Stromy zachráněné při investičních akcích

Projíždíme/te kolem nich v podstatě denně a ani si neuvědomujete, že tu jsou. O koho se jedná? O stromy, které Kutná Hora už nemusela mít jen proto, že se nehodily  do nějakého projektu; protože si nikdo nelámal hlavu s tím, že ten „kroužek“ v projektové dokumentaci je nějaký strom nebo dokonce strom významný. Kdyby nebyl na úřadu člověk, kterému neleží na srdci ochrana stromů, strom by takové stavební akci podlehl. Je to všechno o lidech, o přístupu a pak i o diskuzi nad projektem samotným. Někdy se bohužel ustoupit nedá a stromy jsou pokáceny proto, aby byl projekt vůbec realizován. Mnohdy se ale dohodnout lze.Bohužel situace, kdy stromy musí bezpodmínečně ustoupit, nastane s několika stromy u přechodu přes trať při plánované cyklostezce podél Vrchlice. Jindy je však strom  v místech, kde je potřeba jen lehce dokumentaci upravit a při samotné realizaci pak dát pozor na kořenový systém, ochránit kmen před poškozením atd. Někdy je to o diskusi nad celkovou koncepcí prostoru. Jak se říká, „uznat to staré“ a dobudovat nové.
Uvedu ze své praxe jen tři stromy, které se mi osobně podařilo takto zachránit a fungují i po stavebních úpravách a zdobí místa i několik let po tom, co měly být pokáceny. Takových stromů by se našlo asi víc, ale tyhle tři jsou asi ty ukázkové, nejvíce patrné.
První z nich je mohutný dub Na Cejchovně. Ten měl být pokácen před započetím výstavby nového kruhového objezdu. Strom roste doslova na hranici komunikace a pro pohodlnější realizaci měl být strom pokácen. Tehdy jsem jako úředník tlačil na projektanty a z požadavku neustoupil. Výmluvy, že budou v komunikaci kořeny, se nakonec ukázaly jako liché a uřízly se a ošetřily asi dva kořeny o průměru maximálně 15 cm. Strom zde stojí dodnes.
Dalším stromem, který přežil velké plány a obavy o statiku zdi, je moruše bílá v parku pod Vlašským dvorem. Měla být, stejně jako zbytek stromů na terasách, pokácena a zlikvidována. Prý by se mohla vyvrátit a rozebráním zdi se tak i stane. Nestalo se a jedna z posledních moruší v Kutné Hoře, očištěna od břečťanu, zdobí krajní část terasy jako soliterní strom už 4 roky.
Poslední, nejmladší příklad, že jde všechno, když se chce, je akát (tehdy jsem ho mylně v zimě označil za beztrnný dřezovec) u nového kruhového objezdu u Kauflandu. Když za námi byli projektanti obchodního centra, které se připravovalo už před 5 lety, a schylovalo se k tomu, že se po dlouhé době začne stavět, seděli jsme v kanceláři a diskutovali jsme o tom, co bude mít město za požadavky. Můj požadavek byl ten, že zůstane zachován tento akát (mimo toho, že jsem požadoval vybudování dětského hřiště a připojení tepla na kotelnu TEBISu) i přes to, že má být v blízkosti komunikace. Ať se s tím projektanti poperou, ale že je to mladý strom, který i nějaký zásah do kořenového systému může přežít. Podmínky, všechny, byly splněny a strom na místě zůstal. Pokud bude sílit, chodník se může vést za ním, dál od komunikace a křižovatka bude mít nádherný, zlatě olistěný akát.
Další příklady můžete vidět např. u loreckého rybníčku (15 let řezaný topol „na babku“, rozlámaný při vichřici), lípa U Jelena, která měla být před 17 lety pokácena nebo lípa u kapličky v Kouřimské ulici (ošetřena dutina kmene) před 15 lety. Co se zachránit nepovedlo, byl krásný dutý jerlín na Náměstí Národního odboje nebo o kus dál lípu u Tučkovy vily. Na podzim padl na Masarykově ulici poslední nejstarší akát v Kutné Hoře. I ty zde mohly ještě mnoho, možná desítek, let zůstat….
Závěrem lze shrnout všechny tyto příklady – kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook0Tweet about this on TwitterShare on Google+0Pin on Pinterest0

1 komentář u “Stromy zachráněné při investičních akcích

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *