Výsadby k výročí republiky

Možná si kladete otázku, proč píšeme o výsadbách stromů ke stému výročí vzniku naší republiky až nyní…Důvod je  více než prostý a dozvíte se jej z následujících řádků.
To, že se náš spolek Denemark chystal vysazovat lípy ke stému výročí republiky, jsme avizovali již v únoru, a asi to vzhledem k jeho zaměření nebylo ničím překvapujícím.
Původně zamýšlené místo, které vzniklo stavební úpravou horní části České ulice (vzhledem k jejímu názvu jsme o něj moc stáli), nám bohužel nevyšlo, neboť si ho vybrali úředníci z Městského úřadu za stejným účelem.
Nakonec po několika dalších návrzích míst k tomu vhodných zvítězily lokality dvě, které snad budou lípám dobrými místy nejen na reprezentaci, ale i k tomu, aby dělaly lidem radost. Celý příspěvek

Stromy zachráněné při investičních akcích

Projíždíme/te kolem nich v podstatě denně a ani si neuvědomujete, že tu jsou. O koho se jedná? O stromy, které Kutná Hora už nemusela mít jen proto, že se nehodily  do nějakého projektu; protože si nikdo nelámal hlavu s tím, že ten „kroužek“ v projektové dokumentaci je nějaký strom nebo dokonce strom významný. Kdyby nebyl na úřadu člověk, kterému neleží na srdci ochrana stromů, strom by takové stavební akci podlehl. Je to všechno o lidech, o přístupu a pak i o diskuzi nad projektem samotným. Někdy se bohužel ustoupit nedá a stromy jsou pokáceny proto, aby byl projekt vůbec realizován. Mnohdy se ale dohodnout lze. Celý příspěvek

Stará vrba u městského nádraží

Koncem zimy jsme dostali informaci z úřadu, že má být pokáceno torzo možná více než 200 let staré vrby u městského nádraží. Mnozí jí asi pamatujete spíše už jako torzo, kdysi větší, které dokonce někdo i zapálil. Strom měl být pokácen kvůli jeho havarijnímu stavu a nebezpečnosti, že se může větrem vyvrátit. Nebezpečnost spočívala v tom, že tak 5 až 7 let nikdo neřezal větve, které už živou slupku mohly rozlomit svou vahou. Celý příspěvek

Jedna z mladých lip, kterou Tomáš zachránil

V roce 2010, na podzim, jsme v rámci realizace naučné stezky „Kolem Kutné Hory“ vysazovali lípy směrem k prameni sv. Vojtěcha. Tehdy prostokořené lípy, darované firmou Starkl, sázela parta lidí, včetně malých dětí. Přesto, že jsme stromy zalévali a rostou na břehu nevysychajícího potůčku, starali se o ně, v průběhu těch necelých 8 let několik lip uschlo, zašlo. Ty byly nahrazeny novými, i když o trochu menšími. Celý příspěvek

Odpověď na naší žádost stran veřejné zeleně

V polovině února jsme vás informovali o tom, že Denemark společně s několika členy komise pro životní prostředí a odborníky přes zeleň oslovila kutnohorskou radnici kvůli péči o veřejnou zeleň. Požadovali jsme, aby byl změněn postoj k péči o staré stromy (viz článek). V té době se také rozpoutala diskuse ohledně  vykácení celé aleje jírovců v ulici Tyršova. Dle našeho pohledu je nutné pokácet jen cca 3 až 4 jedince, zbytek lze ošetřit a na místě zachovat. To samé se týká stromů kolem „Průmyslováku“. K dispozici jsme dostali posudky od ČIŽP. To byl náš požadavek, který si mnozí občané vzali za svůj, a při diskusi s vedením města se ho radnici snažili přednést. Vypadalo to tam prý beznadějně, ale nakonec se naše požadavky podařilo prosadit a k zemi šly opravdu jen některé ze stromů. Celý příspěvek

