V sobotu 17. února proběhla dlouho plánovaná a připravovaná brigáda na loreckém rybníčku. Jediné, co jsme si nějak naplánovat nemohli, bylo počasí. Naštěstí jsme se trefili mezi dva dny, kdy slezl sníh, ale i tak byla hladina rybníčku zamrzlá. Led měl cca 1 cm, takže ledoborec v podobě Davida a Toma na palubě nafukovacího člunu všechen led rozbil na menší kry. Kluci se dali hned do umísťování budek na cca 170 cm akátové kůly. Bahna je na dně asi 40 až 50 cm a bylo třeba pořádně do pevného dna 5 kg palicí každý kůl zatlouct. Já jsem mezitím pomalu objížděl po obvodu rybníčku a kde to šlo (někde jsou šípkové keře a ostružiny až nad hladinu a vybírat z nich odpad je nemožné) jsem vysbírával plovoucí PETlahve, skleněné lahve, míče, igelitové tašky a oblečení, boty, televizi atd. Vytáhli jsme i tříkolku a dětskou “motorku”. Narazili jsme i na karmu, starý koberec a nákupní vozík. Ty však vyndat nešly, budeme muset příště použít lano zapřažené za auto. Dana, Shali a Nikča zatím vysbíraly od odpadků břehy. I tam se toho válelo ještě hodně a Dana při snaze vysbírat vše i na samém břehu vyhrála sázku – trochu se smočila 🙂 .
Pak jsme se dali do úprav na ostrůvku. Ten je celý porostlý maliním, ostružiním a místy i trávou. Vyvrácená a suchá smuteční vrbička posloužila jako podpal, abychom spálili vysekané suché maliníkové pruty. Celý ostrov je bohužel provrtaný, stejně jako polorozpadlé kamenné břehy potkaními norami. Je potřeba, aby Město Kutná Hora provedlo několikrát deratizaci, protože jinak budou kachny mizet i z tohoto důvodu i nadále. Na ostrůvku jsme se pokusili založit z vrbových prutů jakési přístřešky pro kachny (uvidíme, zda se chytnou), připevnili jsme pro malá kachňata jakési “nájezdy” s plováky, aby mohla vylézt na poměrně vysoký břeh ostrůvku. Pak už zbývalo jen připravit díru na nový strom, smuteční vrbu, která kdysi na ostrově rostla. Tom s Davidem mezitím upevnili všechny budky, včetně vystýlky ze sena a pak připravili i “posed” pro vodníka. Tomu se ale ulomila noha, takže ho musíme opravit, vypěnovat a přidělat až později, stejně jako vysazení stromu.
Tom všechen odpad odvezl kolem 15h hned do sběrného dvora a pak přišlo nejpříjemnější zakončení dne. Ještě, že Shali bydlí o 50 m dál – přinesla lavór teplé vody a mýdlo na umytí, ručník, horké toasty a bábovku, Tom vyndal dvě termosky obligátního čaje s medem a dali jsme si pozdní oběd na lavičce.
Dík patří všem – Daně, Tomovi, Davidovi, Nikče a Shali.  Davidovi obzvlášť, protože zariskoval s tím, že propíchne svou loď na rybaření. Dík patří i technickým službám za půjčení druhé loďky. Nesmíme zapomenout ani na Jardu Vebra z Kaňku, který už na podzim všech 5 budek na vlastní náklady vyrobil. 

nebuďte asociální, sdílejte ...

Facebook

0

Twitter

Google

Pinterest

0