Chceme zachovat v Kutné Hoře staré stromy

Klokočovská lípa

V poslední několika letech ubývá v Kutné Hoře stromů, a to jak vzhledem k neuloženým náhradním výsadbám (pouhé ohlášení kácení), tak k neodpovídající následné péči (zálivka, vandalismus, obsekávání křovinořezy atd.) u výsadeb uložených a realizovaných. Statistiku těchto živých náhradních výsadeb už v minulosti komise životního prostředí udělala a výsledky nebyly dobré. Vést a kontrolovat statistiku by ale měla státní správa, a to nejen vůči Městu Kutná Hora, ale i jiným subjektům, které kácí a mají uloženu náhradní výsadbu. Mnoho stromů z náhradních výsadeb zahynulo a nebylo pak znovu nahrazeno, tzn. byly utraceny zbytečné finanční prostředky a výsledný efekt není žádný (výsadby kolem hřiště na Kaňku). Kvantitativně tedy stromů ubývá. Proto jsme se rozhodli napsat a požádat Radu města, tajemníka úřadu, vedoucí technického oddělení odboru investic i samotnou referentku, stejně jako Technické služby Kutná Hora, aby přehodnotili postup při správě veřejné zeleně.
Žádáme, aby byly pečlivě hodnoceny veškeré stromy, u kterých se uvažuje o kácení. Nejde totiž jen o kvantitu stromů, ale i jejich kvalitu a biologickou hodnotu. Starých stromů nejen v městských parcích, ale i na sídlištích a v městském centru ubývá a jejich biologická hodnota, včetně hodnoty estetické, tak zaniká. Výměna za stromy nové nedokáže nahradit hodnotu starého stromu. Jsme srozuměni s tím, že nelze udržovat v městském intravilánu nebezpečné a nemocné stromy za každou cenu, podobně jak tomu bývá např. v lese nebo remízkách, ale žádáme, aby byl brán mnohem větší zřetel na možnosti ošetřování starých stromů a ošetřování bylo upřednostňováno. Na ně jsou vázány svou životní nikou brouci, ptáci, veverky nebo netopýři (převážně v přirozených nebo vytvořených dutinách)a likvidací takových stromů vytlačujeme tyto zákonem chráněné živočichy z měst (na pokácení stromu obsazeného chráněnými druhy živočichů by mělo být samostatné povolení od Krajského úřadu – zásah do životní niky toho daného druhu). Dalším problémem je úbytek všech jehličnatých stromů, které jako jediné slouží ptákům během zimy za úkryt před větrem a sněhem. Navíc jsou během hnízdní doby velice často vyhledávány např. kalousem ušatým (asi znáte pískání mláďat během ara a léta) k budování hnízd. Z důvodu úbytku silnějších, starších stromů, vhodných pro dutinové ptáky pak strakapoudi ničí nové zateplené fasády domů.

S ohledem na výše zmíněné skutečnosti žádáme vlastníka stromů rostoucích mimo les (na veřejných prostranstvích v intravilánu obce, tzn. Město Kutná Hora), aby byly záměry na kácení stromů a velké zásahy do jejich ošetření projednávány předem nejen se spolkem Denemark, jehož členové jsou i členy komise pro životní prostředí, ale především se samotnou komisí, která je poradním orgánem Rady města Kutná Hora. Až po poradě, zhodnocení (podobně jako dává své stanovisko majetková komise na prodej, nákup nebo pronájem městských nemovitostí) bude požádán o samotné kácení formou žádosti nebo oznámení příslušný správní orgán ochrany přírody. Lze takto projednávat i radikální ošetřování stromů, které může brát veřejnost jako poškození dřeviny. S tím souvisí i zveřejnění těchto záměrů v médiích, aby se předešlo stížnostem a dalším problémům. Předejde se tím tak nejen odborným a procesním problémům a sporům mezi všemi stranami, ale ušetří se tak i čas a platby za poštovné, papír, energii a čas.
Vzhledem ke koncepčnosti a šetření finančních prostředků na správu veřejné zeleně by bylo velice vhodné dělat projekty na obnovu zeleně po celých čtvrtích a ne nahodile, jak je tomu dosud. Např. na celém Žižkově by bylo možné vykácet havarijní stromy, zbylé ošetřit a vysadit stromy nové, zrevitalizovat trávníky, vysadit případně trvalkové záhony atd. údržba takto provedených výsadeb je pak jednoduchá – je na jednom místě. K těmto účelům je možné využít dotačních titulů na revitalizaci veřejné zeleně v obcích.

Bylo zvykem, že všechny specifikace, které byly zasílány na Technické služby, byly zasílány i příslušným členům komise, kteří v případě větších nehod okamžitě reagovali. Takových případů nebývalo mnoho, ale předešlo se mnohdy neuváženým zásahům. V minulosti jsme žádali také pracovníky technického oddělení, aby se prvotně nepřistupovalo ke kácení, ale oslovili se místní dendrologové, profesionálové, kteří jsou nejen ve svém oboru vzdělaní, ale také znají po desetiletí historii ošetřování jednotlivých stromů. Tito lidé budou v posudcích i následném ošetření postupovat citlivěji, než lidé, kteří nejsou místní.
jerlín před "ošetřením"Spolek Denemark má v rámci postupů dle § 70, odst. 2, zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, postavení dotčené osoby, z čehož vyplývá mimo jiné právo seznámit se se shromážděnými podklady a k věci se ve stanovené lhůtě (tzn. ještě před vydáním závazného stanoviska či obdobného právního aktu) vyjádřit. Současně má i právo na zaslání správních aktů, vydaných v rámci těchto postupů. Tato práva vyplývají z § 2, odst. 3. a § 4, odst. 3. a 4. Správního řádu ve spojení s čl. 2, odst. 5 a čl. 6, odst. 2 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), publikované pod č.124/2004 Sb.

jerlín po „ošetření“

Na FB se teď rozhořela diskuse o plánovaném vykácení 16 jírovců v ulici Tyršova. K tomuto řízení jsme se přihlásit nemohli, protože jsme si nebyli schopni z důvodu nepřítomnosti vyzvednout obsílku. I přesto jsme tak v nejbližším termínu, i když už mimo zákon, učinili a proti kácení těchto stromů, které mají dle metodiky AOPK hodnotu více než 2 miliony Kč, jsme vznesli protest.  Činíme tak v mnoha dalších případech, kdy se nám zdá kácení stromů zbytečné Bohužel z 95 % nebyly naše námitky ve správním řízení ze strany správního orgánu ochrany přírody nikdy vyslyšeny a respektovány a všechny stromy byly povoleny ke kácení. Někdy byly stromy pokáceny dřív, než uplynula lhůta na odvolání se na Krajský úřad. To je už jediná vyšší instance, která může naše rozpory rozhodnout. Když stromy padnou, je pak jediný orgán, který může udělit pokutu a vše zhodnotit jen Česká inspekce životního prostředí. Ta však už jednou  pokácený strom na pařez nevyzvedne, i když ten, kdo povolil, pokácel dostane mnohdy nemalou pokutu. Přitom by kolikrát stačilo se předem dohodnout, stromy ošetřit a mohou na místě další desetiletí fungovat. Např. lípa u kapličky U Jelena měla být pokácena  už před 20 lety. Strom  byl radikálně sesazen, vytvořil si novou korunu a funguje dál. Lze také v blízkosti vysadit strom nový a kácet až tento zesílí a je jistota, že strom tam vydrží. Bohužel v zádlažbě, při nedostatečné péči a dnešnímu vandalismu je to procento blížící se spíše 50 %.
Pokud nebude ze strany vlastníka ochota nějakým způsobem spolupracovat a předcházet diskusím a stromy budou přednostně káceny, budeme využívat veškeré nám zákonem umožněné postupy, jak kácení zabránit a zachovat alespoň část starých stromů v našem městě.
Autorem článku jsem uveden já, Tomáš Klail, ale byl konzultován nejen se členy Denemarku, ale i odborníky z oboru (dendrology, arboristy), některými členy komise pro životní prostředí i s dalšími lidmi, kterým není jedno, že stromy v našem městě padají k zemi opravdu v mnoha případech zcela zbytečně. Rozhodně se od radikálních zásahů do zeleně distancujeme a nesouhlasíme s nimi, a proto jsme kolektivně zaslali na příslušné orgány města v článku zveřejněný dopis. 

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook0Tweet about this on TwitterShare on Google+0Pin on Pinterest0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *