Menhir u Kutné Hory

na dvoře Octárny

Tato činnost nemá nic moc společného s ochranou přírody, ale je to spíše realizace nápadů a zájmů několika lidí, kteří nám fandí a se kterými mám společné koníčky – léčitelství, záhady, tajemno  atd. a také dávnou českou historii – Kelty. Před několika lety jsem se seznámil s úžasným člověkem, který mi v mnoha věcech dal směr – díky němu jsem začal na plno pěstovat bonsaje, zkoušet různá řemesla a také se více zajímat o léčitelství a věci s tím spojené. Tím člověkem je Slávek Beneš, bývalý restaurátor starých zbraní a brnění, klimatolog na zámcích a hradech a také úspěšný lukostřelec. Pan Beneš se také dlouhá léta zajímá o léčitelství, práci s kyvadlem a virgulí, homeopatika a jeho největší současnou vášní jsou Keltové. Před několika  lety, kdy jsme začali spolupracovat na projektu naučné stezky kolem Zbraslavic, mě napadlo

ukládání menších kamenů v kruhu

oslovit pana Beneše, zda by nenašel někde v okolí Zbraslavic místo na menhir – energetický bod. Než se vše dohodlo, spolupráce skončili, ale nápad s menhirem nás držel nadále. Navíc jsme při povídání narazili na téma „mechanické stěhování břemene“ a na to mi pan Beneš říkal o svém dědečkovi, který se zasloužil o to, aby na III. nádvoří Pražského hradu stál obelisk. I to byl jakýsi impulz k tomu, abychom naší myšlenku nenechali usnout. Před rokem jsme se zase sešli a probrali uskutečnění našeho nápadu v okolí Kutné Hory. Hledali jsme

usazování „desky“ stolu

nejen místo, kde by kámen mohl stát, ale i kámen samotný. Nakonec se vše podařilo, místo jsme našli a několik kamenů jsme dostali darem od města z Morašického lomu. V únoru 2012 se během jednoho mrazivého dopoledne přestěhovaly kameny, včetně skoro 6 tunového centrálního menhiru, na nádvoří Octárny v Kutné Hoře. V dubnu, kdy se pomalu blížil keltský svátek  Beltaine (noc z 30. dubna na 1. května), jsme  začali kameny postupně instalovat. Nejdříve bylo potřeba jednotlivé kameny zaměřit – od centrální díry velkého menhiru, jsme si udělali kružnici o poloměru 10 m. Na ní jsme v příhodných místech vykopali značky. Každý kámen je orientovaný na nějaké místo či okolní památku.

uložení pamětní schránky

Kamenný stůl, stejně jako malý menhir před ním, směřuje na  kostel Všech svatých na hřbitově. Jehlovitý kámen směřuje na kostel Matky Boží na Náměti. Další kámen je spojnicí menhiru a kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Kámen vlevo od něj ukazuje k východu a zároveň na cisterciáký klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Další z kamenů pak připomíná směr, kde kdysi stával kostel Máří Magdaleny. Menší kámen pak směřuje na kostel sv. Vavřince na Kaňku. Předposlední kámen je situován do směru keltské svatyně u Libenic,

natočení kamene

nalezené v 50. letech 20. století. Poslední kámen směřuje na západ. Jámy pak bylo nutné prohloubit a začistit. Pak už jsme postupně sázeli jednotlivé kameny do betonového základu. Poslední z nich, ten největší, přivezla Tatrovka a jeřáb v odpoledních hodinách na keltský svátek. V přítomnosti 150 diváků jsme pod kámen uložili pamětní schránku s mnoha osobními i věřejnými archiváliemi a celý kamenný blok se uložil do betonu. Na slunovrat 21. 6. (Litha) jsme pak u kamenného kromlechu (skupina či kruh jednotlivých menhirů) uspořádali první koncert. Zahrál Pepa Nos,F. Pokorný a skupina Lisopea.

