Od Tomáše Klaila: Tradiční zapalování ohňů, neboli „pálení čarodějnic“, připadlo letošní rok na asi nejlepší den, jaký jsme si mohli přát, a to na sobotu. Počasí k tomu slibovalo
polojasnou oblohu, žádný déšť, tak co si více přát. Jak jsme vás již informovali, nebylo na pří
pravu programu z důvodu návštěvy p. Kozáka a jeho kolegů moc času, zato poprvé po mnoha a mnoha letech, se povedlo
oživit tradici majálesů, ve spolupráci s Průvodcovskou službou, což je další krok k tomu, aby naše město žilo.
V dopoledních hodinách jsme museli rozdělit síly tak, že několik z nás se věnovalo již zmíněné návštěvě a já s Honzou Moravčíkem a brzy ráno i Martin, který po té musel nastoupit službu oddávajícího, jsme začali chystat vše potřebné na večer. A 
nebylo toho málo. Přivézt množství špalků na sezení a odkládání věcí u ohniště, k němu nařezat a složit jeden a půl vozíku dřeva na opékání a v neposlední řadě přivézt a postavit WC. Po obědě jsme i my na chvíli pozdravili onu vzácnou návštěvu, jejíž část pak odjela k domovu a druhá ovšem přijala pozvání k ohni po té, co si ještě prohlédne město a některá vybraná místa v blízkém okolí. Někteří z nás zavítali na majáles, který se konal ve Vlašském dvoře, a já se vypravil nachystat zbývající k menhirům. Když jsem připravoval klacky na 
opékání vuřtů, trochu jsem se „rozvášnil“ a pak si myslel, že je ten počet hodně přehnaný, ale jak se ukázalo, stačily jen tak tak. Na místě bylo okolo 15:30 nejen pár prvních návštěvníků, ale samozřejmě stánek s občerstvením, kde se již opékaly kýty. Za necelou hodinu poté lidí o dost přibylo, a protože se nemohli dočkat opékání, zapálili jsme oheň, u kterého pak bylo několik hodin v kuse doslova obležení. Klacky a „opékáky“, které si mnozí donesli s sebou, šly z ruky do ruky, no doslova opékací koncert a dokonce se povedlo oproti jiným rokům to, že si na přikládání zavedli lidé samoobsluhu. Tak nám ubyla jedna časově náročná činnost.
O zábavu pro děti bylo také postaráno. Několik „čarodějnic“ zlákalo děti, ale i jejich rodiče, k různým soutěžím a malování na obličej. Velký úspěch měli také létající balonky na propagaci domů, které v přilehlé třešňovce, staví společnost U.T.C. Properties, majitel pozemku, kde stojí menhiry. Tímto děkujeme za spolupráci. Lidí stále přibývalo a když pak dorazil ještě zmiňovaný průvod z Vlašského dvora, vytvořila se u stánku fronta jak „za minulého 
režimu“ a výčepní zařízení s nízkou kapacitou prostě nestíhalo. Doufáme, že to byl jediný nedostatek v organizaci a omlouváme se za takové čekání. Krátce po dvacáté hodině nastal čas na zlatý hřeb večera, tedy zapálení dosti mohutné hromady klestí, která se kupila průběžně po celý rok a s jejíž výrobou nám pomohly Technické služby a i Vinné sklepy Kutná Hora, za což jim též patří díky. Návštěvníci se pak ještě bavili (celkem odhadujeme jejich počet nejméně na tři sta ), až do brzkých ranních hodin.
V neděli dopoledne bylo pochopitelně třeba opět vše uvést do původního stavu, což nám také dalo řádně zabrat. Máme ale z této akce dobrý pocit i přes to, že nám nikdo sponzorsky na její zajištění nedal žádné prostředky, dobrovolné vstupné jsme také vybírat nechtěli a vše tak bylo postaveno jen na naši režii a práci dobrovolníků. Všem moc za pomoc děkujeme.
Další akcí u menhirů bude bubnování, které bude 18.6. Letos tedy bude akce věnována spíše jiným nástrojům (didgeridoo a hang), ale bubny určitě vezměte s sebou také. Více se dozvíte během pár dnů.
