S kolegy z hornického spolku “Barbora Kutná Hora” se znám více než 15 let a snažíme se v mnohém spolupracovat. Za svého působení na radnici jsem s klukama byl jako zástupce Města Kutná Hora i na třech hornických srazech. Vždy mi přišlo líto, že Kutná Hora, hornické město, které vzešlo právě z práce pod zemí, z bohatství stříbra, si neumí a nedokáže vážit a ukazovat naší historii a původ. Jediní, kteří tomu dávají opravdu všechno, jsou právě členové spolku Barbora Kutná Hora.
Kluci provádějí od roku 2005 sanační práce na předhusitské odvodňovací štole v údolí Bylanky a postoupili až pod polní pozemek v části za nemocnicí, kde se říká “Ve švestičkách”. Zde koncem roku 2017 za přispění Krajského úřadu Středočeského kraje vyzmáhali šachtu, která jim zajistila větrání a lepší přístup do celého důlního díla. 30 metrů hluboká jáma o profilu asi 1,5 x 1 m byla středověkými horníky vyražena nejdřív v křídové vrstvě (tam byl půdorys větší – měkčí materiál) a pak v kutnohorském krystaliniku, rule. Tato šachta byla po středověké těžbě “zapíněna” (ve vrchní části zabedněna dřevem) a poté na povrch zasypána zeminou a kamením. Některé tyto “píně” drží až dodnes ale čas od času vlivem stáří se poruší a propadnou do hloubky (novodobé propady od začátku 20. století).
Vytěžením jedné šachty se kluci dostali do další části důlního díla, které však po 50 metrech končilo. Našli zde ale dřevěné žlaby, sloužící k odvodnění díla. Protože štola ve spodní úrovni nepokračovala dál, začali koncem roku čistit o pár metrů dál vzdálenou druhou šachtu, která slibovala přístup do dalších podzemních prostor. Bohužel po 3 měsících práce se ukázalo, že tato, také 30 m hluboká šachta, byla spíše průzkumná a obslužná, a přístup do dalších prostor je zřejmě jen chodbou ústící do této šachty v hloubce 8 m pod povrchem a která je z větší části zařícená. Kluci se i tak nevzdávají a v Grejfském pásmu chtějí nadále pokračovat a zkusit přezmáhat a vystrojit tuto chodbu a pomoci ji se dostat do dalších prostor v přilehlém lesíku. Úvahy o další činnosti mají i v jiných částech důlního revíru Kutné Hory, ale to nechám až na nich. Každopádně je zajímavé projít si místy, kde naši předci před 500 lety těžili rudu, odvodňovali svoje důlní díla a přemýšlet o tom, jak namáhavá práce to byla.