Chmeliště je pro letošní rok zase vyčištěné

Před více než 2 měsíci jsme začali plánovat brigádu na Chmelišti. Důvodem bylo, že jsme se rozhodli po dohodě s ČSOP začít odbahňovat zarostlé a zanesené tůně, ve kterých ještě před 8 lety rostlo velké množství bublinatky jižní. Nabídl se nám s pomocí a s technikou Jirka Král z Kutné Hory, který se rozhodl zdarma se svým bagříkem věnovat jeden víkend Chmelišti. Museli jsme vše okouknout předem, domluvit se co a jak a vše naplánovat, včetně dopravy. Celý příspěvek

Chceme zachovat v Kutné Hoře staré stromy

Klokočovská lípa

V poslední několika letech ubývá v Kutné Hoře stromů, a to jak vzhledem k neuloženým náhradním výsadbám (pouhé ohlášení kácení), tak k neodpovídající následné péči (zálivka, vandalismus, obsekávání křovinořezy atd.) u výsadeb uložených a realizovaných. Statistiku těchto živých náhradních výsadeb už v minulosti komise životního prostředí udělala a výsledky nebyly dobré. Vést a kontrolovat statistiku by ale měla státní správa, a to nejen vůči Městu Kutná Hora, ale i jiným subjektům, které kácí a mají uloženu náhradní výsadbu. Mnoho stromů z náhradních výsadeb zahynulo a nebylo pak znovu nahrazeno, tzn. byly utraceny zbytečné finanční prostředky a výsledný efekt není žádný (výsadby kolem hřiště na Kaňku). Kvantitativně tedy stromů ubývá. Proto jsme se rozhodli napsat a požádat Radu města, tajemníka úřadu, vedoucí technického oddělení odboru investic i samotnou referentku, stejně jako Technické služby Kutná Hora, aby přehodnotili postup při správě veřejné zeleně.
Žádáme, aby byly pečlivě hodnoceny veškeré stromy, u kterých se uvažuje o kácení. Nejde totiž jen o kvantitu stromů, ale i jejich kvalitu a biologickou hodnotu. Starých stromů nejen v městských parcích, ale i na sídlištích a v městském centru ubývá a jejich biologická hodnota, včetně hodnoty estetické, tak zaniká. Výměna za stromy nové nedokáže nahradit hodnotu starého stromu. Jsme srozuměni s tím, že nelze udržovat v městském intravilánu nebezpečné a nemocné stromy za každou cenu, podobně jak tomu bývá např. v lese nebo remízkách, ale žádáme, aby byl brán mnohem větší zřetel na možnosti ošetřování starých stromů a ošetřování bylo upřednostňováno. Na ně jsou vázány svou životní nikou brouci, ptáci, veverky nebo netopýři (převážně v přirozených nebo vytvořených dutinách)a likvidací takových stromů vytlačujeme tyto zákonem chráněné živočichy z měst (na pokácení stromu obsazeného chráněnými druhy živočichů by mělo být samostatné povolení od Krajského úřadu – zásah do životní niky toho daného druhu). Dalším problémem je úbytek všech jehličnatých stromů, které jako jediné slouží ptákům během zimy za úkryt před větrem a sněhem. Navíc jsou během hnízdní doby velice často vyhledávány např. kalousem ušatým (asi znáte pískání mláďat během ara a léta) k budování hnízd. Z důvodu úbytku silnějších, starších stromů, vhodných pro dutinové ptáky pak strakapoudi ničí nové zateplené fasády domů. Celý příspěvek

Silně ohrožená vratička měsíční v okolí Kutné Hory

botrychium1Vratička měsíční (Botrychium lunaria) je kapradina z velmi staré čeledi hadilkovitých (Ophioglossaceae). Jedná se o silně ohrožený druh (úroveň ohrožení C2). Roste roztroušeně po celé České republice na suchých odhalených místech, většinou na zásaditých půdách. Potřebuje místa s malou konkurencí, aby dokázala přežít i při svém velmi drobném vzrůstu. Celá nadzemní část rostliny je ve skutečnosti jeden silně rozrůzněný list, tvořený dvěma částmi: tzv. trofoforem – „listem“ sloužícím k fotosyntéze a tzv. sporoforem – „hroznem“ výtrusnic v trojrozměrné struktuře. Fázi proklu tato kapradina přežívá pod zemí napojená na symbiotické houby, které jí vyživují. Po oplození a vytvoření nadzemní části má rostlina s houbami stále pevnou vazbu a mění vyrobené cukry za vodu s živinami, splácí tak svůj dluh. Díky tomuto směnnému obchodu nemusí vratičky tvořit téměř žádný kořenový systém.
Celý příspěvek

Česnek medvědí

V údolí Vrchlice u Kutné Hory rostou minimálně tři druhy česneků, ale jistě nejvýznačnějším druhem je česnek medvědí (Allium ursinum). Jeho sbírání a konzumace je dnes velmi populární a k nalezení  je nespočet návodů a receptů na využití této jarní pochoutky. Jeho jemnou chuť ocení i lidé, kteří česnek moc nemusí.