Máme hotovo

Vztyčení hlavního kamene natočil a sestříhal kutnohorský profesionální kameraman Tomáš Dusil, jehož video můžete nalézt ZDE. V létě 2012 jsme oslovili pana Pavla Bartla s kamarády, kteří menhiry staví již mnoho let. Nejdřív to vypadalo na to, že naše kameny jsou mrtvé. Nakonec jsme museli několik z nich přemístit, pak se kamenný kromlech „oživil“ a vše bylo v naprostém pořádku. Začátkem března 2013 bylo rozmístěno v okolí Kutné Hory ještě několik kamenů. První je na poli nad horním Žižkovem (směr Přítoky), druhý je pod „propadlinou“ na Kaňku (rozcestí žluté a modré turistické značky) a třetí nedaleko kapličky Na Rovinách. Čtvrtý kámen stojí na zvířecím hřbitově na Kaňku. Koncem května přibyla u kamenného kruhu ještě linie ze šesti kamenů. Ta směřuje od centrálního kamene směrem k Lechově kameni u Kouřimi a pak dál na Pražský hrad a III. nádvoří s monolitem. Pár plochých kamenů byl také postaven na návsi obce Libenice. Kousek od vsi stávala keltská svatyně. 21. června 2013 proběhla další akce u menhirů, tentokrát bubnování se Samem. Síť těchto kamenů, podobně jako v prehistorických dobách, bude usměrňovat kladnou energii nad městem. U menhiru samotného je možné se léčit (jen pro ty, kteří vědí, věří a umí). Za realizaci děkujeme firmě U.T.C. properties a ing. Míkovi, pomoc v podobě techniky poskytly tyto firmy: Silnice Čáslav, Technické služby Kutná Hora a firma Dřekoba, Stavonel, Dobrá nálada a. s. a další.

místo, kde se nachází menhir, označeno červenou hvězdičkou

místo, kde se nachází menhir, označeno červenou hvězdičkou

Pozemek se sice soukromý, ale je stále veřejně přístupný. Žádáme všechny, kdo místo navštíví, aby zde udržovali pořádek. Toto místo si zaslouží trochu respektu a úcty. I přes tuto prosbu byly menhiry nad městem v únoru 2013 počmárány vandaly. Během pár dnů se však sešla parta lidí a kameny během několika hodin očistili. V červnu, na slunovrat, a pak 31. srpna jsme uspořádali první dvě akce nazvané „bubnování u menhirů„. Sjeli se sem lidé z celé republiky, všem se zde moc líbilo, a proto jsme se rozhodli tyto akce pořádat každoročně.
Věříme, že se vám toto místo bude líbit a že jsme vybudováním kamenného kromlechu udělali jakousi třešničku na dortu už tak krásného místa nad Kutnou Horou. Místo, kde můžete menhiry najít, leží asi 50 m vlevo od silnice z Kutné Hory na Kaňk. Příjedete na něj po polní cestě, vedoucí mezi křovín, zhruba v polovině mezi kapličkou nad pivovarem a lesíkem, u něhož je třídička plastů. GPS místa: 49°57’37.939″N, 15°16’9.795″E


5 komentářů u “Menhir u Kutné Hory

  1. Dobrý den, moc vám s mužem fandíme a chceme se zeptat, kdy bude další bubnování u menhirů. děkuji Zdenka

    • Dobrý den, další chceme udělat zase až v červnu, 21.6. 2014 na letní slunovrat. Aby ta akce nezevšedněla. Díky za přízeň 🙂

  2. Vykopávka chrámu Göbekli Tepe
    Turecká vykopávka chrámu Göbekli Tepe je součástí rozsáhlého archeologického areálu, jehož stáří němečtí archeologové vědecky označili na 11 600 roků. Nahlédli pod povrch kopce pomocí radarových a geomagnetických sond a výsledky ukazují, že v neodkryté části vykopávek zbývá k prozkoumání nejméně 14 dalších staveb. Na vyhledávačích jsou uvedeny technické informace a fotodokumentace jednotlivých staveb. Vyhodnocením dosud získaných informací se revolučně posunula doposud nám známá historie megalitických staveb bezmála o polovinu a tím se tedy výrazně mění náhled na dosavadní historii neolitu a vývoj lidstva i jeho civilizací. Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se skrývají v neprobádané době, která je dvakrát větší než časová vzdálenost mezi pyramidami a dneškem. Vysvětlit funkci areálu nebude snadné, zejména když byl vybudován v místě, kde nebyla voda a z podobného důvodu jej opustili. Vědci se těmto neřešitelným tématům vyhýbali, postačilo jim zdůvodnění, že megality byly budovány pro účely rituální, zemědělské a kalendářní. Vše je ale jinak, výzkum je nutné vést jiným směrem. Kruhové stavby vyplynuly z menhirů, které mají stejnou podstatu jako každá jiná hmota, podstatou veškeré hmoty je statická elektřina a známé, i dosud nepopsané přírodní zákony.
    Učebnice fyziky uvádějí, že třením různorodých těles se tvoří statická elektřina. V případě menhirů to funguje tak, že jedním různorodým tělesem jsou molekuly vody, druhým tělesem je hornina. U vodních toků třením vody o horninové podloží se ve vodním toku tvoří náboj statické elektřiny. Dále lze ve výzkumu pokračovat pouze s podmínkou použití čtyř nových vlastností statické elektřiny, které vyplynuly z našeho empirického výzkumu.
    1. Veškerá hmota vykazuje tři energetické složky – Auru, Zóny, interzóny.
    2. Spojitostí aury dvou, nebo více nábojů splynou náboje v jeden společný, se společnými energetickými složkami.
    3. Kontaktem nábojů dochází k pozvolnému vyrovnání jejich energetických potenciálů.
    4. V průběhu vyrovnání energetických potenciálů, dochází mezi náboji současně k přesunu chemických vlastností.
    Když do aury nebo zóny náboje vodního toku vložíme horninu, splynou oba náboje v náboj společný a hornina z vodního toku přejímá energii až do vyrovnání energetických hodnot. Stejně to funguje u nábojů veškeré hmoty, tedy i pro náboj lidského těla.
    V této době lidé již využívali statickou elektřinu, která v interakci s hmotou vytváří náboj, kterým lze manipulovat. Využívali energie vodních toků, kde třením molekul vody o horninové podloží se tvoří náboj statické elektřiny. Neuniklo jim, že každý náboj produkuje auru, zóny a interzóny. Využívali pro nás neznámé vlastnosti statické elektřiny, při kterých kontaktem aury nebo zón dvou nebo více nábojů, splynou v jeden společný náboj, při čemž dochází k vyrovnání jejich energetických potenciálů. Statická elektřina je podstatou pro veškerou hmotu, tedy i pro náboj lidského těla, který se pohybuje v rozsahu 30 – 80 mV, a kapacita buněčných membrán má hodnotu 1µF/cm². Prostřednictvím většího nebo menšího náboje lze nábojem lidského těla manipulovat. Jinými slovy pro případ menhirů, hornina umístěná do aury nebo zóny většího náboje vodního toku přejímá od něj energii, která následně stejným způsobem přechází do lidského těla, nebo do jiného menšího náboje. Menhiry, stejně jako veškeré megalitické struktury byly budovány pro ozdravné účely. Nepochybuji o tom, že menhiry byly využívány ještě k dalším účelům, ale to vyplyne z dalších výzkumů.
    Stejně jako vysvětlení elektrické podstaty menhirů, nebude snadné zdůvodnit jejich počet, který se odhaduje ve statisících. Byly budovány na všech kontinentech, v místech s nedostatkem horniny je nahradily hliněné valy, jen na americkém kontinentu se jich nachází více než 100 tisíc (mounds). Tuto závažnou informaci nelze přehlédnout, vyplyne z ní nápověda po další nevysvětlené jevy. Zajímavá informace se může skrývat v celistvých menhirech oproti těm, které byly děleny úmyslně na menší kusy. Snad největší záhadou menhirů je, jak lidé té doby mezi sebou a jakým jazykem komunikovali, kdo budování menhirů po celé Zemi koordinoval. Kdo, a jak objevil náboj statické elektřiny u každé hmoty, kterým lze manipulovat. Kdo objevil antigravitaci. Megalitické struktury byly budovány na energetických místech převážně v křížení trojrozměrných zón statické elektřiny. V úvodní části článku je věta: „Vysvětlit funkci areálu nebude snadné, zejména když byl vybudován v místě, kde nebyla voda a z podobného důvodu jej opustili“. Kdo se seznámil s obsahem 69 článků na http://www.mioslavprovod.com bude moci odpovědět na otázku, z jakého důvodu lidé areál opustili. Kdo neměl čas na přečtení 69 článků, nalezne odpověď v mé příští publikaci, kde se pokusím mimo jiné vysvětlit funkce viklanů.
    Fotografie areálu nepřikládám, na vyhledávačích naleznete velké množství obrazové dokumentace s komentáři od profesionálních fotografů.
    Miroslav Provod

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *