Chmeliště - jezírka
V letošním roce proběhl podrobnější průzkum cihelny Chmeliště – lokality, kterou snad již není potřeba blíže představovat. Mapování proběhlo díky finanční podpoře ČSOP z programu Ochrana biodiverzity. Průzkum byl zaměřen na ptáky, vážky, obojživelníky, plazy a nově také na denní motýly a některé skupiny brouků. Výsledky potvrdily druhovou pestrost a množství chráněných a ohrožených organismů, vyskytující se na této lokalitě. Celý příspěvek
Ludvičin rybník
Na území kutnohorského regionu není mnoho rybníků, o kterých by se dalo říci, že jsou takřka přírodního charakteru. Jeden takový nádherný rybníček, jménem Ludvičin, můžete najít v lese asi 2,5 km východně od Zbraslavic. V jeho těsné blízkosti se nacházejí další dva rybníky, větší Široký a menší Olšový. Ludvičin rybník s rozlohou 1,36ha patří sice k malým vodním plochám, ale jeho ekologická hodnota je velká. Celý příspěvek
Takto vypadá většina plochy bývalého sadu
Zhruba před 14 dny začali zaměstnanci společnosti pana Horvátha a Vepřka čistit a vyřezávat starý třešňový sad u „skautské klubovny“ (dnes obytného domu) na jižním svahu Kaňku. Této velice cenné lokalitě hrozil zánik díky sukcesnímu zarůstání dřevinami. Podařilo se nám získat veškerá povolení, lidi, a tak práce rychle postupují a dnes je vyčištěna plocha necelého 0,5 ha. Zbývá však minimálně dvacetinásobně větší plocha, která musí být ještě vyklučena. Celý příspěvek
červeně jsou znázorněné pozemky ve vlastnictví Města, žlutě pozemek soukromý.
Před 1,5 rokem se nám povedlo sice zastavit změnu územního plánu a zamezili jsme tak stavbě rodinných domků na místě třešňového sadu, ale lokalita postupně zarůstá náletovými dřevinami a zaniká tak nejen step, ale tím, že jsou zastíněné i kmeny třešní, přestává být lokalita zajímavá i pro brouky vázané právě na třešně. Do teď byl předmětem ochrany NPP Na Vrších (příbojová facie) zejména paleontologicky cenný útes, ale v současné době se ukazuje, že jsou stepní společenstva stejně jedinečná. Proběhl zde průzkum na motýly, brouky, byliny a další organismy a výsledky byly překvapující. Lokalita je velice cenná v rámci celého Středočeského kraje a některé zdejší druhy jsou jedinečné pro celou republiku. Zdejší vzácná společenstva zachrání už pouze vyklučení náletových dřevin a vyčištění celého svahu (spásáním). Asi před měsícem jsme s Michalem přemýšleli zase o tom, jak to udělat. Peníze na najmutí pracovníků nemáme a při práci to těžko budeme stíhat. Chtěli jsme začít s pozemky kolem NPP. Celý příspěvek
Z celkového počtu 74 druhů zjištěných v České republice bylo z okresu Kutná Hora do roku 2009 známo 24 druhů. V měsících červenci až září roku 2009 jsem se začal touto zajímavou skupinou hmyzu zabývat a na 28 lokalitách jsem zjistil 31 druhů.
