Uklidili jsme Chmeliště

Tom a plínky :-)

V sobotu ráno jsme se začali postupně sjíždět do prostoru bývalé cihelnu u Chmeliště. Letos na jaře se brigáda týkala hlavně úklidu starých černých skládek, které především na svahu v blízkosti cesty v minulosti vytvořili místní občané. Plno odpadků je už překrytých zeminou, tak jsme se snažili vysbírat především to, co bylo viditelné a možné ze země vytáhnout. Na pozemku jsme nechávali veškerý inertní materiál, beton, asfalt, cihly atd. Zejména hromady „duťáků“ v blízkosti rybníčků jsou vhodným zimovištěm pro plazy a obojživelníky a i když nevypadají vábně, časem zapadnou listím a budou spíše přínosem než zátěží tohoto přírodně cenného místa. Ve spolupráci s Technickými službami jsme přistavili kontejner (nejdřív jsme chtěli nízký, ale ještě že jsme vzali vysoký) a začali jsme doslova vyzobávat odpadky, skryté ve staré trávě, pod vrstvou listí a hlíny. Celý příspěvek

Brigáda na Chmelišti

zákres jednotlivých jezírek

Po krátké zimě se blíží první jarní den a s ním i snesitelnější počasí. Koncem roku 2011 jsme předesílali, že až se trochu umoudří počasí a rozmrzne zem, chtěli bychom uspořádat brigádu na Chmelišti. A tak jsme tady s návrhem termínu – 24. března bychom se sešli v 8:30 v bývalé cihelně mezi Chmelištěm a Žíšovem. Je dohodnutý kontejner na odvoz komunálního odpadu, takže hlavním cílem by byl úklid černých skládek kolem rybníčků. Celý příspěvek

Obnova stepní lokality na Kaňku

červeně jsou znázorněné pozemky ve vlastnictví Města, žlutě pozemek soukromý.

Před 1,5 rokem se nám povedlo sice zastavit  změnu územního plánu a zamezili jsme tak stavbě rodinných domků na místě třešňového sadu, ale lokalita postupně zarůstá náletovými dřevinami a zaniká tak nejen step, ale tím, že jsou zastíněné i kmeny třešní, přestává být lokalita zajímavá i pro brouky vázané právě na třešně. Do teď byl předmětem ochrany NPP  Na Vrších (příbojová facie) zejména paleontologicky cenný útes, ale v současné době se ukazuje, že jsou stepní společenstva stejně jedinečná. Proběhl zde průzkum na motýly, brouky, byliny a další organismy a výsledky byly překvapující. Lokalita je velice cenná v rámci celého Středočeského kraje a některé zdejší druhy jsou jedinečné pro celou republiku. Zdejší vzácná společenstva zachrání už pouze vyklučení náletových dřevin a vyčištění celého svahu (spásáním). Asi před měsícem jsme s Michalem přemýšleli zase o tom, jak to udělat. Peníze na najmutí pracovníků nemáme a při práci to těžko budeme stíhat. Chtěli jsme začít s pozemky kolem NPP. Celý příspěvek

Autovrak z údolí je už odklizen

Přípravy k samotnému vytažení vraku

Přípravy k samotnému vytažení vraku

Na jaře jsme vás informovali o odstaveném autě v křoví nad skalními stěnami mezi Denemarkem a Cimburkem. Tehdy jsme jednali s městem a závěr byl takový – 1) auto nemá identifikační čísla, tudíž je bez majitele a bezprizorní 2) auto není na městských pozemcích, tudíž město nemá obhajitelný důvod ho odklízet 3) když z něj neteče žádný tekutina a neznečisťuje přírodu, není nebezpečné jako odpad, tudíž není důvod to řešit ve státní správě 4) odklidit by ho tedy měl vlastník pozemku. Proto jsem se tehdy rozhodl, že odvoz zkusím zajistit sám. Již na jaře jsem se dohodl s Romanem Sádlem, majitelem firmy Dřekoba i známé restaurace Ruthardka. Bohužel kvůli počasí a pracovní vytíženosti nás obou jsme nemohli vrak odvézt hned. Před týdnem problém otevřel i jeden z návštěvníků údolí a vzbouřil celý úřad. Byli jsme kontaktováni i my, proto jsme celou smluvenou akci s Romanem dotáhli tuto středu do konce. Přes léto jsme se díky několika zrealizovaným akcím s Romanem skamarádili a on sllíbil celou vyprošťovací akci udělat jako sponzorský „dar“ nám a vlastně pro přírodu v údolí. Celý příspěvek

Špatné zprávy z údolí (aktualizováno 24. srpna 2010)

vyvrácený jilm u arboreta - škoda ho :(

vyvrácený jilm u arboreta - škoda ho :(

V neděli jsem se vrátil z dovolené v Chorvatsku a již tam, před odjezdem, jsme sledovali na satelitu zprávy z ČR – povodně, voda, spoušť. Až dnes jsem se dostal na to, abych navštívil údolí. Přivedl mě na to také článek na Facebooku od kámoše Toxyho.  Prošel jsem si úsek od Cimburku níž. Čekal jsem podle fotek mnohem větší škody – našel jsem jen vyvrácený jilm u arboreta. Je ho opravdu škoda, protože je to jeden z mála velkých jilmů, které můžeme v údolí najít. Spadl přímo přes cestu a vytvořil jakousi branku. Byl jsem poprosit mou nástupkyni L. Schäferovou, jestli by nezkusila vyjednat s Městskými lesy a rybníky odklizení stromu. Ani ne po 10 dnech, kdy jsem šel do údolí znovu, bylo vše hotové, dokonce i opravené zábradlí u mostku. Jen jsem cestou zakrátil dva pařezy, aby mohly sloužit jako „židle“. Jak jsem se však dozvěděl od jednoho pána, co má chatu čp.1 nad Velkým rybníkem, vše zvládl on sám! Tímto bych tedy chtěl tomuto dobrému patronovi údolí poděkovat. Nechtěl prozradit jméno, tak mu chci alespo? takto projevit  svůj dík. Celý příspěvek

Už jsme začali s realizací projektů

kácení keřů probíhalo ještě za pořádné sněhové kalamity

kácení keřů probíhalo ještě za pořádné sněhové kalamity

Během ledna a února jsem začal s realizací projektů na obnovu břehulích hnízdišť (stěn) v bývalé cihelně v Sedlci a budování tůní v údolí Vrchlice. V současné době doděláváme poslední úpravy v žádostech do programu péče o rajinu od AOPK a do grantového programu Pro přírodu od Nadace Partnerství a v březnu je podáme. Uvidíme, zda se povede získat finanční prostředky. Jedna ze žádostí do Nadace Partnerství se bude týkat i grantu na pokračování průzkumu v údolí Vrchlice. Celý příspěvek

Nábor do sdružení

V rozhovoru pro Kutnohorský deník jsem se zmínil o tom, že bychom mezi sebou rádi viděli nějaké nové členy. Možná tahle nabídka, nebo chcete-li informace, v celém rozhovoru zanikla, ale opravdu bychom mezi sebou moc rádi uvítali odborníky z oboru zoologie, botaniky, geologie, ekologie, ochrany přírody, lesnictví nebo jen amatérské nadšence, kteří v rámci našeho sdružení a pod jeho záštitou budou chtít pomáhat přírodě na Kutnohorsku. Celý příspěvek

Hrozí zánik cenné lokality

pohled na jedno z mělkých jezírek, Chmeliště

pohled na jedno z mělkých jezírek, Chmeliště

Před půl rokem, kdy k nám do sdružení přišel ornitolog Michal, jsme se s ním byli  podívat na jedné velice zajímavé a biologicky cenné lokalitě. Jedná se o bývalé hliniště cihelny u Chmeliště, kousek od Uhlířských Janovic. Cihelna byla asi před 10 lety zavřena a hliniště ponecháno přirozené sukcesi. Ve čtyřech tůních se shromažďovala voda (z jedné hlubší vznikl malý rybníček) a kolem postupně vznikaly přirozený bylinný i křovinný porost.

Lokalitu tvoří čtyři jezírka. Toto je největší z nich, jehož břehy jsou zarostlé orobincem a rákosím

Lokalitu tvoří čtyři jezírka. Toto je největší z nich, jehož břehy jsou zarostlé orobincem a rákosím

Kolem jednoho jezírka během těch několika málo let vyrostl topolový a březový lesík, kolem ostatních třech mělčích nádrží zase orobincová a rákosová houština. Během krátké doby se do tohoto refugia začali z celého okolí stahovat obojživelníci a plazi. Ze žab zde žije kuňka ohnivá Bombina bombina, několik druhů ze skupiny hnědých a zelených skokanů Rana sp. Na jaře se zde rozmnožují ropuchy obecné Bufo bufo a a ropuchy zelené Bufo viridis. Ze vzácnějších žab zde můžeme najít rosničku zelenou Hyla arborea. V takovýchto otevřených hliništích a pískovnách se množí i naše nejvzácnější žáby – blatnice skvrnitá Pelobates fuscus a ropucha krátkonohá Bufo (Epidalea) kalamita. Tyto druhy však v cihelně prokázané nejsou, protože zde ještě nebyl proveden opravdu podrobný průzkum. Dospělci i pulci žijí skrytě, zahrabávají se. Lokalita je pro ně optimální. Celý příspěvek

Když nejdeme za přírodou, přišla ona za námi

Trebišovská

Trebišovská

Jistě jste mnozí z Vás zaregistrovali při běžných pochůzkách nebo i procházkách krásu našeho města. Teď mám na mysli přímo přírodní krásy našeho města. To, že je naše město vyhlášené a známé díky památkám, je nám známo všem. Ale že se naši radní a zastupitelé snaží, aby bylo naše město známé ve světě i jako kus přírody obývaný lidmi, asi nevíme. Stačí se však podívat po městě a nestačíme se divit, kolik překrásných rostlin může kvést i mezi paneláky a činžáky. Asi nás upoutá svou modrou barvou hlavně kakost luční Geranium pratense, bíle kvetoucí koláče řebříčku lékařského Achillea millefolium, žluté květy různých pryskyřníků Ranunculus sp., mochen Potentilla sp. nebo i léčivých řepíků Agrimonia sp. Překrásné jsou květy divizny černé Verbascum nigrum. V příměstských vesnicích (Malín, Sedlec, Ka?k a další) se mohou lidé kochat třeba i diviznou velkokvětou Verbascum densiflorum nebo třezalkou tečkovanou Hypericum perforatum. Celý příspěvek

Žádost na Městský úřad Čáslav

Tento týden jsme podali po předchozí ústní a osobní dohodě na Městský úřad Čáslav žádost o možnost být přizváni jako účastníci řízení ve věcech ochrany přírody. Dohodli jsme se na specifikaci několika málo bodů, kterých by se tato žádost týkala. Je to zejména činnost kolem vodních ploch – odbah?ování, kácení přilehlých porostů atd. Další činnost, která nás, jako ochranáře zajímá, je činnost kolem kácení starých stromů. Zejména by se to týkalo Žehušické obory, nivních lesů atd.  Staré stromy jsou totiž životně důležité pro mnohé druhy hmyzu a také ptáků (doupné stromy). Tímto bychom Vám chtěli nabídnout možnost se na nás obrátit, pokud byste si všimli nějaké podezřelé činnosti v přírodě na Kutnohorsku i Čáslavsku. Budeme se snažit vše promptně vyjistit a případně vyřešit.

K zamyšlení

K tomuto článku mě ponoukla nedávná tragédie ve Zlíně, kdy na dva mladé chlapce spadl znenadání strom a chlapci podlehli svým zraněním.

Článků, reportáží a různých interview bylo v tisku, médiích za těch několik týdnů asi desítky, ne-li stovky. Rád bych se k této tragédii vyjádřil i já. Jako člověk, který se více než 7 let staral o veřejnou zele?, tudíž stromy, v celé Kutné Hoře. Chtěl bych všem nastínit tento incident nejen z pohledu rodin zemřelých chlapců, ale i z úhlů jiných . Nebudeme se zde bavit o tom, že pro rodiny, zejména rodiče chlapců, byla tato událost jednou velkou tragédií. To je neoddiskutovatelné a jasné.
Rád bych se však zmínil o tom, co se začalo dít po tragické události, kdy se zdánlivě zdravý strom zřítil na kolemjdoucí chlapce. V celé republice, a ve Zlíně zejména, se najednou všichni začali vehementně starat o to, jaký je zdravotní stav stromů a nejlépe je všechny bez jakýchkoliv skrupulí rovnou vykácet. Dělo se tak asi na mnoha místech republiky a troufnu si říct, že mnohdy úplně zbytečně. Ptám se: Je vždy nutné, aby se stala tragédie, a pak se teprve problémy začaly řešit? Teď nemyslím jen problematiku havarijních, neošetřovaných stromů, ale míním tím třeba problémy železničních přejezdů, signalizace pro železničáře, havárie na dálnicích atd. Myslím si, že mnoho lidí na tyto problémy vždy upozor?ovalo před nehodami samotnými. Celý příspěvek

Vandalové, bordeláři a lidský „ču?ata“ stále žijí mezi námi

Dnes jsme se po obědě vydali s Jirkou na terénní obchůzku údolím a hlavně jsme si chtěli spolu projet trasu nově navrhované a promýšlené naučné cykloturistické stezky kolem Kutné Hory.
Cestou kolem krásně opravené kapličky jsme si všimli, že na nové bílé fasádě se musel nějaký mladý borec zviditelnit a podepsat. A to hned 2x. Pak jsme se nestačili divit, když jsme dorazili k mostku V Hutích – jedna z úvodních tabulí naučné stezky byla stejným „umělcem“ taky vylepšená. Naštěstí jsme měli s sebou ředidlo a hadřík a podařilo se nám skoro beze zbytku nápis vyčistit. Asi hodinu jsme projížděli pěšinami a silničkami podél Bylanky, přes Bylany, Přítoky až na Malý a Velký Kuklík. Tam, v lese na obvyklém místě nad Hořanama, byl vyhozený starý televizor a izolační pěna ze starého mrazáku. Na tomto místě jsou černé skládky běžné a technické oddělení Městského úřadu je nechává odvážet skoro každý měsíc.
Pak jsme pokračovali úvozovou cestou nad Gruntu. V zatáčce, kde nějaký výtečník před dvěma lety pokácel bez povolení 4 krásné břízy, bylo další nadělení. Stavební suť cca na 2 multikáry. O dalších 50 metrů dál jsme našli fůru starého sádrokartonu a plno rozházených papírů po cestě. Celý příspěvek