Jak jsme již avizovali v předešlé pozvánce, symbolicky jsme předali veřejnosti k užívání, tedy „Otevřeli brány“ zaniklých kostelů v lokalitě „Na Rovinách“. Celý příspěvek
Portály kostelů jsou otevřeny
Odpovědět
Archiv autora: Tomáš Klail
Zvířecí hřbitov má nové WC
Již nějaký čas jsme uvažovali o zřízení WC na pozemku hřbitova a tato úvaha se nyní stala skutečností. Vzhledem k rostoucímu počtu hrobů narostl i počet návštěvníků hřbitova a vznikly tak nové požadavky na další potřeby, včetně té nejzákladnější.
Ozvěna akce Ukliďme Česko, aneb Kuklík vydal své poklady
Každoročně se náš spolek účastní celorepublikového úklidu v rámci akce Ukliďme Česko. Když kvůli viru byla jarní akce zrušena, těšili jsme se alespoň na tu podzimní, ale v termínu, který byl vyhlášený na 19. září, se nemohl zúčastnit skoro nikdo z pravidelných účastníků. Proto jsme zvolili náhradní termín v neděli 27. září.
Popelnice u menhirů vzala za své, stejně jako možnost odkládání odpadu na tomto malebném místě
Menhiry – již řadu let je nad naším městem krásné místo k setkávání, meditacím a nebo třeba jen k vyhlídkám do kraje. S návštěvníky a jejich vzrůstajícím počtem, hlavně díky událostem posledních měsíců, vzrostlo i množství odpadků, které tam po sobě zanechají. Popelnice, kterou jsem na místě před lety zakopal do země, několikrát ji díky vandalům musel opravovat a především co cca 14 dnů vybrat a odpad ručně roztřídit, vzala za své. Ne všichni se chtějí kochat, ne všichni místo navštíví za účelem odpočinku, duchovní či fyzické regenerace a problém je na světě.
Čarodějnice mimo plán
Jak už jste možná někteří zaznamenali, ve čtvrtek 23. dubna shořela hromada klestí u menhirů, určená ke každoročnímu pálení čarodějnic.
Podařený ples
Jak jsme vás v předstihu všemožně informovali, uskutečnil se v sobotu 15.2. 2020 v sále Lorec již v
pořadí šestý společný ples neziskových organizací. Ty před lety spojil nápad oživit zanedbanou lokalitu na okraji kutnohorské čtvrti Žižkov, nazývanou Sklenářův dolík. Že se tento záměr povedl, o tom svědčí kladné ohlasy na něj mnoha místních obyvatel, ale i těch, co do našeho města zavítají jen občas a dolík navštívili. Jeho rozvoj a hlavně údržba by nebyly pravděpodobně možné financovat z vlastních zdrojů jednotlivých organizací, a tak se tehdy zrodil nápad získat finance z výtěžku společného plesu.
V novém roce pilně do práce
Prastará vrba u nádraží Kutná Hora město, o jejíž záchraně před pokácením jsme informovali na jaře 2018, se má čile k světu. Za dva roky od celkového ořezu na ni narostly větve o průměru cca 6 cm a délky okolo 4 m, což je úctyhodný výkon na strom, který byl některými tehdejšími pracovníky městského úřadu odepsán. Situace v této oblasti se snad zlepšila, neboť pan Milan Šesták, který má nyní zeleň ve městě na starosti, není v žádostech o kácení dřevin tak radikální a snaží se v rámci možností o to, co nám tu zbylo, pečovat s patřičnou odborností. Celý příspěvek
Další brigáda v projektu Oživení starých odrůd – výsadba sadu mandloní
Na sobotu 9.11. jsme naplánovali další brigádu na projekt Oživení starých odrůd, kterým se zabýváme již pět let a v rámci něhož vracíme do kutnohorské krajiny staré 
odrůdy ovocných stromů a krajových odrůd ovoce, a to především na Dolním Žižkově. Vysadili jsme zde genofondový sad švestek v proluce mezi tratí a rodinnými domky, další menší sad meruněk a švestek v rekultivovaném lomu za tratí a obnovili alej mezi Rovinama a Dolním Žižkovem. Část výsadeb byla provedena nad Miskovicemi a v sousedství zámku Kačina.
Bohužel celé dopoledne vydatně pršelo, ale my jsme nechtěli výsadbu odkládat. Sazenice jsme totiž mohli koupit teprve nyní a uzavření a vyhodnocení projektu se přiblížilo.
Výsadby k výročí republiky
Možná si kladete otázku, proč píšeme o výsadbách stromů ke stému výročí vzniku naší republiky až nyní…Důvod je více než prostý a dozvíte se jej z následujících řádků.
To, že se náš spolek Denemark chystal vysazovat lípy ke stému výročí republiky, jsme avizovali již v únoru, a asi to vzhledem k jeho zaměření nebylo ničím překvapujícím.
Původně zamýšlené místo, které vzniklo stavební úpravou horní části České ulice (vzhledem k jejímu názvu jsme o něj moc stáli), nám bohužel nevyšlo, neboť si ho vybrali úředníci z Městského úřadu za stejným účelem.
Nakonec po několika dalších návrzích míst k tomu vhodných zvítězily lokality dvě, které snad budou lípám dobrými místy nejen na reprezentaci, ale i k tomu, aby dělaly lidem radost. Celý příspěvek
Chceme zachovat v Kutné Hoře staré stromy
Klokočovská lípa
V poslední několika letech ubývá v Kutné Hoře stromů, a to jak vzhledem k neuloženým náhradním výsadbám (pouhé ohlášení kácení), tak k neodpovídající následné péči (zálivka, vandalismus, obsekávání křovinořezy atd.) u výsadeb uložených a realizovaných. Statistiku těchto živých náhradních výsadeb už v minulosti komise životního prostředí udělala a výsledky nebyly dobré. Vést a kontrolovat statistiku by ale měla státní správa, a to nejen vůči Městu Kutná Hora, ale i jiným subjektům, které kácí a mají uloženu náhradní výsadbu. Mnoho stromů z náhradních výsadeb zahynulo a nebylo pak znovu nahrazeno, tzn. byly utraceny zbytečné finanční prostředky a výsledný efekt není žádný (výsadby kolem hřiště na Kaňku). Kvantitativně tedy stromů ubývá. Proto jsme se rozhodli napsat a požádat Radu města, tajemníka úřadu, vedoucí technického oddělení odboru investic i samotnou referentku, stejně jako Technické služby Kutná Hora, aby přehodnotili postup při správě veřejné zeleně.
Žádáme, aby byly pečlivě hodnoceny veškeré stromy, u kterých se uvažuje o kácení. Nejde totiž jen o kvantitu stromů, ale i jejich kvalitu a biologickou hodnotu. Starých stromů nejen v městských parcích, ale i na sídlištích a v městském centru ubývá a jejich biologická hodnota, včetně hodnoty estetické, tak zaniká. Výměna za stromy nové nedokáže nahradit hodnotu starého stromu. Jsme srozuměni s tím, že nelze udržovat v městském intravilánu nebezpečné a nemocné stromy za každou cenu, podobně 
jak tomu bývá např. v lese nebo remízkách, ale žádáme, aby byl brán mnohem větší zřetel na možnosti ošetřování starých stromů a ošetřování bylo upřednostňováno. Na ně jsou vázány svou životní nikou brouci, ptáci, veverky nebo netopýři (převážně v přirozených nebo vytvořených dutinách)a likvidací takových stromů vytlačujeme tyto zákonem chráněné živočichy z měst (na pokácení stromu obsazeného chráněnými druhy živočichů by mělo být samostatné povolení od Krajského úřadu – zásah do životní niky toho daného druhu). Dalším problémem je úbytek všech jehličnatých stromů, které jako jediné slouží ptákům během zimy za úkryt před větrem a sněhem. Navíc jsou během hnízdní doby velice často vyhledávány např. kalousem ušatým (asi znáte pískání mláďat během ara a léta) k budování hnízd. Z důvodu úbytku silnějších, starších stromů, vhodných pro dutinové ptáky pak strakapoudi ničí nové zateplené fasády domů. Celý příspěvek