samec vážky ploské (Libellula depressa)
V letošním roce jsem pokračoval v mapování. Projekt Sledování vážek na vybraných lokalitách okresu Kutná Hora byl finančně podpořen částkou 7900 Kč z Národního programu ČSOP – Ochrana biodiverzity. Sledovaných 48 lokalit pokrývalo téměř celé Kutnohorsko. Celkem jsem získal 1557 údajů o výskytu 46 druhů (11 nových pro sledované území). Závěrečnou zprávu z projektu si můžete přečíst ZDE. Celý příspěvek
kněžice páskovaná - pářící se jedinci
Včera nám poslal seznam druhů ploštic pan Mgr. Petr Kment z Národního muzea v Praze. Ploštice jsme při sběrech (smýkání, sklepávání a vybírání pastí) shromažďovali a třídili. Pan Kment tyto sběry prošel a určil 41 druhů ploštic. Vyjádřil se k tomu tak: „že je to překvapivě rozmanitá a široká paleta druhů převážně z teplých trávníků…“ . Nicméně mezi druhy nebyl nalezel žádný chráněný nebo ohrožený druh. Ale co není, může být – ploštice jsme opravdu sbírali jen okrajově a pokud se nám podaří pana Kmenta na příští rok „zlanařit“, třeba najdeme i druhy ochranářsky zajímavější. Každopádně tyto sběry budou nadále uloženy ve sbírkách Národního muzea. Seznam druhů naleznete zde
střevlík kožitý Carabus coriaceus, čeleď střevlíkovití Carabidae
Minulý týden jsem dostal závěrečnou zprávu z výzkumu několika čeledí brouků, vyskytujících se v údolí Vrchlice. Brouky jsem od jara do podzimu chytal několika způsoby. První způsob je tzv. smýkání. Provádí se buď speciální entomologickou síťkou nebo i obyčejnou, podomácku udělanou síťkou s dlouhým rukávcem. Chodí se pomalu travním porostem a síťkou se pohybuje zprava doleva. Tak, aby hmyz neměl šanci vylézt nebo vyletět. Po několika minutách smýkání se hmyz uvězněný na konci dlouhého rukávce rychle přesype do smrtičky (nádoba s etherem nebo jinou chemikálií). Pak se hmyz přebere a roztřídí do jednotlivých řádů, tříd a čeledí. Celý příspěvek
Trebišovská
Jistě jste mnozí z Vás zaregistrovali při běžných pochůzkách nebo i procházkách krásu našeho města. Teď mám na mysli přímo přírodní krásy našeho města. To, že je naše město vyhlášené a známé díky památkám, je nám známo všem. Ale že se naši radní a zastupitelé snaží, aby bylo naše město známé ve světě i jako kus přírody obývaný lidmi, asi nevíme. Stačí se však podívat po městě a nestačíme se divit, kolik překrásných rostlin může kvést i mezi paneláky a činžáky. Asi nás upoutá svou modrou barvou hlavně kakost luční Geranium pratense, bíle kvetoucí koláče řebříčku lékařského Achillea millefolium, žluté květy různých pryskyřníků Ranunculus sp., mochen Potentilla sp. nebo i léčivých řepíků Agrimonia sp. Překrásné jsou květy divizny černé Verbascum nigrum. V příměstských vesnicích (Malín, Sedlec, Ka?k a další) se mohou lidé kochat třeba i diviznou velkokvětou Verbascum densiflorum nebo třezalkou tečkovanou Hypericum perforatum. Celý příspěvek
Jak již Martin napsal v předešlém článku, nalezli jsme při sobotním průzkumu údolí Vrchlice na louce u Cimburku dva zajímavé brouky a to majku obecnou (Meloe proscarabaeus) a majku (Meloe decorus). Pro majku obecnou je to první nález na Kutnohorsku. Druhý druh se vyskytuje na několika lokalitách v okolí Kutné Hory.
Meloe decorus
Majky jsou teplomilní a suchomilní nelétaví brouci velcí až 5 cm, kteří se vyskytují hojněji pouze lokálně. Z celkem 14 druhů zjištěných v České republice je v současnosti již 5 považováno za vymizelé, zbývající jsou většinou velmi vzácné a jejich výskyt je již omezen téměř výhradně na stepní lokality jižní Moravy. Všechny druhy jsou chráněné zákonem.
Velmi zajímavý je jejich vývoj. Samičky kladou až 4 tisíce vajíček, ze kterých se líhnou
Meloe proscarabaeus
drobné larvičky. Ty následně šplhají po rostlinách a pokud se jim podaří vlézt do květu, snaží se zachytit divokých včel a nechávají se přenést do jejich hnízda. Tam pronikají do medových buněk, kde požírají vajíčka či larvičky hostitelů a med. Celý příspěvek