Málokdo ví, proč se jedna z ulic na Karlově jmenuje U Lazara. Kdysi totiž v těchto místech stával kostel, spíše kaple sv. Lazara s přilehlým hřbitovem. Předtím zde byl i rozsáhlý lazaret. Řád Lazariánů přišel do českých zemí již ve 12. století. Kutná Hora byla po Praze největším sídlem těchto mnichů, kteří byli známi např. tím, že se starali o malomocné ze svatých válek. Více se o řádu dozvíte zde. Celý příspěvek
Archiv autora: Martin Starý
Práce na Kaňku a houbové tajemství
V pátek ráno jsem čekal, že bude všude nasněženo. Bílo nebylo
Tak jsem vyrazil nejdřív k břehulím (bohužel letos ještě žádná nezahnízdila), vysekat porost vojtěšky, aby na jaře nebyl na ploše pod stěnou hned vysoký koberec zelené masy. Uvidíme, jak příští rok lokalita bude fungovat. Pak jsem se přesunul k bývalé skautské klubovně, k NPP Kaňk, kde máme oplocené části třešňového sadu na pastvu ovcí a koz. Celý příspěvek
Kutnohorské „stonehange“ se snad rozroste
Před 6 týdny jsme vás informovali o tom, že byly upraveny některé kameny a stůl na plošině nad Provaznicí. Pana Bartla s kolegy jsme pozvali na vysvěcení kapličky sv. Petra a Pavla, aby v ten den nejen zkontrolovali provedené úpravy, ale abychom spolu vymysleli i další věci. Pánové a dámy přijeli před obědem, sešli jsme se u menhiru a vše jsme probrali. Pan Bartl s kolegou prošel celý kromlech, vše zkontroloval, jak on říká „poradil se a zeptal se“ a vyslovil závěr. Vše je tak, jak má být! Což nás s panem Benešem uklidnilo a potěšilo. Celý příspěvek
Video z naučné cyklotrasy „Pod Vysokou pěšky i na kole“
Koncem června jsme vás informovali o dokončení naučné cyklotrasy „Pod Vysokou pěšky i na kole“, která vede přes několik velkých i malých obcí Kolínska. Dva okruhy, Ratbořský a Libenický, představuje turistům zejména historii každé vesničky, ale můžete se dozvědět i pár zajímavostí o geologii, fauně a floře Polepského údolí či něco o hornictví kolem Grunty. O prázdninách pan Tomáš Dusil, profesionální kameraman a nadšenec, natočil s dvěma chlapci „akční“ video z obou tras. Celý příspěvek
Přijdu, vidím, zamyslím se, pokusím se…..
… to je název enviromentálního programu, který probíhá na 3. ZŠ Kolín, Prokopa Velikého. Než jsem odjížděl do ciziny, oslovila mě Mgr. Monika Novotná, třídní učitelka zapojená do tohoto programu. Jak jsem zjistil, byla mou předchůdkyní na Městském úřadu
Požádala mne, zda bychom mohli společně udělat na podzim nějakou přednáškovou procházku. Aby se děti naučily něco nového o přírodě, viděly jak se v praxi dělá ochrana přírody a třeba i přiložily ruku k dílu. Dohodli jsme se, že nejschůdnější bude vrch Kaňk. Celý příspěvek
ZOO Kutná Hora a situace kolem ní
Lidé se mne ptají velice často na to, jak jsme daleko s kutnohorským ZOO. Vždy říkám, že je to běh na dlouhou trať a že teď musíme vyjednat s městem pronájem prostoru. Že už jsme v tom mnohé udělali, ale že to nebude lehké. Tak tomu bylo do doby, než jsem si přečetl dodatečně materiály na ZM z 11. září 2012. Bohužel jsem se k nim dostal z důvodu pobytu v zahraničí až v druhé polovině září. Z nich lze vyčíst, že Město se najednou k celému projektu otáčí zády a pod záminkou rizika shledává celý projekt jako neuskutečnitelný.
Na jednu stranu mě tento postoj ze strany vedení Města z osobních důvodů nepřekvapuje. Když je kritizuji za mnohé věci při správě města, není se čemu divit. Osobně mě však mrzí to, že svým postojem a osobní záští likvidují projekt, který Kutnou Horu může turisticky zase o něco více zviditelnit, vytvořit pár pracovních míst ale především konečně začít revitalizovat alespoň část parku pod Vlašským dvorem. Navíc bylo vedení s celým projektem průběžně seznamováno a ví, kolik peněz, práce i času jsme do něj do teď vložili.
V pátek 16. listopadu mi kolega Tomáš sdělil, že máme velkou možnost a pravděpodobnost získat z grantu OPŽP, směřovaného na obnovu či stavbu části ZOO, záchranných stanic, ekologických center atd. Je to jedinečná možnost, jak celý projekt uskutečnit. Ve čtvrtek proto bude schůzka s vedením Města a se zastupiteli, odpoledne pak schůzka k detailům žádosti o grant. Jsem zvědav, jak obojí dopadne. Pokud budou podmínky splnitelné, chtěli bysme to zkusit.
Jaké bylo vysvěcení kapličky
I když s časovým odstupem, rád bych se s vámi podělil o atmosféru a pocity ze slavnosti odhalení obnovené kapličky sv. Petra a Pavla a jejího vysvěcení. V sobotu 27. října v té největší sněhové plískanici jsme s Tomášem Klailem přilepovali kopii obrazu do výklenku kapličky. V neděli, pár hodin před vysvěcením ještě pan Hlavatý přetřel již počmáraný kus zdi na kapličce a slavnost mohla začít. Popravdě jsem se divil, kolik lidí se v lese Na Rovinách sešlo. Celkem asi 30 lidí, starých i mladých, věřících i ateistů, si vyslechlo mé povídání o tom, jak to všechno vzniklo, krátkou přednášku o historii tohoto místa i kapličky od Mgr. Seiferta a pak duchovní zamyšlení od pana arciděkana Uhlíře. Celý příspěvek
Na Kaňku se zase pracuje
Se začátkem podzimu nastala doba vegetačního klidu a my jsme znovu začali pracovat v třešňovém sadu a zejména v okolí NPP Kaňk. Letos musíme vyřezat další část travnatých pozemků v blízkosti křídového útesu. Jedná se opět o křoviny (svída, šípek, hloh, ptačí zob) a větší stromy – javor, jasan. V porostu by tak měly zůstat především třešně, a to jak staré, tak mladé semenáče, soliterní hlohy a větší šípky. Celý příspěvek
Menhiry byly „vyladěny“
Koncem června, kdy jsme uspořádali u menhirů (celkově se skupině kamenů říká kromlech) koncert skupiny Lisopea a Pepy Nose, zkoušel jsem naše kutnohorské menhiry zpropagovat mezi nadšenci, na příští slunovrat sehnat někoho na přednášky a nějak „prolustrovat“ naše kameny internetem. Nejen že jsem přišel na to, že nejsme jediní novodobí Kelti v Čechách, kteří staví kameny, ale také jsem narazil přes jedny webové stránky na Pavla Bartla. Přišel mu můj mail a jeho odpověď byla pro mě tehdy jako ledová sprcha: „Váš menhir se mi zdá mrtvý, máte jen hezký kámen na hezkém místě.“ Celý příspěvek
Lípy u sv. Vojtěcha
Článek od našeho člena Tomáše Klaila: Páteční odpoledne jsem věnoval práci v lipovém stromořadí, které jsme před dvěma lety za podpory sponzorů a nadšených brigádníků vysadili podél cesty k prameni „Svatého Vojtěcha“. Nejprve bylo třeba pomocí křovinořezu posekat přes metr vysoké kopřivy a jiné byliny, které tu během roku vyrostly. Celý příspěvek






