Mapování vážek na Kutnohorsku

Z celkového počtu 74 druhů zjištěných v České republice bylo z okresu Kutná Hora do roku 2009 známo 24 druhů. V měsících červenci až září roku 2009 jsem se začal touto zajímavou skupinou hmyzu zabývat a na 28 lokalitách jsem zjistil 31 druhů.

samec vážky ploské (Libellula depressa)

samec vážky ploské (Libellula depressa)

V letošním roce jsem pokračoval v mapování. Projekt Sledování vážek na vybraných lokalitách okresu Kutná Hora byl finančně podpořen částkou 7900 Kč z Národního programu ČSOP – Ochrana biodiverzity. Sledovaných 48 lokalit pokrývalo téměř celé Kutnohorsko. Celkem jsem získal 1557 údajů o výskytu 46 druhů (11 nových pro sledované území). Závěrečnou zprávu z projektu si můžete přečíst ZDE. Celý příspěvek

Další zpráva z výzkumu údolí Vrchlice

kněžice páskovaná - pářící se jedinci

kněžice páskovaná - pářící se jedinci

Včera nám poslal seznam druhů ploštic pan Mgr. Petr Kment z Národního muzea v Praze. Ploštice jsme při sběrech (smýkání, sklepávání a vybírání pastí) shromažďovali a třídili. Pan Kment tyto sběry prošel a určil 41 druhů ploštic. Vyjádřil se k tomu tak: “že je to překvapivě rozmanitá a široká paleta druhů převážně z teplých trávníků…” . Nicméně mezi druhy nebyl nalezel žádný chráněný nebo ohrožený druh. Ale co není, může být – ploštice jsme opravdu sbírali jen okrajově a pokud se nám podaří pana Kmenta na příští rok “zlanařit”, třeba najdeme i druhy ochranářsky zajímavější. Každopádně tyto sběry budou nadále uloženy ve sbírkách Národního muzea. Seznam druhů naleznete zde

Entomologická zpráva z výzkumu v údolí Vrchlice

střevlík kožitý Carabus coriaceus, čeleď střevlíkovití Carabidae

střevlík kožitý Carabus coriaceus, čeleď střevlíkovití Carabidae

Minulý týden jsem dostal závěrečnou zprávu z výzkumu několika čeledí brouků, vyskytujících se v údolí Vrchlice. Brouky jsem od jara do podzimu chytal několika způsoby. První způsob je tzv. smýkání. Provádí se buď speciální entomologickou síťkou nebo i obyčejnou, podomácku udělanou síťkou s dlouhým rukávcem.  Chodí se pomalu travním porostem a síťkou se pohybuje zprava doleva. Tak, aby hmyz neměl šanci vylézt nebo vyletět. Po několika minutách smýkání se hmyz uvězněný na konci dlouhého rukávce rychle přesype do smrtičky (nádoba s etherem nebo jinou chemikálií).  Pak se hmyz přebere a roztřídí do jednotlivých řádů, tříd a čeledí. Celý příspěvek

Když nejdeme za přírodou, přišla ona za námi

Trebiřovská

Trebiřovská

Jistě jste mnozí z Vás zaregistrovali př™i běžných pochůzkách nebo i procházkách krásu nařeho města. Teď mám na mysli př™ímo př™írodní krásy nařeho města. To, že je naře město vyhlářené a známé díky památkám, je nám známo vřem. Ale že se naři radní a zastupitelé snaží, aby bylo naře město známé ve světě i jako kus př™írody obývaný lidmi, asi nevíme. Stačí se vřak podívat po městě a nestačíme se divit, kolik př™ekrásných rostlin může kvést i mezi paneláky a činžáky. Asi nás upoutá svou modrou barvou hlavně kakost luční Geranium pratense, bíle kvetoucí koláče ř™ebř™íčku lékař™ského Achillea millefolium, žluté květy různých pryskyř™níků Ranunculus sp., mochen Potentilla sp. nebo i léčivých ř™epíků Agrimonia sp. Př™ekrásné jsou květy divizny černé Verbascum nigrum. V př™íměstských vesnicích (Malín, Sedlec, Kaňk a dalří) se mohou lidé kochat tř™eba i diviznou velkokvětou Verbascum densiflorum nebo tř™ezalkou tečkovanou Hypericum perforatum. Celý příspěvek

Jedovatí brouci – majky (aktualizace 5.4.2009)

Jak již Martin napsal v předešlém článku, nalezli jsme při sobotním průzkumu údolí Vrchlice na louce u Cimburku dva zajímavé brouky a to majku obecnou (Meloe proscarabaeus) a majku (Meloe decorus). Pro majku obecnou je to první nález na Kutnohorsku. Druhý druh se vyskytuje na několika lokalitách v okolí­ Kutné Hory.

Meloe decorus

Meloe decorus

Majky jsou teplomilní a suchomilní nelétaví brouci velcí až 5 cm, kteří se vyskytují hojněji pouze lokálně. Z celkem 14 druhů zjištěných v České republice je v současnosti již 5 považováno za vymizelé, zbývající jsou většinou velmi vzácné a jejich výskyt je již omezen téměř výhradně na stepní lokality jižní Moravy. Všehny druhy jsou chráněné zákonem.
Velmi zajímaváýje jejich vývoj. Samičky kladou až 4 tisíce vajíček, ze kterých se líhnou

Meloe proscarabaeus

Meloe proscarabaeus

drobné larvičky. Ty následně šplhají­ po rostlinách a pokud se jim podaří vlézt do květu,

snaží se zachytit divokých včel a nechávají se přenést do jejich hnízda. Tam pronikají do medových buněk, kde požírají vajíčka i larvičky hostitele a med.Po složité proměně se na jaře z larvy stává brouk, který po vylíhnutí­ opouští hnízdo. Parazitem domácích včel se majka stává jen výjimečně. Majkovití brouci jsou známí i pro svoji jedovatost. V ohrožení vylučují jedovatý kantaridin. Ten může být již v dávce 30 mg pro člověka smrtelný. Z minulosti je znám i případ vraždy k jídlu předloženou slepicí, která byla předtím záměrně krmena příbuznými majek – puchchýřníky lékařskými (Lytta vesicatoria). Řada živočichů je však proti jedu odolná.

 

Celý příspěvek