Kutnohorské stromy Svobody

Jak mnozí z nás již zaregistrovali, na letošní rok připadá krásné 100leté výročí samostatnosti našeho státu a také další významná kulatá výročí událostí v něm.
U této příležitosti byly v minulosti v naší zemi vysazovány stromy, zpravidla to byly lípy (neboť lípa je naším národním stromem), aby symbolizovaly samostatnost naší země a svobodu jejího lidu.
V této souvislosti vyhlásila Nadace partnerství kampaň Stromy svobody 1918-2018 (www.stromysvobody.cz) a oslovila náš spolek, abychom případně pomohli s hledáním a mapováním těchto stromů. Tenhle úkol jsem si v Denemarku vzala za své já, protože mám stromy nejen ráda a obdivuji jejich krásu a energii, ale také se ráda dozvídám něco o historii a životě v Kutné Hoře. Při hledání informací o Stromech svobody jsem se dozvěděla třeba něco o tzv. Okrašlovacím spolku. Fungoval za 1. republiky podobně jako dnes náš spolek Denemark. Ale o tom až jindy…
V samotné Kutné Hoře byl registrován pouze jediný strom – lípa v Malíně, zasazená roku 1919 Sokolem. My jsme věděli o několika, a to především díky nedávno vydanému dvoudílnému Průvodci stezkami stromů v Kutné Hoře a okolí (Městské knihy s.r.o., 2016), jehož autory jsou naši dva členové Pavel Novák a Tomáš Klail, s krásnými fotkami Honzy Moravčíka. Některé údaje bylo třeba zpřesnit, a tak jsme se při pátrání dozvěděli i zajímavé příběhy těchto stromů.
Můžete si je přečíst právě na uvedeném webu www.stromysvobody.cz
Zatím nejstarším vypátraným stromem, který ovšem nebyl zasazen po roce 1918, ale 1915 u příležitosti 500.letého výročí upálení mistra Jana Husa, je Na Náměti Husova lípa. Právě tady se konaly za 1. republiky pravidelné oslavy. Po roce 1948 tento zvyk postupně upadl v zapomnění. Celý příspěvek

Chceme zachovat v Kutné Hoře staré stromy

Klokočovská lípa

V poslední několika letech ubývá v Kutné Hoře stromů, a to jak vzhledem k neuloženým náhradním výsadbám (pouhé ohlášení kácení), tak k neodpovídající následné péči (zálivka, vandalismus, obsekávání křovinořezy atd.) u výsadeb uložených a realizovaných. Statistiku těchto živých náhradních výsadeb už v minulosti komise životního prostředí udělala a výsledky nebyly dobré. Vést a kontrolovat statistiku by ale měla státní správa, a to nejen vůči Městu Kutná Hora, ale i jiným subjektům, které kácí a mají uloženu náhradní výsadbu. Mnoho stromů z náhradních výsadeb zahynulo a nebylo pak znovu nahrazeno, tzn. byly utraceny zbytečné finanční prostředky a výsledný efekt není žádný (výsadby kolem hřiště na Kaňku). Kvantitativně tedy stromů ubývá. Proto jsme se rozhodli napsat a požádat Radu města, tajemníka úřadu, vedoucí technického oddělení odboru investic i samotnou referentku, stejně jako Technické služby Kutná Hora, aby přehodnotili postup při správě veřejné zeleně.
Žádáme, aby byly pečlivě hodnoceny veškeré stromy, u kterých se uvažuje o kácení. Nejde totiž jen o kvantitu stromů, ale i jejich kvalitu a biologickou hodnotu. Starých stromů nejen v městských parcích, ale i na sídlištích a v městském centru ubývá a jejich biologická hodnota, včetně hodnoty estetické, tak zaniká. Výměna za stromy nové nedokáže nahradit hodnotu starého stromu. Jsme srozuměni s tím, že nelze udržovat v městském intravilánu nebezpečné a nemocné stromy za každou cenu, podobně jak tomu bývá např. v lese nebo remízkách, ale žádáme, aby byl brán mnohem větší zřetel na možnosti ošetřování starých stromů a ošetřování bylo upřednostňováno. Na ně jsou vázány svou životní nikou brouci, ptáci, veverky nebo netopýři (převážně v přirozených nebo vytvořených dutinách)a likvidací takových stromů vytlačujeme tyto zákonem chráněné živočichy z měst (na pokácení stromu obsazeného chráněnými druhy živočichů by mělo být samostatné povolení od Krajského úřadu – zásah do životní niky toho daného druhu). Dalším problémem je úbytek všech jehličnatých stromů, které jako jediné slouží ptákům během zimy za úkryt před větrem a sněhem. Navíc jsou během hnízdní doby velice často vyhledávány např. kalousem ušatým (asi znáte pískání mláďat během ara a léta) k budování hnízd. Z důvodu úbytku silnějších, starších stromů, vhodných pro dutinové ptáky pak strakapoudi ničí nové zateplené fasády domů. Celý příspěvek

Lípa z Lipky je třetí nejkrásnější strom Evropy

Před časem jsme vás prosili, abyste hlasovali pro krásnou lípu v Železných horách, přesněji v obci Lipka. Hlasování všech, nejen nás a vás, příznivců Denemarku, ale všech Čechů dopadlo tak, že tato nádherná a obrovská lípa za obcí získala v celoevropské soutěži třetí místo. Lípě gratulujeme a vám všem, kteří jste pro ní hlasovali, děkujeme. Snad se příští rok český strom zase soutěže zúčastní. Za Kutnou Horu bych nominoval osobně krásnou lísku tureckou před průmyslovou školou nebo červenolistý buk v Pacákových sadech, spájený ze čtyř kmenů.

Pomozte lípě z Lipky stát se Evropským stromem roku 2017

lípa v Lipce

Asi se divíte, co je to za titulek. Ale ne, nespletl jsem se. Opravdu je to tak. V obci Lipka, nedaleko Horního Bradla v Železných horách roste obrovská, dle pramenů asi 800 letá lípa. Ta se probojovala až do užšího výběru soutěže Evropský strom roku 2017, kdy zastupuje Českou republiku.
O historii stromu a soutěže samé i o tom, jak hlasovat:
Soutěž Evropský strom roku vznikla v roce 2011 a postupují do ní vítězové národních soutěží. Českou republiku bude v evropské soutěži v roce 2017 zastupovat Lípa na Lipce, která se stala suverénní vítězkou ankety Strom roku 2016, ve které získala 55 367 hlasů. Lípa roste v obci Lipka u Horního Bradla ve východních Čechách. Věk této lípy srdčité se odhaduje až na 800 let a obvod jejího kmene je 9 metrů. Patří tak k nejmohutnějším lípám v ČR vůbec. Roste na zajímavém místě, přestože obec Lipka má jen asi 20 trvale hlášených obyvatel, nejstarší zmínka o tomto místě pochází z roku 1303. Vztahuje se k tvrzi Lipka, která byla v 16. století přestavěna Janem Kustošem na renesanční zámek. Lípa roste jižně od tohoto zámečku, přibližně na poloviční cestě k bývalému hřbitovu, z kterého se dodneška zachovala jen hrobka Kustošů. Titul Evropský strom roku 2017 zatím nezískal žádný český zástupce. Nejlépe se umístila v loňském roce lípa z Tatobit na Semilsku, která získala 2. místo. Celý příspěvek

Mrazivé pracovní odpoledne u rybníčku

Od Tomáše Klaila: Na sobotu 21.1. jsem si domluvil s kolegou Pavlem Novákem menší brigádu u rybníčku na Dolním  Žižkově. Po několika letech bylo třeba opět ořezat tři staré vrby „na hlavu“ nebo též „na babku“, jak se tomuto způsobu řezu, specifickému zvláště pro české krajiny, říká. Obrostlé pruty je třeba řezat přibližně jednou za tři roky, nejdéle však za pět let, dle růstu, aby nedocházelo k velkým řezům, které se stromu špatně zahojí a dřevo pak vyhnívá.

Vrby u rybníčku jsou již z větších částí duté a mají toho „dost za sebou“, ale stále se mají čile k světu. Jejich řez jsem měl v plánu již minulou zimu, ale nedostatečně zamrzlá hladina to nedovolila. Nedokážu si totiž představit, jak bychom větve, které narostly až do osmi centimetrů v průměru a délky pěti metrů, po uříznutí vytahovali po úzké pěšině z ledové vody, když jich tam bylo nejméně sto. Jakmile tentokrát udeřily tuhé mrazy a počasí vykouzlilo i krásný slunečný den, nebylo na co čekat. Po přistaveném žebříku, který byl proti uklouznutí zasazen do zářezů vyrobených mot orovou pilou v ledu, se  bylo třeba opatrně vyhoupnout mezi větve i s „vyvětvovací“ nebo též jednoruční motorovou pilou a neustále dávat pozor, abych se nepropadl do některé z dutin, o čemž by mohl vyprávět Martin, kterému se to stalo při posledním řezu. Pak už jedna větev po druhé padaly na zamrzlou hladinu. Na to, že stromy byly jenom tři, byla hromada větví znamenitá.

Celý příspěvek

Průvodce po zajímavých stromech Kutné Hory právě vyšel

Před více než půl rokem jsme vás informovali o tom, že Denemark získal od Krajského úřadu Středočeského kraje nemalý příspěvek na vydání knížky, průvodce po zajímavých stromech a keřích v Kutné Hoře. V tu dobu se dodělávaly podklady, ze kterých vyplynulo, že knížka může být mnohem obsáhlejší nebo že nakonec vzniknou dva díly. Vše se podařilo dotáhnout do konce a začalo se s grafickými úpravami, opravami apod. Těsně před Vánocemi se podařilo knížku vytisknout. Celý příspěvek

Poděkování Krajskému úřadu

Hlavní partner expozice - Středočeský kraj

Od Pavla Nováka: Zásluhou Krajského úřadu Středočeského kraje, kterému tímto děkujeme, se v průběhu letošního podzimu podaří vydat dvoudílného průvodce po kutnohorských stromech a keřích od autorské dvojice Tomáš Klail – Pavel Novák s fotografiemi Jana Moravčíka. Spolek Denemark získal od Krajského úřadu 400 tis. Kč na vydání dendrologického průvodce po Kutné Hoře. Celý příspěvek

Kolem Kutné Hory budou elfí aleje

Od Dalibora Dostála, zdroj Česká krajina:

dub v Týništi

dub v Týništi

Nová stromořadí vzniknou na řadě míst České republiky. V rámci projektu Alej elfů budou děti podél cest sázet duby, jasany a hlohy.
Jedním ze zdrojů inspirace projektu je totiž keltská pověst, podle které se na místech, kde rostl pohromadě dub, jasan a hloh, objevovali skřítci. Druhým inspiračním zdrojem projektu je Hobit a Pán prstenů, kde patří ničení stromů k symbolům zla. Třetím zdrojem je pak kniha Muž, který sázel stromy od francouzského spisovatele Jeana Giona, v níž i malý přínos jediného člověka dokázal změnit bezútěšnou krajinu v krásný kout přírody. Celý příspěvek

Ošetření lipové aleje u sv. Vojtěcha

Lípa poškozená srncem

Lípa poškozená srncem

Od Tomáše Klaila: Během úterního odpoledne jsem věnoval asi tři hodiny ošetření lip v aleji u sv. Vojtěcha. Počasí bylo přímo „perfektní“ (vítr co kácel štafle, každou chvíli déšť se sněhem a v dálce ještě hřmělo), ale čas vyčleněný této práci se musel využít. Nejprve bylo třeba z již zmíněných štaflí ostříhat všechny zaschlé konce větví, větve suché odstranit a u několika stromků zkrátit i zcela suchý vršek a vytvořit nový. Celý příspěvek