Celý příspěvek

Dymnivka nízká, ohrožený druh naší flóry, ve velkých počtech v údolí Vrchlice

DSCN5121

DSCN5062

Dymnivka nízká (Corydalis pumila) je drobná rostlina z čeledi makovitých (Papaveraceae). Na jaře z hlízky vyrůstá lodyha s členěnými listy a drobnými nafialovělými květy v krátkých květenstvích. Jednotlivé květy jsou podepřeny výraznými, dlanitě členěnými listeny. Dymnivka nízká je sice drobná, ale v porostu dobře rozeznatelná díky své sivozelené barvě. Kvete v březnu a dubnu. Nyní už dokvétá.

Celý příspěvek

Ploty odstraněny, arzen převrstven

Minulý týden proběhly poslední úpravy na Kaňku tak, abychom splnili všechny podmínky dané vlastníkem. Byly odstraněny drátěné ploty, především pak z okolí pěšin. čeká se už jen na jejich odvoz. Také jsme museli převrstvit malou stráňku, která se po vyřezání náletu a uklizení černé skládky díky kopýtkům ovcí stala nebezpečnou – rozšiřoval se z ní větrem údajně arzen. Plný náklaďák jílovité půdy musel po erodovaných svazích rozvézt bagr. Celý příspěvek

Brigáda mezi květy

V sobotu se nás ve kvetoucím třešňovém sadu sešlo tentokrát deset! Během dopoledne jsme stahali větve z cca 400 čtverečních metrů plochy sadu na hromady. Ty budou během letošního roku odvezeny ke štěpkování. Přišlo nám líto, aby se biomasa zbytečně pálila, a tak jsme nakonec dohodli odběratele. V sadu teď kvetou mochny, fialky, orseje a další byliny. Odkvetlé dříny vystřídalo moře třešní, hrušně a další stromy. Celý příspěvek

Sázení lip nám pokřtil deštík

Lípy s balem, navíc nacucané vodou, nebyly zrovna lehké jako pírko :-)

Lípy s balem, navíc nacucané vodou, nebyly zrovna lehké jako pírko 🙂

Před více než dvěma lety jsme sázeli při jedné z brigád u pramene sv. Vojtěcha (nedaleko Bylan) patnáct kusů lip. Prostokořenné lípy jsme dostali darem od firmy Starkl.Jak se říká „darovanému koni na zuby nekoukej“, my jsme na kořeny přesto koukat museli a doufali jsme, že se všechny stromy chytí. Bohužel se tak nestalo. Jedna lípa nám uschla úplně, dvě další nedokázaly vyživit celou korunku a obrůstaly pouze odspodu. Dvěma stromkům, i přes chráničky, „pomohl“ srnec při vytloukání parůžků. Tyhle lípy ale poškození rozchodily a rostou dál. Stromořadí jsme se rozhodli doplnit a neperspektivní stromy vyměnit. Celý příspěvek

I poslední den vegetačního klidu musí být využit

Od Tomáše Klaila:
Během nedělního odpoledne, znaven pouťovým šílenstvím, jsem se rozhodl udělat opět něco pro stromy. Vyzbrojen pákovými nůžkami, pilkou a nožem jsem za vydatného sněžení vyrazil do úvozové cesty směřující od sídliště na vrch Kaňk. V této lokalitě  byly před několika lety žáky ZŠ Jana Palacha vysazeny lípy a javory, které bylo třeba upravit. Stromy potřebovaly péči „jako sůl“. Za hbitého, leč marného kličkování mezi psími exkrementy, bylo třeba z většiny sazenic rozříznutím odstranit chráničku proti okusu. V několika případech byl strom natěsnán v „husím krku“ jako v konzervě a po jeho sejmutí byly na spodní části kmínku patrny vroubky od zarůstání. Celý příspěvek