Jak mnozí z nás již zaregistrovali, na letošní rok připadá krásné 100leté výročí samostatnosti našeho státu a také další významná kulatá výročí událostí v něm.
U této příležitosti byly v minulosti v naší zemi vysazovány stromy, zpravidla to byly lípy (neboť lípa je naším národním stromem), aby symbolizovaly samostatnost naší země a svobodu jejího lidu.
V této souvislosti vyhlásila Nadace partnerství kampaň Stromy svobody 1918-2018 (www.stromysvobody.cz) a oslovila náš spolek, abychom případně pomohli s hledáním a mapováním těchto stromů. Tenhle úkol jsem si v Denemarku vzala za své já, protože mám stromy nejen ráda a obdivuji jejich krásu a energii, ale také se ráda dozvídám něco o historii a životě v Kutné Hoře. Při hledání informací o Stromech svobody jsem se dozvěděla třeba něco o tzv. Okrašlovacím spolku. Fungoval za 1. republiky podobně jako dnes náš spolek Denemark. Ale o tom až jindy…
V samotné Kutné Hoře byl registrován pouze jediný strom – lípa v Malíně, zasazená roku 1919 Sokolem. My jsme věděli o několika, a to především díky nedávno vydanému dvoudílnému Průvodci stezkami stromů v Kutné Hoře a okolí (Městské knihy s.r.o., 2016), jehož autory jsou naši dva členové Pavel Novák a Tomáš Klail, s krásnými fotkami Honzy Moravčíka. Některé údaje bylo třeba zpřesnit, a tak jsme se při pátrání dozvěděli i zajímavé příběhy těchto stromů.
Můžete si je přečíst právě na uvedeném webu www.stromysvobody.cz
Zatím nejstarším vypátraným stromem, který ovšem nebyl zasazen po roce 1918, ale 1915 u příležitosti 500.letého výročí upálení mistra Jana Husa, je Na Náměti Husova lípa. Právě tady se konaly za 1. republiky pravidelné oslavy. Po roce 1948 tento zvyk postupně upadl v zapomnění. 
Největší stromovou kompozicí, vysazenou u příležitosti svobody a samostatnosti našeho státu, je PAMÁTNÍK REPUBLIKY v Jiráskových sadech. V současnosti je to skupina tří (původně jich bylo pět) platanů javorolistých a jednoho středového topolu černého vlašského (sloupovitý strom). Tehdejší Okrašlovací spolek u příležitosti 10. výročí republiky zamýšlel vybudovat v okolí Kutné Hory na některém výškově a pohledově dominujícím místě skupinu stromů jako symbol státní suverenity nad (tehdejšími) pěti zeměmi první Československé republiky. Nakonec byl záměr uskutečněn z nedostatku vhodného místa jen v nouzové formě v nově zakládaném parčíku před právě dostavěnou budovou obecné školy na předměstí Hlouška a na počest 85. výročí narození T.G. Masaryka.
10. října 1968 vyšel v tehdejším místním týdeníku ÚDER článek „Sázejte strom republiky“ k uctění 50. výročí vzniku republiky. I na jeho základě byly vysazeny přímo v Kutné Hoře dvě lípy, o kterých zatím víme.
První zasadila obec baráčníků Škvrňov na Karlově v malém parčíku, který byl kdysi karlovskou návsí s rybníčkem, později zavezeným stavebním odpadem. Stalo se tak přesně na den 28.10.1968, dokonce víme, že ve 14 hodin🙂 Lípa bohužel neodpovídá velikostí svému věku kvůli nedostatku vláhy a živin v zavážce.
Druhou bývala lípa u nynějšího DDM Dominik v Kremnické ulici. Ke shromážděným pionýrům přednesl projev účastník II. odboje Jan Švidroň, recitaci básně V. Dyka „Píseň moci“. Při sázení malé lípy byla zpívána hymna a poté promítán film pro děti v sále vedlejšího domu mládeže (dnes prodejna „Elektro Dospiva“). Tato lípa ale byla napadena houbovou chorobou a roku 2012 pokácena.
Posledním stromem svobody, o kterém zatím víme a jehož vysazení si možná někteří z vás pamatují, je LÍPA 17. LISTOPADU v parku u chrámu svaté Barbory, jinak zvaném Vorlíčkovy sady. Byla vysazena na paměť událostí 17. listopadu 1989.
A protože letošní výročí vzniku republiku je opravdu krásně kulaté, městské zeleně rapidně ubývá a také významy pojmů jako „národní hrdost“, „vlastenectví“ a „demokracie“ se vytrácí, chtěli bychom se k oslavám a připomenutí samostatnosti a svobody připojit i my. Rádi bychom za spolek vysadili nějaký strom, který by našim dětem a vnukům připomínal nejen 100.leté výročí vzniku našeho státu, ale i to, že jsme měli a máme rádi a ctíme stromy. Některá místa už máme vybraná, jako např. v České ulici v místě křížení s ulicí Na Valech (tady by byl symbolický i název ulice 🙂 ), další třeba u kapličky sv. Lazara, kde lípa uhynula a byla nedávno pokácena. Nabízí se i náměstí Národního Odboje (tady byly letos pokáceny již dva stromy) nebo v parku U Kalicha. Míst, kde by se daly stromy vysadit (a nemusí to být jen lípy), by se určitě dalo najít mnohem víc. Je vždy potřeba se domluvit s vlastníkem pozemku, zjistit, zda tudy nevedou některé důležité inženýrské sítě a pak už zbývá jen strom zakoupit a vysadit. Nejlepší je samozřejmě podzim, 28. říjen k tomu jen vyzývá. Můžete nám s touto akcí pomoci, a to nejen s vytipováním vhodných míst, ale můžete si vzít celou výsadbu od A do Z za svou. Aktivitám se meze nekladou, celková částka se může pohybovat kolem 3000 Kč (za cca 3 m strom a kůly), a když by to nezvládl jednotlivec, máme tu více než 20 neziskových organizací, Skauty, dobrovolné hasiče, Osadní výbory nebo třeba SVJ panelových domů či osazenstvo Pečovatelského domu. Jen bude třeba, aby alespoň první rok každý z vás strom vysazený poblíž vašeho bydliště nebo místa, kudy často chodíte, pomohl zalévat. Tím pomůžete naopak městu s celkovou péčí o nové výsadby.
A proč je vlastně lípa naším národním stromem a symbolem?
Lípa byla odpradávna na našem území uctívaným stromem. Bylo to nejen pro její vůni, léčivost, krásu, stín, ale i mohutnost a dlouhověkost. Stala se symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Druhým takovým stromem byl dub. Zatímco lípa byla prvkem ženským, dub mužským.
V dubnu 1848 se konal frankfurtský sněm (parlamentní shromáždění německých národů), na kterém byl za symbol velkoněmectví zvolen dub. Na následném Všeslovanském sjezdu v Praze v červnu 1848 delegáti Čechů, Moravanů, Slezanů, Slováků, ale i Poláků, Rusínů, Chorvatů, Srbů, Slovinců a Dalmatinců zvolili lípu (navrhl ji údajně František Ladislav Čelakovský) jako symbol snah proti porobení slovanských národů, a tak se lípa stala stromem Slovanů i oficiálně. Od té doby ji za svůj národní strom považujeme i my.
V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá a lípa malolistá neboli srdčitá.
Další stromy, zpravidla lípy, symbolizující svobodu a samostatnost naší země, jsme nalezli díky informacím uloženým v archivu ve městech Čáslav, Bohdaneč, Opatovice nebo Zruč nad Sázavou. Ale o tom zase příště.
