Před časem jsme vás zvali na tradiční „pálení čarodějnic“ čili oslavu starého keltského svátku „Beltine“, které proběhlo v noci z 30.4. na 1.5. Veřejnost se mohla bavit již přes den na slavnosti, která probíhala ve Vlašském dvoře. Pro nás byl ale celý den ve znamení příprav, tudíž jen a jen práce.
Martin kvůl
i jinému pracovnímu vytížení věnoval přípravám větší část dopoledne, kdy na dvakrát přivezl k ohni špalky na sezení a pobral i něco málo suchého dřeva. To bylo po vydatných deštích nezbytností k vytvoření dostatku popela na malém ohništi, sloužícímu k opékání všemožných laskomin.
Vzhledem k dlouhotrvajícímu dešti nehrozilo sice riziko požáru, ale zato hrozilo, že se pořádnou hromadu, která na prostranství poblíže kamenného kruhu narostla a která se skládala především ze syrového dřeva, nepodaří ekologicky zapálit. Pro mě tedy začala práce v předstihu již den předem, kdy jsem musel řádně zmuchlat asi stovku výtisků novin. Žádná práce, napadne vás, ale když máte rozložit na jednotlivé listy a zmuchlat takovou porci tisku, nějaký čas to zabere. V den konání jsme s Honzou dopoledne vyrazili připravit a přivézt další dřevo. Po obědě pak přišli na řadu popelnice na odpad, klacíky na opékání (čtyřicet kusů také nějaký čas zabere) a především doprava a stavba tradičního WC. Pak ještě instalovat ceduli s ukazatel
em ne jen k WC, ale i k parkovišti, posbírat v okolí odpadky, vyčistit ohniště a bylo hotovo. Po 16h dorazil náš tradiční dodavatel občerstvení s pečenou kýtou a novým místním pivem . Tentokrát si postavili svůj „stánek“ který byl spíše stanem, což řada lidí ocenila, zvláště pak v místy dotěrném větru. Přibližně v 17h si již první nedočkavci z nejméně padesáti členné skupiny návštěvníků, vyžádali zapálení malého ohně na opékání a nastal tak několika hodinový pečící maraton, kdy se s přicházejícími dalšími návštěvníky zvětšovala i hustota spleti uzeniny nad ohněm. S blížícím se večerem se množily i dotazy, kdy vlastně velký oheň zapálíme, jestli po devatenácté hodině, nebo až se sešeří? Když nastal tedy ten správný čas a slunce se chýlilo k západu, připravili jsme dvě místa k zažehnutí. Na každé padl jeden velký pytel připravených novin, půl pytle suchých hoblin a pro jis
totu ještě půl lahve podpalovače na gril. Zážeh se i přes všechny nesnáze podařil a hromada postupně vzplála. Jediný problém tvořil vítr, který si pro tento den vybral zcela netradiční směr z východu. To nesli s nevolí někteří opékači vuřtů u malého ohně, na jejichž stanoviště se začal sypat popel a valit dým, ale „poručit větru, dešti“ neumíme. To bývalo doménou jiných 🙂 Program pro návštěvníky a především děti, který v předchozím ročníku organizovali nadšenci z jiných spolků a majitel pozemku, se tentokrát bohužel nekonal. Na jeho přípravu jsme kvůli vytížení a jiným projektům nenašli dostatečný počet organizátorů a času. Vše ale zachránil náš kamarád David, kolega ze spolku, který loutku čarodějnice, vyrobené Gábinou (proto Bábina 🙂 ), zavěsil na delší vlasec pod svůj dron a několikrát s ní proletěl nad hlavami udivených dě
tí a mile překvapených dospělých. Když jí ještě v nastávajícím šeru začali svítit v zeleném obličeji červené oči, nemělo to chybu, jak prohlásili někteří. Dokonce se to jednomu z účastníků povedlo natočil a dát do zpravodajství. Počet návštěvníků odhadujeme přibližně na 400 a doufáme, že se jim na místě líbilo.
Z povedené akce jsme odcházeli mezi posledními, okolo jedné hodiny ranní, ale dopoledne pro nás práce pokračovala několikahodinovým úklidem místa a odvezením všeho mobiliáře ale i odpadu, tam kam patří, aby bylo místo čisté jako před tím.
Další akcí na tomto malebném místě, kterou díky svolení majitele, firmě UT.C. Properties budeme 
pořádat, je červnové „Bubnování“ , o kterém vás budeme v čas informovat. Děkujeme i vám, že se zde chováte ohleduplně, udržujete zde pořádek a těšíme se na vás.
