V novém roce pilně do práce

Prastará vrba u nádraží Kutná Hora město, o jejíž záchraně před pokácením jsme informovali na jaře 2018, se má čile k světu. Za dva roky od celkového ořezu na ni narostly  větve o průměru cca  6 cm a délky okolo 4 m, což je úctyhodný výkon na strom, který byl některými tehdejšími pracovníky městského úřadu odepsán. Situace v této oblasti se snad zlepšila, neboť pan Milan Šesták, který má nyní zeleň ve městě na starosti, není v žádostech o kácení dřevin tak radikální a snaží se v rámci možností o to, co nám tu zbylo, pečovat s patřičnou odborností. Celý příspěvek

Kácení stromů u sv. Trojice

čera jsme dostali odpověď z Kutnohorské farnosti na dopis s přiloženou peticí s prosbou o přehodnocení úmyslu vykácet vybrané stromy na hřbitově u sv. Trojice. Prosila jsem farnost jako majitele pozemku, který podal žádost na ŽP a jejich skácení, aby stromy nekáceli a nechali je odborně prořezat a ošetřit. Přiložila jsem i petici s podpisy lidí, kteří mají na hřbitově pochované své blízké a lidí kteří na hřbitov chodí, nebo k němu mají vztah i lidí, kterým jen osud starých stromů nebyl lhostejný.
Bohužel přes veškerou snahu je výsledek pro mne velice smutný. Farnost se rozhodla jít cestou jednoduššího a radikálního řešení a stromy nechá pokácet. Vím, že pravděpodobnost, že by farnost vynaložila snahu stromy zachránit nebyla příliš vysoká, ale doufala jsem.

Celý příspěvek

Další brigáda v projektu Oživení starých odrůd – výsadba sadu mandloní

Na sobotu 9.11. jsme naplánovali další brigádu na projekt Oživení starých odrůd, kterým se zabýváme již pět let a v rámci něhož vracíme do kutnohorské krajiny staré odrůdy ovocných stromů a krajových odrůd ovoce, a to především na Dolním Žižkově. Vysadili jsme zde genofondový sad švestek v proluce mezi tratí a rodinnými domky, další menší sad meruněk a švestek v rekultivovaném lomu za tratí a obnovili alej mezi Rovinama a Dolním Žižkovem. Část výsadeb byla provedena nad Miskovicemi a v sousedství zámku Kačina.
Bohužel celé dopoledne vydatně pršelo, ale my jsme nechtěli výsadbu odkládat. Sazenice jsme totiž mohli koupit teprve nyní a uzavření a vyhodnocení projektu se přiblížilo.

 

Celý příspěvek

Výsadby k výročí republiky

Možná si kladete otázku, proč píšeme o výsadbách stromů ke stému výročí vzniku naší republiky až nyní…Důvod je  více než prostý a dozvíte se jej z následujících řádků.
To, že se náš spolek Denemark chystal vysazovat lípy ke stému výročí republiky, jsme avizovali již v únoru, a asi to vzhledem k jeho zaměření nebylo ničím překvapujícím.
Původně zamýšlené místo, které vzniklo stavební úpravou horní části České ulice (vzhledem k jejímu názvu jsme o něj moc stáli), nám bohužel nevyšlo, neboť si ho vybrali úředníci z Městského úřadu za stejným účelem.
Nakonec po několika dalších návrzích míst k tomu vhodných zvítězily lokality dvě, které snad budou lípám dobrými místy nejen na reprezentaci, ale i k tomu, aby dělaly lidem radost. Celý příspěvek

Stromy zachráněné při investičních akcích

Projíždíme/te kolem nich v podstatě denně a ani si neuvědomujete, že tu jsou. O koho se jedná? O stromy, které Kutná Hora už nemusela mít jen proto, že se nehodily  do nějakého projektu; protože si nikdo nelámal hlavu s tím, že ten „kroužek“ v projektové dokumentaci je nějaký strom nebo dokonce strom významný. Kdyby nebyl na úřadu člověk, kterému neleží na srdci ochrana stromů, strom by takové stavební akci podlehl. Je to všechno o lidech, o přístupu a pak i o diskuzi nad projektem samotným. Někdy se bohužel ustoupit nedá a stromy jsou pokáceny proto, aby byl projekt vůbec realizován. Mnohdy se ale dohodnout lze. Celý příspěvek

Stará vrba u městského nádraží

Koncem zimy jsme dostali informaci z úřadu, že má být pokáceno torzo možná více než 200 let staré vrby u městského nádraží. Mnozí jí asi pamatujete spíše už jako torzo, kdysi větší, které dokonce někdo i zapálil. Strom měl být pokácen kvůli jeho havarijnímu stavu a nebezpečnosti, že se může větrem vyvrátit. Nebezpečnost spočívala v tom, že tak 5 až 7 let nikdo neřezal větve, které už živou slupku mohly rozlomit svou vahou. Celý příspěvek

Jedna z mladých lip, kterou Tomáš zachránil

V roce 2010, na podzim, jsme v rámci realizace naučné stezky „Kolem Kutné Hory“ vysazovali lípy směrem k prameni sv. Vojtěcha. Tehdy prostokořené lípy, darované firmou Starkl, sázela parta lidí, včetně malých dětí. Přesto, že jsme stromy zalévali a rostou na břehu nevysychajícího potůčku, starali se o ně, v průběhu těch necelých 8 let několik lip uschlo, zašlo. Ty byly nahrazeny novými, i když o trochu menšími. Celý příspěvek

