Městský úřad na naše prosby kašle

zmizela lípa a s ní i krasci

Minulý rok se jedna ze specifikací, kterou jsem dostal jako pracovník Technických služeb v rámci péče o veřejnou zeleň, týkala pokácení lípy v ulici Na Rudě. Tato lípa byla silně proschlá, ale stále živá. Důvodem pokácení bylo to, že rostla vykloněná ze stromořadí a byla nakloněná nad domek postavený na druhé straně náhonu (pod silnicí). Bylo jasné, že padající uschlé větve by mohly udělat nějakou škodu, ale strom byl jinak bezpečný a mohl na místě ještě mnoho let fungovat. Důvodem, proč jsme chtěli tento strom zachránit, byli i krasci lipoví. Tito nádherní brouci, zařazení do seznamu Červené knihy, se vyvíjí v lipovém dřevě.

po borovicích zbyly také jen pařezy

Nejlépe  ve dřevě, po stržené kůře. Právě tato lípa měla, díky blízkosti cesty, stržených asi 50cm2 kůry a v osluněném dřevě se tyto létající drahokamy vyvíjely. Měl jsem nakázáno strom porazit celý, protože vlastníci sousední nemovitosti si stěžovali, že jim strom spadne na dům. Domluvil jsem se tedy s pracovníky firmy Trango, odborníky na slovo vzaté, že strom ořežou tak, aby z něj nepadaly suché větve a těžiště stromu bylo sníženo a aby byl strom ještě několik let životaschopný a mohl sloužit. Jak jsme se dohodli, tak se i stalo. Než jsem však odešel z Technických služeb, byl jsem nucen několikrát protestovat proti totální likvidaci stromu. K té jsem byl nucen vedoucím odboru správy majetku, ing. Suchánkem. Dokud jsem měl možnost, strom jsem bránil. Po mém odchodu z TS už strom neměl šanci. Je to tak 14 dní, co strom padl k zemi. Nejen že byl pokácen ve vegetační době, ale zároveň s ním byla zlikvidována právě se vyvíjející generace krasců lipových. Zároveň tak ztratila smysl část textu naučné tabule 11a. Podobně byly ve vegatační době pokácené i 2 krásné borovice lesní u Čížkovy skály, které jsem rok a půl hájil. Důvod? Prý byly nakloněné. Borovice s kuželovitým kořenem se vyvrátí málokdy a tyhle tam rostly od semínka možná 40 let. Jde o to, že by o stromech měl rozhodovat člověk, který je chce hájit a rozumí jim, a ne někdo, kdo chce jako úředník nejlehčí cestou vyhovět každému požadavku občanů a dendrologie je pro něj španělskou vesnicí.

Kdo se zodpovědně o stromy má starat, když už ne správce veřejné zeleně? A kdo má chránit stromy a zvířata, když už ne odbor životního prostředí? Na dubnovém sezení na Městského úřadu, kde jsme byli pomalu označení za viníky při pokácení topolů v ulici 17. listopadu, bylo řečeno, ať se vytvoří další občanská sdružení, která budou hlídat životní prostředí. Na tyhle stromy jsme ale jako komise životního prostředí vydali „usnesení“ v tom smyslu, že stromy chceme zachovat. I přes veškeré snahy byly pokácené. Pak už se nedivím tomu, že lidé v jiných částech města píší už preventivně předem petice.

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook0Tweet about this on TwitterShare on Google+0Pin on Pinterest0
Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality a jeho autorem je Martin Starý. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u “Městský úřad na naše prosby kašle

  1. bohužel to záleží na vedení a na našem odboru životního prostředí by se to nestalo.Mohlo se ,ale založit občanské sdružení, být účastníkem řízení a kvůli chráněnému brouku dát podnět na ČIŽP.

  2. Ahojky, nerad se pletu, ale mám takový dojem, že ty borovice u Čížkovy skály ji ž v 50 letech minulého století a v té době jim již nějakých 40 – 50 let bylo. Tím nechci říci, že by měli být pokáceny, ale spíš naopak, mohli nám všem ještě dalších 50 – 100 let sloužit, protože byly naprosto zdravé. Úsudek si udělej každý sám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *