Jedovatí brouci – majky (aktualizace 5.4.2009)

Jak již Martin napsal v předešlém článku, nalezli jsme při sobotním průzkumu údolí Vrchlice na louce u Cimburku dva zajímavé brouky a to majku obecnou (Meloe proscarabaeus) a majku (Meloe decorus). Pro majku obecnou je to první nález na Kutnohorsku. Druhý druh se vyskytuje na několika lokalitách v okolí­ Kutné Hory.

Meloe decorus

Meloe decorus

Majky jsou teplomilní a suchomilní nelétaví brouci velcí až 5 cm, kteří se vyskytují hojněji pouze lokálně. Z celkem 14 druhů zjištěných v České republice je v současnosti již 5 považováno za vymizelé, zbývající jsou většinou velmi vzácné a jejich výskyt je již omezen téměř výhradně na stepní lokality jižní Moravy. Všehny druhy jsou chráněné zákonem.
Velmi zajímaváýje jejich vývoj. Samičky kladou až 4 tisíce vajíček, ze kterých se líhnou

Meloe proscarabaeus

Meloe proscarabaeus

drobné larvičky. Ty následně šplhají­ po rostlinách a pokud se jim podaří vlézt do květu,

snaží se zachytit divokých včel a nechávají se přenést do jejich hnízda. Tam pronikají do medových buněk, kde požírají vajíčka i larvičky hostitele a med.Po složité proměně se na jaře z larvy stává brouk, který po vylíhnutí­ opouští hnízdo. Parazitem domácích včel se majka stává jen výjimečně. Majkovití brouci jsou známí i pro svoji jedovatost. V ohrožení vylučují jedovatý kantaridin. Ten může být již v dávce 30 mg pro člověka smrtelný. Z minulosti je znám i případ vraždy k jídlu předloženou slepicí, která byla předtím záměrně krmena příbuznými majek – puchchýřníky lékařskými (Lytta vesicatoria). Řada živočichů je však proti jedu odolná.

 

Celý příspěvek