První várka + plný pick up

Už když jsme před rokem dodělávali II. etapu naučné stezky, všiml jsem si několika pneumatik u plotu sadu nad Gruntou. Bylo jich poměrně dost, v těch místech plot chyběl, říkal jsem si, že s nimi třeba má někdo nějaký záměr. Časem pneumatik přibývalo a když se mi několik lidí ozvalo, že je tam teď široký výběr nízkoprofilových, terénních i obyčejných pneumatik mnoha značek a vzorků, domluvil jsem se s Martinem Hlavatým, že až bude mít chvíli čas, zajeli bychom tam a pneumatiky odvezli.

Při druhé jízdě už toho nebylo tolik

Martin tedy vzal ráno auto, služební pick up, a vozík. Během 10 minut jsme naplnili obojí a museli jsme jet ještě jednou. Pneumatik bylo nakonec přes 60 kusů, k tomu stará autoplachta, sklenice, PETky. Ze skrytého zákoutí si někdo udělal odkladiště pneumatik a dalšího nepořádku. Kdybyste někoho v těchto místech viděli (terasy nad Gruntou), oznamte to MP. Vypadá to, že to tam musí vozit nějaký „podnikatel“ z pneuservisu nebo autoservisu. Bohužel dokud nebude v platnosti zákon, který bude živnostníkům přikazovat a dokazovat likvidaci odpadu z jejich činnosti (podnikání), budeme nacházet autoskla u kontejnerů, pneumatiky ve škarpách nebo stavební suť v lese :( Bohužel i soukromníci dokáží udělat pěkný „bordel“ a co udiví nejvíc je to, že třeba sklenice, které mohou hodit před domem do kontejneru, vozí někam za město.

skokaní mláďata v úsporném balení :-)

Projekt „Zvyšování biodiverzity v údolí Vrchlice“ se daří naplňovat. Minulý týden jsem se byl podívat na tůňky v lomu u Vrbového mlýnu. Ve dvou mísovitých nádržkách bylo několik „koláčů“ skokaních vajíček, ze kterých se začínali líhnout pulci. Snad tam někde mezi listí nakladla jednotlivá vajíčka i rosnička. Deštivé počasí a stín snad dovolí letos pulcům zdárné dokončení vývoje a vše stihnou. I tůň u Cimburku zadržuje dostatek vody, tak si jí snad najdou žáby a hmyz. Zdá se, že i v budkách rozmístěných po údolí, se usídlili ptáci. Takže projekt splnil to, co jsme očekávali.

čápi nemají v hnízdě zrovna uklizeno

Asi před týdnem mi volal Aleš Kerner z KHnetu, že jednají s drůbežárnou v Kralicích o upevnění vysílače na jejich komínu. V minulosti jsme vás několikrát informovali o kroužkování čápat právě na tomhle komíně. Aleš se nabídl, zda bychom stáli o upevnění stálé webkamery na komíně, která by nonstop a on-line snímala čapí hnízdo. Hned jsem souhlasil. čapí reality show tady ještě nebyla:-) A včera mi volali kluci, že jedou nafotit místo a zjistit co a jak. Tak jsem jel s nima. Zase jsme si „dali“ 1x komín. Mezitím, co kluci fotili panoramatický snímek okolí, vylezl jsem až nahoru na hnízdo. Vyplašili mě vrabci, hnízdící v „přízemí“ hnízda čapího :-) Než jsem se vyhoupl do smradlavého hnízda, dospělý pár odlétl. Nechal v mělkém a měkce vystlaném „pelíšku“ 4 vejce. Jsem zvědav, kolik bude letos čápat.
Druhá zpráva se týká malých kalousů ušatých U nás před barákem asi před 10 dny začal každou noc (od večera do rána) dlouze pískat pták(ci). Bylo mi jasné, že to budou mladí kalousi, nejspíš na douglasce mezi domy. Mnozí ze sousedů si myslí, že je to bůhví jaký exotický pták. Dnes mi volali z Městské policie, že na druhém sídlišti taky pořád něco píská a že našli malou sovu. Proto jsem chtěl napsat – kalousi se na sídlištích objevují stále častěji (což je dobře) a vyvádí zde mladé. Letos jsou tu asi 3 páry. Prosíme, buďte k nim shovívaví a vydržte ještě pár dní to jejich hvízdání:-) Dospělí loví v noci potkany a myši.

Schránka je už uložená

V pondělí odpoledne se nad Třešňovkou završila skoro půl roční práce vztyčením bezmála 3,5 m kamene (váha necelých 6 tun). Na 14 hod byl domluvený jeřáb od Silnic Čáslav, nákladní auto však přijelo až na 15 hod. Přes problémy s nacouváním a následným vyjetím ze dvora Octárny jsme se společně dostali na travnatou plochu nad Provaznicí. Tam už čekalo několik desítek lidí. Uložili jsme hned pamětní schránku, do které se vešlo nakonec i několik malých krabiček od zájemců z řad občanů. Do podzemní šachtičky pak putovalo i několik CD.

Dohadování, jak na to....

Bohužel ne všichni to stihli a tak musely být jejich schránky pak uloženy do základového betonu kolem kamene. Co mě mrzí, že ani Jirka Němeček nestihl přijet včas s placaticí jejich hruškovice :(  Ale i ta byla uložena pod kámen. Pan jeřábník mezitím, co jsme připravili schránku a betonové lože pro kámen, vyložil s kolegou kámen na plochu vedle základové jámy. Pak už zbývalo jen umístit lana tak, aby se kámen natočil do správné polohy a nasměrovat ho do díry tak, jak pan Beneš chtěl. Když menhir dosedl do betonu, pan jeřábník kámen musel ještě chvíli držet. Protože nebyl spodek kamenného bloku plochý, ale zkosený, museli jsme rychle vypodložit a vybetonovat prostor kolem patky. S pomocí několika kamarádů to šlo rychle a po 16 hod už jeřáb odjížděl pryč. Když jsme celou akci

Kámen jsme museli nasměrovat přesně na místo

připravovali, měli jsme strach z toho, že usadit kámen do svislé polohy nebude nic lehkého a že se s tím budeme prát třeba víc než hodinu. Nakonec to byla otázka asi 20 minut. Na úplný konec jsme kolem kamene umístili vzpěry (vzhledem k hmotnosti kamene spíš symbolické) a umístili na ně pásku. Pan dokror Škrdlant pak dokonce vytáhl z batohu láhev šampusu, kterým jsme čerstvě vztyčený kámen pokřtili. Celý proces stavby natáčel pan Dusil na kameru, takže až bude video hotové, rádi ho zveřejníme. Po

Na betonování se podílelo hned několik pomocníků

stavbě započalo samotné veselí, volba „Miss čarodejnice“, kulturní program a slavnostní zapálení ohně. Kámen stojí a snad nám nespadne:-) Vše se podařilo tak, jak jsme plánovali a myslím a doufám, že se vše líbilo i návštěvníkům. I to počasí nám vyšlo suprově, takže 30. duben 2012 se vydařil celkově na 1* :-) Kutná Hora má teď další zajímavost, kterou může nabídnout turistům. Myslím si ale, že i pro místní vzniklo hezké místo s

A máme hotovo.....

neobvyklým cílem pro procházky, navíc s nádherným výhledem na panorama města. Děkujeme majiteli pozemku, firmě Gastroservis Octárna i Silnicím Čáslav. A také mnoha známým, kamarádům a příznivcům, kteří nám pomohli nejen fyzicky, ale i podporou celý projekt dotáhnout do konce. Pokud budeme zase v budoucnu vymýšlet nějaké bláznivé nápady, určitě vám všem dáme vědět dopředu. Třeba příjde někdo z vás s vlastním:-)

panorama 1. května 2012 - foto J. Plavec

Chudince Šárce už je dobře.....

1. května to budou dva roky, co jsem otevíral hřbitov pro domácí mazlíčky. Tehdy se plno lidí smálo, co to tady dělám a že nebude hřbitov využívaný. Po dvou letech provozu, kdy bohužel ještě není vše doděláno jak bych si představoval (pořád se dá něco vylepšovat) můžu směle konstatovat, že hřbitov má význam a že ho lidé využívají. Možná ne tolik, protože jsem během těch dvou let nijak aktivně hřbitov nepropagoval (novináři se hlásí sami), ale dnes je na hřbitově bezmála 50 hrobečků a to je pro mě důkazem toho, že vynaložené úsilí nebylo zbytečné. Za ty dva roky jsem na Kaňku pohřbil převážně kočky a psy, ale máme tam i dvě morčata, psouna, damana a jedna malá slečna si přivezla z Prahy i křečka. I vzdálenost, odkud k nám lidé přijíždí, je různá. Asi polovina majitelů bydlí v Kutné Hoře a blízkém okolí, v Kolíně. Zbytek však pochází z Prahy a máme zde i lidi z Kladna, Mníšku pod Brdy a ozývají se třeba i z Jablonce nad Nisou. Minulou neděli jsme pohřbívali největší zvíře, které na hřbitově asi kdy bude – volala mi paní majitelka z Doubravčic i Kostelce nad Černými lesy, že její 30 letá kobylka Šárka už to nezvládá a zda by jí nemohli pohřbít na hřbitově. Ověřili jsme spolu na Krajské veterinární správě tuto možnost a v sobotu přijel bagr na vykopání odpovídající jámy (3x2x1,8m). V neděli pak přivezli uspanou Šárku a společně jsme jí pomocí bagru uložili do hrobu. Při tom jsme si povídali s paní majitelkou, která vzpomínala na společně strávených 30 let se svou kobylkou. Děkovala, že jí nemusela dát do kafilerie. Tato slova se slzami v očích bývají zadostiučiněním za práci a úsilí, které bylo potřeba, aby hřbitov vůbec vznikl.
Více najdete na webu zvirecihrbitov.jidol.cz nebo na FB „Zvířecí hřbitov Kutná Hora“

Jirka zubama vytahuje předposlední prkýnko

V sobotu dopoledne byl na brigádě na kaňku i Jirka Němeček, který se stará přes rok o naše ovčí a kozí stádo. Ten mi říkal, že náš společný kamarád Petr Němeček, který se stará v Hořanech o rybníček, bude odpoledne tenhle rybníček vypouštět a lovit z něj rybky. Převážně karasy sem buď někdo z místních nasadil nebo je spíše přinesly kachny na svých nohách. Přemnožené rybky začaly páchat velké škody na místní raritě, rdestici hustolisté. Podrývaly kořínky a kytky hynuly. Petr se tedy rozhodl celou nádrž vypustit a vylovit všechny „škůdce“.

Smradlavá a mokrá práce

Co nepochytá, nechá prý volávkám. Tak jsme s Jirkou přijeli na místo a Petr nám sdělil, že voda neteče dost rychle a bude to na dlouho. A že musíme nějak klackama splašit rybky ke stavidlu, aby je vzal proud vody do keserů, přiravených pod výpustí. Tak jsme chodili kolem rybníčku, občas zapadli po kotníky do bahna a plašili ryby. Pak se Jirka rozhodl vytáhnout poslední prkýnka zabořená v bahně stavidla. Petrovi to nešlo drátem, tak se Jirka ponořil celý do stavidla. Děti se ptaly, kam tatínek jde :-) Nakonec jsme ještě jeli domů pro

Inčučuna se projíždí po hladině

„atombordel“ a nafukovací člun. Já jsem se snažil uvolnit zbývající prkýnko ve stavidle (zabořený po kolena v bahně) a Jirka jezdil po hladině na člunu jak Inčučuna a plašil ryby. Oba jsme byli od bahna a mě navíc natekla předkem „oděvu“  dovnitř voda. Takže jsem nejen smrděl bahnem, ale měl jsem kalhoty nažmach. V sobotu se vypustit a vylovit rybník nepodařilo, čekalo to na kluky v neděli, ale každopádně to byly 2 hodinky strávené legrací u krásného rybníčku. Prý v neděli odlovili snad všechny rybky, včetně dvou štik. Pro letošek snad bude zbytek vzácných rostlin zachráněn. Napřesrok se plánuje celkové odbahnění. Snad ho nebudu muset provádět já, s lopatou v ruce:-)

třeba se mu za čas bude říkat Žižkův stůl.... :-)

Nakonec jsme vysbírali úsek od Vrbového mlýnu po Cimburk a cca 7 pytlů jsme nechali při zpáteční cestě u Vrbového mlýnu. Děti pak s chutí vzaly ještě  pytle a slíbily, že cestou do školy vysbírají Královskou procházku. Tímto bych chtěl všem zúčastněným poděkovat a věřím, že si z dnešního dopoledne odnesli nejen plno zážitků, ale i ponaučení. Já slibuji, že se s nimi, po dohodě s třídními učitelkami, podívám do údolí spíše zábavnou formou a povíme si něco o rostlinách a zvířatech.
A ještě jedna aktualita na závěr – včera jsme k menhirům nainstalovali ještě kamenný stůl a lavici. Snad bude sloužit turistům, kteří se přijdou podívat nejen na menhir, ale i na panorama Kutné Hory

jak to vypadalo před ......

V tomto týdnu jsme dokončili projekt obnovy hliněných stěn v bývalé cihelně v Sedlci. Před zhruba 13 lety zde ještě hnízdilo několik posledních párů břehulí říčních. Místa, kde si mohli tito ptáci hrabat své hnízdní nory však díky erozi a sukcesním procesům zanikla. Naše sdružení vypracovalo projekt na obnovu těchto stěn a snažili jsme se nejdřív neúspěšně získat finance na jeho realizaci. My jsme díky grantu od firmy T-mobile tyto stěny vyčistili od náletů, odtěžili z nich přebytečnou zeminu a přiravili je pro nové generace chráněných břehulí.

.... a po bagrování

Během posledního měsíce jsme dočistili pomocí bagru kolmé stěnyi jejich okolí, rýčem se začistli horní hrany stěn a vyřezali jsme zbytky keřů, překážejících ve  výhledu či jako potencionální přístup šelmám k norám. Část zeminy byla odvezena. Poslední, co bylo potřeba dodělat, bylo umístění sloupků a ochranného lana nad stěnou. Kvůli podmínkám povolení obnovy stěn jsme museli takto zabezpečit horní hranu vytěženého svahu proti úrazu. Lano

natažené lano

je už nataženo po celé délce odbagrované stěny. Teď už jen čekáme, jestli se už letos několik párů na lokalitě neobjeví a nezahnízdí. Pokud se tak stane, budeme vás jistě informovat. Lokalita by mohla být do budoucna velice zajímavým biotopem např. i pro hmyz. Společně s paleontology a geology se budeme snažit o vyhlášení tohoto místa za Přírodní památku. Díky všem, kteří nám pomáhali, ale především zaměstnancům firmy T- mobile, která nám poskytla finanční dar.