Kutnohorské stromy Svobody

Jak mnozí z nás již zaregistrovali, na letošní rok připadá krásné 100leté výročí samostatnosti našeho státu a také další významná kulatá výročí událostí v něm.
U této příležitosti byly v minulosti v naší zemi vysazovány stromy, zpravidla to byly lípy (neboť lípa je naším národním stromem), aby symbolizovaly samostatnost naší země a svobodu jejího lidu.
V této souvislosti vyhlásila Nadace partnerství kampaň Stromy svobody 1918-2018 (www.stromysvobody.cz) a oslovila náš spolek, abychom případně pomohli s hledáním a mapováním těchto stromů. Tenhle úkol jsem si v Denemarku vzala za své já, protože mám stromy nejen ráda a obdivuji jejich krásu a energii, ale také se ráda dozvídám něco o historii a životě v Kutné Hoře. Při hledání informací o Stromech svobody jsem se dozvěděla třeba něco o tzv. Okrašlovacím spolku. Fungoval za 1. republiky podobně jako dnes náš spolek Denemark. Ale o tom až jindy…
V samotné Kutné Hoře byl registrován pouze jediný strom – lípa v Malíně, zasazená roku 1919 Sokolem. My jsme věděli o několika, a to především díky nedávno vydanému dvoudílnému Průvodci stezkami stromů v Kutné Hoře a okolí (Městské knihy s.r.o., 2016), jehož autory jsou naši dva členové Pavel Novák a Tomáš Klail, s krásnými fotkami Honzy Moravčíka. Některé údaje bylo třeba zpřesnit, a tak jsme se při pátrání dozvěděli i zajímavé příběhy těchto stromů.
Můžete si je přečíst právě na uvedeném webu www.stromysvobody.cz
Zatím nejstarším vypátraným stromem, který ovšem nebyl zasazen po roce 1918, ale 1915 u příležitosti 500.letého výročí upálení mistra Jana Husa, je Na Náměti Husova lípa. Právě tady se konaly za 1. republiky pravidelné oslavy. Po roce 1948 tento zvyk postupně upadl v zapomnění.  Celý příspěvek

Chceme zachovat v Kutné Hoře staré stromy

Klokočovská lípa

V poslední několika letech ubývá v Kutné Hoře stromů, a to jak vzhledem k neuloženým náhradním výsadbám (pouhé ohlášení kácení), tak k neodpovídající následné péči (zálivka, vandalismus, obsekávání křovinořezy atd.) u výsadeb uložených a realizovaných. Statistiku těchto živých náhradních výsadeb už v minulosti komise životního prostředí udělala a výsledky nebyly dobré. Vést a kontrolovat statistiku by ale měla státní správa, a to nejen vůči Městu Kutná Hora, ale i jiným subjektům, které kácí a mají uloženu náhradní výsadbu. Mnoho stromů z náhradních výsadeb zahynulo a nebylo pak znovu nahrazeno, tzn. byly utraceny zbytečné finanční prostředky a výsledný efekt není žádný (výsadby kolem hřiště na Kaňku). Kvantitativně tedy stromů ubývá. Proto jsme se rozhodli napsat a požádat Radu města, tajemníka úřadu, vedoucí technického oddělení odboru investic i samotnou referentku, stejně jako Technické služby Kutná Hora, aby přehodnotili postup při správě veřejné zeleně.
Žádáme, aby byly pečlivě hodnoceny veškeré stromy, u kterých se uvažuje o kácení. Nejde totiž jen o kvantitu stromů, ale i jejich kvalitu a biologickou hodnotu. Starých stromů nejen v městských parcích, ale i na sídlištích a v městském centru ubývá a jejich biologická hodnota, včetně hodnoty estetické, tak zaniká. Výměna za stromy nové nedokáže nahradit hodnotu starého stromu. Jsme srozuměni s tím, že nelze udržovat v městském intravilánu nebezpečné a nemocné stromy za každou cenu, podobně jak tomu bývá např. v lese nebo remízkách, ale žádáme, aby byl brán mnohem větší zřetel na možnosti ošetřování starých stromů a ošetřování bylo upřednostňováno. Na ně jsou vázány svou životní nikou brouci, ptáci, veverky nebo netopýři (převážně v přirozených nebo vytvořených dutinách)a likvidací takových stromů vytlačujeme tyto zákonem chráněné živočichy z měst (na pokácení stromu obsazeného chráněnými druhy živočichů by mělo být samostatné povolení od Krajského úřadu – zásah do životní niky toho daného druhu). Dalším problémem je úbytek všech jehličnatých stromů, které jako jediné slouží ptákům během zimy za úkryt před větrem a sněhem. Navíc jsou během hnízdní doby velice často vyhledávány např. kalousem ušatým (asi znáte pískání mláďat během ara a léta) k budování hnízd. Z důvodu úbytku silnějších, starších stromů, vhodných pro dutinové ptáky pak strakapoudi ničí nové zateplené fasády domů. Celý příspěvek

