živočichů by mělo být samostatné povolení od Krajského úřadu – zásah do životní niky toho daného druhu). Dalším problémem je úbytek všech jehličnatých stromů, které jako jediné slouží ptákům během zimy za úkryt před větrem a sněhem. Navíc jsou během hnízdní doby velice často vyhledávány např. kalousem ušatým (asi znáte pískání mláďat během ara a léta) k budování hnízd. Z důvodu úbytku silnějších, starších stromů, vhodných pro dutinové ptáky pak strakapoudi ničí nové zateplené fasády domů. Celý příspěvek