Už jsme začali s realizací projektů

kácení keřů probíhalo ještě za pořádné sněhové kalamity

kácení keřů probíhalo ještě za pořádné sněhové kalamity

Během ledna a února jsem začal s realizací projektů na obnovu břehulích hnízdišť (stěn) v bývalé cihelně v Sedlci a budování tůní v údolí Vrchlice. V současné době doděláváme poslední úpravy v žádostech do programu péče o rajinu od AOPK a do grantového programu Pro přírodu od Nadace Partnerství a v březnu je podáme. Uvidíme, zda se povede získat finanční prostředky. Jedna ze žádostí do Nadace Partnerství se bude týkat i grantu na pokračování průzkumu v údolí Vrchlice. Celý příspěvek

Nábor do sdružení

V rozhovoru pro Kutnohorský deník jsem se zmínil o tom, že bychom mezi sebou rádi viděli nějaké nové členy. Možná tahle nabídka, nebo chcete-li informace, v celém rozhovoru zanikla, ale opravdu bychom mezi sebou moc rádi uvítali odborníky z oboru zoologie, botaniky, geologie, ekologie, ochrany přírody, lesnictví nebo jen amatérské nadšence, kteří v rámci našeho sdružení a pod jeho záštitou budou chtít pomáhat přírodě na Kutnohorsku. Celý příspěvek

Hrozí zánik cenné lokality

pohled na jedno z mělkých jezírek, Chmeliště

pohled na jedno z mělkých jezírek, Chmeliště

Před půl rokem, kdy k nám do sdružení přišel ornitolog Michal, jsme se s ním byli  podívat na jedné velice zajímavé a biologicky cenné lokalitě. Jedná se o bývalé hliniště cihelny u Chmeliště, kousek od Uhlířských Janovic. Cihelna byla asi před 10 lety zavřena a hliniště ponecháno přirozené sukcesi. Ve čtyřech tůních se shromažďovala voda (z jedné hlubší vznikl malý rybníček) a kolem postupně vznikaly přirozený bylinný i křovinný porost.

Lokalitu tvoří čtyři jezírka. Toto je největší z nich, jehož břehy jsou zarostlé orobincem a rákosím

Lokalitu tvoří čtyři jezírka. Toto je největší z nich, jehož břehy jsou zarostlé orobincem a rákosím

Kolem jednoho jezírka během těch několika málo let vyrostl topolový a březový lesík, kolem ostatních třech mělčích nádrží zase orobincová a rákosová houština. Během krátké doby se do tohoto refugia začali z celého okolí stahovat obojživelníci a plazi. Ze žab zde žije kuňka ohnivá Bombina bombina, několik druhů ze skupiny hnědých a zelených skokanů Rana sp. Na jaře se zde rozmnožují ropuchy obecné Bufo bufo a a ropuchy zelené Bufo viridis. Ze vzácnějších žab zde můžeme najít rosničku zelenou Hyla arborea. V takovýchto otevřených hliništích a pískovnách se množí i naše nejvzácnější žáby – blatnice skvrnitá Pelobates fuscus a ropucha krátkonohá Bufo (Epidalea) kalamita. Tyto druhy však v cihelně prokázané nejsou, protože zde ještě nebyl proveden opravdu podrobný průzkum. Dospělci i pulci žijí skrytě, zahrabávají se. Lokalita je pro ně optimální. Celý příspěvek

Když nejdeme za přírodou, přišla ona za námi

Trebiřovská

Trebiřovská

Jistě jste mnozí z Vás zaregistrovali př™i běžných pochůzkách nebo i procházkách krásu nařeho města. Teď mám na mysli př™ímo př™írodní krásy nařeho města. To, že je naře město vyhlářené a známé díky památkám, je nám známo vřem. Ale že se naři radní a zastupitelé snaží, aby bylo naře město známé ve světě i jako kus př™írody obývaný lidmi, asi nevíme. Stačí se vřak podívat po městě a nestačíme se divit, kolik př™ekrásných rostlin může kvést i mezi paneláky a činžáky. Asi nás upoutá svou modrou barvou hlavně kakost luční Geranium pratense, bíle kvetoucí koláče ř™ebř™íčku lékař™ského Achillea millefolium, žluté květy různých pryskyř™níků Ranunculus sp., mochen Potentilla sp. nebo i léčivých ř™epíků Agrimonia sp. Př™ekrásné jsou květy divizny černé Verbascum nigrum. V př™íměstských vesnicích (Malín, Sedlec, Kaňk a dalří) se mohou lidé kochat tř™eba i diviznou velkokvětou Verbascum densiflorum nebo tř™ezalkou tečkovanou Hypericum perforatum. Celý příspěvek

Žádost na Městský úřad Čáslav

Tento týden jsme podali po př™edchozí ústní a osobní dohodě na Městský úř™ad ďŒáslav žádost o možnost být př™izváni jako účastníci ř™ízení ve věcech ochrany př™írody. Dohodli jsme se na specifikaci několika málo bodů, kterých by se tato žádost týkala. Je to zejména činnost kolem vodních ploch – odbahňování, kácení př™ilehlých porostů atd. Dalří činnost, která nás, jako ochranář™e zajímá, je činnost kolem kácení starých stromů. Zejména by se to týkalo ř½ehuřické obory, nivních lesů atd.  Staré stromy jsou totiž životně důležité pro mnohé druhy hmyzu a také ptáků (doupné stromy). Tímto bychom Vám chtěli nabídnout možnost se na nás obrátit, pokud byste si vřimli nějaké podezř™elé činnosti v př™írodě na Kutnohorsku i ďŒáslavsku. Budeme se snažit vře promptně vyjistit a př™ípadně vyř™eřit.

K zamyšlení

K tomuto článku mě ponoukla nedávná tragédie ve Zlíně, kdy na dva mladé chlapce spadl znenadání strom a chlapci podlehli svým zraněním.

ďŒlánků, reportáží a různých interview bylo v tisku, médiích za těch několik týdnů asi desítky, ne-li stovky. Rád bych se k této tragédii vyjádř™il i já. Jako člověk, který se více než 7 let staral o veř™ejnou zeleň, tudíž stromy, v celé Kutné Hoř™e. Chtěl bych vřem nastínit tento incident nejen z pohledu rodin zemř™elých chlapců, ale i z úhlů jiných . Nebudeme se zde bavit o tom, že pro rodiny, zejména rodiče chlapců, byla tato událost jednou velkou tragédií. To je neoddiskutovatelné a jasné.
Rád bych se vřak zmínil o tom, co se začalo dít po tragické události, kdy se zdánlivě zdravý strom zř™ítil na kolemjdoucí chlapce. V celé republice, a ve Zlíně zejména, se najednou vřichni začali vehementně starat o to, jaký je zdravotní stav stromů a nejlépe je vřechny bez jakýchkoliv skrupulí rovnou vykácet. Dělo se tak asi na mnoha místech republiky a troufnu si ř™íct, že mnohdy úplně zbytečně. Ptám se: Je vždy nutné, aby se stala tragédie, a pak se teprve problémy začaly ř™eřit? Teď nemyslím jen problematiku havarijních, neořetř™ovaných stromů, ale míním tím tř™eba problémy železničních př™ejezdů, signalizace pro železničář™e, havárie na dálnicích atd. Myslím si, že mnoho lidí na tyto problémy vždy upozorňovalo př™ed nehodami samotnými. Celý příspěvek

Dnes jsme se po obědě vydali s Jirkou na terénní obchůzku údolím a hlavně jsme si chtěli spolu projet trasu nově navrhované a promýřlené naučné cykloturistické stezky kolem Kutné Hory.
Cestou kolem krásně opravené kapličky jsme si vřimli, že na nové bílé fasádě se musel nějaký mladý borec zviditelnit a podepsat. A to hned 2x. Pak jsme se nestačili divit, když jsme dorazili k mostku V Hutích €“ jedna z úvodních tabulí naučné stezky byla stejným €žumělcem€œ taky vylepřená. Nařtěstí jsme měli s sebou ř™edidlo a hadř™ík a podař™ilo se nám skoro beze zbytku nápis vyčistit. Asi hodinu jsme projížděli pěřinami a silničkami podél Bylanky, př™es Bylany, Př™ítoky až na Malý a Velký Kuklík. Tam, v lese na obvyklém místě nad Hoř™anama, byl vyhozený starý televizor a izolační pěna ze starého mrazáku. Na tomto místě jsou černé skládky běžné a technické oddělení Městského úř™adu je nechává odvážet skoro každý měsíc.
Pak jsme pokračovali úvozovou cestou nad Gruntu. V zatáčce, kde nějaký výtečník př™ed dvěma lety pokácel bez povolení 4 krásné bř™ízy, bylo dalří nadělení. Stavební suť cca na 2 multikáry. O dalřích 50 metrů dál jsme nařli fůru starého sádrokartonu a plno rozházených papírů po cestě. Celý příspěvek

Polámané stromy v okolí Cimburku

Minulý týden se na Kutnou Horou znovu snesl silný déšť a vítr. Průtrž trvala sice velice krátce, přívaly deště však vymýlaly co se dalo a silný vítr poškozoval nejen domy, ale I stromy. Ve městě bylo polámáno nbo jen částečně poškozeno na desítky stromů. I v lese vítr napáchal velké škody. Např. na Královské procházce bylo zlomeno několik javorů.
Ani údolí vrchlice pod Velkým rybníkem nebylo ušetřeno. V okolí Cimburku bylo vyvráceno několik stromů – mohutná vrba ze břehu tůně se vyvrátila a vzala sebou další asi 4stromy. Ty padly přes cestu hned za jezem.
U začátku náhonu se zase zlomila mohutná plše (na fotkách jsou na ní zachyceny václavky). Tato olše spadla přes náhon, cestičku a poškodila plot u arboreta. Při pádu zlámala silnou větev ze sousedního jírovce.
Všechny tyto vývraty jsem včera společně s kamarádkou zlikvidoval. Byla to práce skoro na 3h a motorová pila dostala pěkně zabrat

Co způsobil déšť v údolí Vrchlice

V minulém týdnu se Kutnou Horou a jejím okolím prohnal poř™ádný déšť . Na některých místech padaly kroupy až o velikosti 2 cm, jinde páchala škody voda. Ve městě př™ímo bylo asi zatopeno jen pár sklepů, nánosy bahna ucpaly kanalizaci, zanesly místy komunikace. V údolí Vrchlice si však voda pohrála dost krutě. Ze snímků můžete vidět, jak je poničený spodní úsek silnice z Poličan dolů, k mlýnu Denemark. I kolem tohoto mlýnu je komunikace silně podemletá a nánosy u betonového mostku můžeme měř™it na kubíky sutě, štěrku a písku. I v korytě potoka jsou místy nánosy štěrku dost velké a mezi vším se povaluje množství odpadků . Bylo by dobré asi př™ed prázdninami udělat nějakou brigadu a údolí vyčistit. Než se vše dá do uspokojivého a průjezdného stavu, dávejte si v těchto místech pozor! Celý příspěvek

Příčina odumírání olší

V údolí Vrchlice olsove spalkymůžete nyní pozorovat ( zejména za Spáleným mlýnem směrem k Velkému rybníku) , že dochází k postupnému kácení proschlých a vyvrácených olší lepkavých. Výsledkem jsou pak úhledné a na průřezu pěkně barevné olšové špalíky podél potoka. A co je vlastně příčinou odumírání olší? Je to nemoc, resp. soubor biotických a abiotických příčin, zvaný „náhlé chřadnutí olší“.

Prvním důvodem pro zvýšené chřadnutí olší jsou od roku 2002 častější povodně a tím pádem i zvýšené hladiny toků (i když na Vrchlici není tato příčina tak markantní a důležitá díky přehradě). Olše, i když vlhkomilné, nemají rády po delší dobu zvýšenou hladinu vody v blízkosti kořenové zóny a kmene. Při silném proudu vody jsou narušovány vlásečnicové kořeny a jejich ukotvení v půdě. Dále je silným tlakem vody a pnutím kmene poškozován celý kořenový systém stromu. Tyto příčiny jsou v údolí znatelné pouze v době odpouštění přehrady Vrchlice. V tomto území nejsou však zas tak důležité.

Celý příspěvek