Odpověď na naší žádost stran veřejné zeleně

V polovině února jsme vás informovali o tom, že Denemark společně s několika členy komise pro životní prostředí a odborníky přes zeleň oslovila kutnohorskou radnici kvůli péči o veřejnou zeleň. Požadovali jsme, aby byl změněn postoj k péči o staré stromy (viz článek). V té době se také rozpoutala diskuse ohledně  vykácení celé aleje jírovců v ulici Tyršova. Dle našeho pohledu je nutné pokácet jen cca 3 až 4 jedince, zbytek lze ošetřit a na místě zachovat. To samé se týká stromů kolem „Průmyslováku“. K dispozici jsme dostali posudky od ČIŽP. To byl náš požadavek, který si mnozí občané vzali za svůj, a při diskusi s vedením města se ho radnici snažili přednést. Vypadalo to tam prý beznadějně, ale nakonec se naše požadavky podařilo prosadit a k zemi šly opravdu jen některé ze stromů. Celý příspěvek

Kutnohorské stromy Svobody

Jak mnozí z nás již zaregistrovali, na letošní rok připadá krásné 100leté výročí samostatnosti našeho státu a také další významná kulatá výročí událostí v něm.
U této příležitosti byly v minulosti v naší zemi vysazovány stromy, zpravidla to byly lípy (neboť lípa je naším národním stromem), aby symbolizovaly samostatnost naší země a svobodu jejího lidu.
V této souvislosti vyhlásila Nadace partnerství kampaň Stromy svobody 1918-2018 (www.stromysvobody.cz) a oslovila náš spolek, abychom případně pomohli s hledáním a mapováním těchto stromů. Tenhle úkol jsem si v Denemarku vzala za své já, protože mám stromy nejen ráda a obdivuji jejich krásu a energii, ale také se ráda dozvídám něco o historii a životě v Kutné Hoře. Při hledání informací o Stromech svobody jsem se dozvěděla třeba něco o tzv. Okrašlovacím spolku. Fungoval za 1. republiky podobně jako dnes náš spolek Denemark. Ale o tom až jindy…
V samotné Kutné Hoře byl registrován pouze jediný strom – lípa v Malíně, zasazená roku 1919 Sokolem. My jsme věděli o několika, a to především díky nedávno vydanému dvoudílnému Průvodci stezkami stromů v Kutné Hoře a okolí (Městské knihy s.r.o., 2016), jehož autory jsou naši dva členové Pavel Novák a Tomáš Klail, s krásnými fotkami Honzy Moravčíka. Některé údaje bylo třeba zpřesnit, a tak jsme se při pátrání dozvěděli i zajímavé příběhy těchto stromů.
Můžete si je přečíst právě na uvedeném webu www.stromysvobody.cz
Zatím nejstarším vypátraným stromem, který ovšem nebyl zasazen po roce 1918, ale 1915 u příležitosti 500.letého výročí upálení mistra Jana Husa, je Na Náměti Husova lípa. Právě tady se konaly za 1. republiky pravidelné oslavy. Po roce 1948 tento zvyk postupně upadl v zapomnění.  Celý příspěvek

Chceme zachovat v Kutné Hoře staré stromy

Klokočovská lípa

V poslední několika letech ubývá v Kutné Hoře stromů, a to jak vzhledem k neuloženým náhradním výsadbám (pouhé ohlášení kácení), tak k neodpovídající následné péči (zálivka, vandalismus, obsekávání křovinořezy atd.) u výsadeb uložených a realizovaných. Statistiku těchto živých náhradních výsadeb už v minulosti komise životního prostředí udělala a výsledky nebyly dobré. Vést a kontrolovat statistiku by ale měla státní správa, a to nejen vůči Městu Kutná Hora, ale i jiným subjektům, které kácí a mají uloženu náhradní výsadbu. Mnoho stromů z náhradních výsadeb zahynulo a nebylo pak znovu nahrazeno, tzn. byly utraceny zbytečné finanční prostředky a výsledný efekt není žádný (výsadby kolem hřiště na Kaňku). Kvantitativně tedy stromů ubývá. Proto jsme se rozhodli napsat a požádat Radu města, tajemníka úřadu, vedoucí technického oddělení odboru investic i samotnou referentku, stejně jako Technické služby Kutná Hora, aby přehodnotili postup při správě veřejné zeleně.
Žádáme, aby byly pečlivě hodnoceny veškeré stromy, u kterých se uvažuje o kácení. Nejde totiž jen o kvantitu stromů, ale i jejich kvalitu a biologickou hodnotu. Starých stromů nejen v městských parcích, ale i na sídlištích a v městském centru ubývá a jejich biologická hodnota, včetně hodnoty estetické, tak zaniká. Výměna za stromy nové nedokáže nahradit hodnotu starého stromu. Jsme srozuměni s tím, že nelze udržovat v městském intravilánu nebezpečné a nemocné stromy za každou cenu, podobně jak tomu bývá např. v lese nebo remízkách, ale žádáme, aby byl brán mnohem větší zřetel na možnosti ošetřování starých stromů a ošetřování bylo upřednostňováno. Na ně jsou vázány svou životní nikou brouci, ptáci, veverky nebo netopýři (převážně v přirozených nebo vytvořených dutinách)a likvidací takových stromů vytlačujeme tyto zákonem chráněné živočichy z měst (na pokácení stromu obsazeného chráněnými druhy živočichů by mělo být samostatné povolení od Krajského úřadu – zásah do životní niky toho daného druhu). Dalším problémem je úbytek všech jehličnatých stromů, které jako jediné slouží ptákům během zimy za úkryt před větrem a sněhem. Navíc jsou během hnízdní doby velice často vyhledávány např. kalousem ušatým (asi znáte pískání mláďat během ara a léta) k budování hnízd. Z důvodu úbytku silnějších, starších stromů, vhodných pro dutinové ptáky pak strakapoudi ničí nové zateplené fasády domů. Celý příspěvek