Lípa z Lipky je třetí nejkrásnější strom Evropy

Před časem jsme vás prosili, abyste hlasovali pro krásnou lípu v Železných horách, přesněji v obci Lipka. Hlasování všech, nejen nás a vás, příznivců Denemarku, ale všech Čechů dopadlo tak, že tato nádherná a obrovská lípa za obcí získala v celoevropské soutěži třetí místo. Lípě gratulujeme a vám všem, kteří jste pro ní hlasovali, děkujeme. Snad se příští rok český strom zase soutěže zúčastní. Za Kutnou Horu bych nominoval osobně krásnou lísku tureckou před průmyslovou školou nebo červenolistý buk v Pacákových sadech, spájený ze čtyř kmenů.

Pomozte lípě z Lipky stát se Evropským stromem roku 2017

lípa v Lipce

Asi se divíte, co je to za titulek. Ale ne, nespletl jsem se. Opravdu je to tak. V obci Lipka, nedaleko Horního Bradla v Železných horách roste obrovská, dle pramenů asi 800 letá lípa. Ta se probojovala až do užšího výběru soutěže Evropský strom roku 2017, kdy zastupuje Českou republiku.
O historii stromu a soutěže samé i o tom, jak hlasovat:
Soutěž Evropský strom roku vznikla v roce 2011 a postupují do ní vítězové národních soutěží. Českou republiku bude v evropské soutěži v roce 2017 zastupovat Lípa na Lipce, která se stala suverénní vítězkou ankety Strom roku 2016, ve které získala 55 367 hlasů. Lípa roste v obci Lipka u Horního Bradla ve východních Čechách. Věk této lípy srdčité se odhaduje až na 800 let a obvod jejího kmene je 9 metrů. Patří tak k nejmohutnějším lípám v ČR vůbec. Roste na zajímavém místě, přestože obec Lipka má jen asi 20 trvale hlášených obyvatel, nejstarší zmínka o tomto místě pochází z roku 1303. Vztahuje se k tvrzi Lipka, která byla v 16. století přestavěna Janem Kustošem na renesanční zámek. Lípa roste jižně od tohoto zámečku, přibližně na poloviční cestě k bývalému hřbitovu, z kterého se dodneška zachovala jen hrobka Kustošů. Titul Evropský strom roku 2017 zatím nezískal žádný český zástupce. Nejlépe se umístila v loňském roce lípa z Tatobit na Semilsku, která získala 2. místo. Celý příspěvek

Mrazivé pracovní odpoledne u rybníčku

Od Tomáše Klaila: Na sobotu 21.1. jsem si domluvil s kolegou Pavlem Novákem menší brigádu u rybníčku na Dolním  Žižkově. Po několika letech bylo třeba opět ořezat tři staré vrby „na hlavu“ nebo též „na babku“, jak se tomuto způsobu řezu, specifickému zvláště pro české krajiny, říká. Obrostlé pruty je třeba řezat přibližně jednou za tři roky, nejdéle však za pět let, dle růstu, aby nedocházelo k velkým řezům, které se stromu špatně zahojí a dřevo pak vyhnívá.

Vrby u rybníčku jsou již z větších částí duté a mají toho „dost za sebou“, ale stále se mají čile k světu. Jejich řez jsem měl v plánu již minulou zimu, ale nedostatečně zamrzlá hladina to nedovolila. Nedokážu si totiž představit, jak bychom větve, které narostly až do osmi centimetrů v průměru a délky pěti metrů, po uříznutí vytahovali po úzké pěšině z ledové vody, když jich tam bylo nejméně sto. Jakmile tentokrát udeřily tuhé mrazy a počasí vykouzlilo i krásný slunečný den, nebylo na co čekat. Po přistaveném žebříku, který byl proti uklouznutí zasazen do zářezů vyrobených mot orovou pilou v ledu, se  bylo třeba opatrně vyhoupnout mezi větve i s „vyvětvovací“ nebo též jednoruční motorovou pilou a neustále dávat pozor, abych se nepropadl do některé z dutin, o čemž by mohl vyprávět Martin, kterému se to stalo při posledním řezu. Pak už jedna větev po druhé padaly na zamrzlou hladinu. Na to, že stromy byly jenom tři, byla hromada větví znamenitá.

Celý příspěvek