Záleží to i na vás. Spolek Denemark se již třetím rokem věnuje mapování starých odrůd ovoce na Kutnohorsku. Zapojil se do programu ochrana biodiverzity – mapování starých odrůd ovoce, který řídí Český svaz ochránců přírody a každoročně vypisuje výběrová řízení na podporu mapovacích projektů. Letos potřetí se nám podařilo ve výběrovém řízení uspět a dostali jsme dotaci, která pokrývá náklady odborných determinátorů ovocných odrůd a náklady na dopravu. Letos nově jsme získali i dotaci na odborný seminář, o jehož termínu budeme informovat veřejnost. Záleží na tom, jak rychle bude dozrávat ovoce, proto nelze termín určit již nyní.
Během tří let se podařilo zmapovat z větší části kaňkovskou třešňovku a některé menší lokality, letos bychom se rádi podívali blíže na třešňovku miskovickou. Na Kaňku se podařilo nalézt některé dnes již prakticky neznámé odrůdy třešní, mimo jiné Skalku, charakteristickou pro Slezsko. Objevena byla i neznámá odrůda podobající se chrupce Napoleonce s chutí sladkovišně. V torzu třešňovky nad Bylany roste dnes již jen torzo Winklerovy černé chrupky, která patří k vůbec nejtužším chrupkám, která při nakousnutí opravdu chrupne.
Zatímco mezi slivoněmi a jabloněmi se nám žádnou starou zajímavou odrůdu nepodařilo objevit, u hrušek je tomu jinak. Jelikož staré hruškové sady již v okolí Kutné Hory neexistují, zaměřili jsme se na aleje podél starých polních cest a silnic. Ve staré aleji nad Netřebským dvorem v Církvici roste mohutná zdravá Koporečka. Největší objevy nás však zřejmě dosud čekají mezi skupinou letních hrušek lidově nazývaných hniličky. Zdejší hniličky totiž dozrávají v průběhu šesti týdnů místo dvou-tří, takže jsou zde neznámé odrůdy. Mezi nimi je i odrůda dozrávající na samém konci školního roku, tj. dříve než dosud popsané odrůdy. Nad Bernardovem a na Skalce zase roste hnilička dozrávající až koncem prázdnin. I ony dosud čekají na určení.
Jedno se nám však nedaří. Objevit hrušku Čáslavku, nikoliv tu známou a běžnou nepůvodní Williamsovu čáslavku, ale pravou Čáslavku zvanou Velká ptáčnice. Domníváme se, že i když nepatřila k nejchutnějším hruškám, měla by se do kraje kolem Čáslavi opět vrátit. Obdobně je tomu u hrušky Křesetické. Na rozdíl od zcela neznámé Čáslavky, je u hrušky Křesetické znám jediný exemplář – roste v Praze a již nepřirůstá, takže se nedá přeroubovat.
Proč že záleží na vás, zda zde opět porostou odrůdy ovoce běžná na přelomu 19. a 20. století? Protože možná víte o starých, tj. prvorepublikových stromech na soukromých zahradách, kam my nemáme přístup. My bychom mohli zajistit odběr vzorků a jejich určení případně přeroubování na podnože a následně jejich výsadbu volně v krajině, aby mohl ochutnat staré odrůdy ovoce kdokoliv a porovnat je se současnými. Věříme, že poté si získají ztracenou oblibu u mnohem širšího okruhu příznivců, než mají dosud.
Denemark – zapsaný spolek
Pečujeme o přírodu na Kutnohorsku
