V pátek po obědě jsme s Tomášem vzali do auta nářadí, vruty, akuvrtačku a jeli jsme opravit poničené tabula nad cihelnou v Sedlci, zastavení č. 37. naučné stezky. Před časem ho poničila partička dětí ze základní školy. V Leporu nám vytiskli nové tabule, tak jsme je během půl hodinky, včetně dřevotřískových desek, vyměnili. Když už jsme byli v tom opravování, doplnili jsme lišty na jedné desce u Macháčkova kamene a u zastavení na vyhlídce, naproti chrámu sv. Barbory. Nevím, co komu dělá potěšení, když oláme lišty, potrhá textové tabule nebo na ně něco načmárá. Taky se nám stává, že jsou tabule rozřezané, propálené, prostřílené. Copak je to hrdinství?
Bohužel v dnešní době asi normální