Přijdu, vidím, zamyslím se, pokusím se…..

… to je název enviromentálního programu, který probíhá na 3. ZŠ Kolín, Prokopa Velikého. Než jsem odjížděl do ciziny, oslovila mě Mgr. Monika Novotná, třídní učitelka zapojená do tohoto programu. Jak jsem zjistil, byla mou předchůdkyní na Městském úřadu 🙂 Požádala mne, zda bychom mohli společně udělat na podzim nějakou přednáškovou procházku. Aby se děti naučily něco nového o přírodě, viděly jak se v praxi dělá ochrana přírody a třeba i přiložily ruku k dílu. Dohodli jsme se, že nejschůdnější bude vrch Kaňk.

malí pomocníci

Minulý týden tedy skupina asi 25 dětí se dvěma učitelkami přijela. U Macháčkova kamene jsme si řekli něco o lesu, sadu i o tom, jak si ho „bere zpět“ les. Sadem jsme pak došli až k příbojové facii. Cestou jsme ochutnali trnky, poznávali bylinky a keře. U ohrady s ovcemi jsem dětem ukázal rozdíly mezi zarostlým sadem a sadem vyčištěným, mezi vypásaným stepním trávníkem a stařinou. Děti si pečlivě všechno zapisovaly a ptaly se. Pak jsme přešli přímo pod křídový útes. Dětem

taky děkujeme….

jsem na fotkách z poloviny 20. století ukázal, jak moc lidé a eroze útes poškodili a že je špatné rozebírat kameny kvůli mušličkám. Děti si zkusily najít nějaké otisky pravěkých organismů v kamenech u paty útesu. Mezitím jsem zapálil oheň a děti pomáhaly nosit vyřezané větve a křoví na spálení. U toho jsme si opékali jablka. Skupina děvčat sbírala v lomečku odpadky do pytlů. Cestou zpět na Kaňk, kde nás čekaly horké maliny Na Pašince, jsme prošli lesem kolem kamenného kříže a propadliny. Na závěr mi děti předaly od všech podepsané poděkování (viz obrázek). I já těmto malým ochranářům děkuji za pomoc a pozornost  na jaře se budu těšit na další společnou vycházku. To už snad uvidí i plno kvetoucích rostlin a poletujícího hmyzu.

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook0Tweet about this on TwitterShare on Google+0Pin on Pinterest0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *