Po letech zase v podzemí

jedno z překladišť materiálu

jedno z překladišť materiálu

Členové sdružení Barbora Kutná Hora mne již před více než rokem pozvali na další z prohlídek jejich „děťátka“ v údolí Bylanky. Jak jsem již před lety psal, kluci si zajistili na Báňském úřadu povolení k čištění a správě staré středověké štoly, kterou nazvali „Studánka“. V ohbí říčky Bylanky, ve svahu pod zahrádkářskou kolonií již několik let čistí rozsáhlé chodby od přirozeně či uměle zaneseného materiálu.

středověkými havíři perfektně utěsněná boční štola

středověkými havíři perfektně utěsněná boční štola

Tentokrát jsem přijel vybaven vysokými holínkami, které mi chránily kolena a holeně před kamínky a bahnem. Levá část dolu, kterou jsem společně s Petrem prolézal, je totiž místy velice nízká a je nutné zde lézt třeba i 30 m po kolenou (v té chvíli jsem si vzpomněl na mou neteř Emu, které tenhle pohyb nečiní žádné problémy). Nutné je však podotknout, že lezete po zabahněných prknech nebo rovnou po dně štoly ve vodě. Kolikrát si kolenem kleknete na L-profilové kolejničky. Ty kluci používají na vyvážení materiálu (mají tři překladiště) pomocí malých vozíčků o objemu cca 25 litrů. Materiál pak vytahují rumpálem na povrch. Jemný materiál a bahno s přitékající

vstup do horního patra důlního díla

vstup do horního patra důlního díla

vodou se čerpá ven, do odkalovací nádrže, pomocí kalových čerpadel a asi 600 m hasičských hadic. Kluci totiž celkově vyčistili a zpřístupnili skoro 700 m štol. K vidění jsou průzkumné štolky (rozrážky), na stěnách stopy po havířských nástrojích, najdete i zbytky výdřev, žebříků. Tady je nutné si uvědomit, že dřevo vydrželo pod zemí cca 500 až 600 let! Podle všeho štola spojuje i mnohem starší štoly, o kterých nejsou žádné záznamy a které jsou podle charakteru ražby zcela samostatná, pouze později připojená, důlní díla. I v levé části kluci našli několik míst s horními patry chodeb, ze kterých neustále

minule jsme vypadali hůř :-)

minule jsme vypadali hůř 🙂

teče nebo jen kape voda. Pod starými svislými šachtami bylo nalezeno velké množství psích kostí a tako kostry dvou koní! Již nepoužívané větrací či těžební šachty byly totiž používány později jako mrchoviště nebo smetiště. Bylo by možná zajímavé prozkoumat, jaká plemena psů a koní v té době žila.
Teď se čistí asi 40 m dlouhý úsek, který by měl dosáhnout k jedné nedávno propadlé šachtě (která by se dala vyčistit a používat na vytahování materiálu). V místech pod tzv. „švestičkami“ se očekává vstup do Grejfského pásma, což by byl obrovský úspěch. Prozkoumání tohoto středověkého hornického pásma by mohlo přinést odborníkům z mnoha oblastí překvapivé nálezy a poznatky.
Kluci připravují na příští rok několik přednášek. O jejich místě a termínu konání vás budeme informovat. Pamětníci, staří kaňkovští havíři nebo i nadšenci se jistě dozví mnoho zajímavého.

PS: Po skoro 2 hodinách strávených pod zemí, jsem vylezl zcela zabahněný, mokrý (sedl jsem si několikrát při slézání z patra do vody) s futrálem foťáku obaleným bahnem. Přesto jsem zase zažil pár hodin s nadšenci, kteří umí máknout a neztrácí čas zbytečnými řečmi. Vždy smekám před jejich prací a nadšením. A vždy se od nich dozvím plno nového – jen to bahno a mokro, druhý den namožené svaly z lezení po čtyřech 🙂

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook0Tweet about this on TwitterShare on Google+0Pin on Pinterest0
Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality se štítky a jeho autorem je Martin Starý. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *