Autovrak z údolí je už odklizen

Přípravy k samotnému vytažení vraku

Přípravy k samotnému vytažení vraku

Na jaře jsme vás informovali o odstaveném autě v křoví nad skalními stěnami mezi Denemarkem a Cimburkem. Tehdy jsme jednali s městem a závěr byl takový – 1) auto nemá identifikační čísla, tudíž je bez majitele a bezprizorní 2) auto není na městských pozemcích, tudíž město nemá obhajitelný důvod ho odklízet 3) když z něj neteče žádný tekutina a neznečisťuje přírodu, není nebezpečné jako odpad, tudíž není důvod to řešit ve státní správě 4) odklidit by ho tedy měl vlastník pozemku. Proto jsem se tehdy rozhodl, že odvoz zkusím zajistit sám. Již na jaře jsem se dohodl s Romanem Sádlem, majitelem firmy Dřekoba i známé restaurace Ruthardka. Bohužel kvůli počasí a pracovní vytíženosti nás obou jsme nemohli vrak odvézt hned. Před týdnem problém otevřel i jeden z návštěvníků údolí a vzbouřil celý úřad. Byli jsme kontaktováni i my, proto jsme celou smluvenou akci s Romanem dotáhli tuto středu do konce. Přes léto jsme se díky několika zrealizovaným akcím s Romanem skamarádili a on sllíbil celou vyprošťovací akci udělat jako sponzorský „dar“ nám a vlastně pro přírodu v údolí. Celý příspěvek

Špatné zprávy z údolí (aktualizováno 24. srpna 2010)

vyvrácený jilm u arboreta - škoda ho:(

vyvrácený jilm u arboreta – škoda ho:(

V neděli jsem se vrátil z dovolené v Chorvatsku a již tam, pře odjezdem, jsme sledovali na satelitu zprávy z ČR – povodně, voda, spoušť. Až dnes jsem se dostal na to, abych navštívil údolí. Přivedl mě na to také článek na Facebooku od kámoše Toxyho. Prošel jsem si úsek od Cimburku níž. Čekal jsem podle fotek mnohem větší škody – našel jsem jen vyvrácený jilm u arboreta. Je ho opravdu škoda, protože je to jeden z mála velkých jilmů, které můžeme v údolí nají­t. Spadl přímo přes cestu a vytvořil jakousi branku. Byl jsem poprosit mou nástupkyni L. Schäfrovou, jestli by nezkusila vyjednat s Městskými lesy a rybníky odklizení stromu. Ani ne po 10 dnech, kdy jsem šel do údolí znovu, bylo vše hotové, dokonce i opravené zábradlí u mostku. Jen jsem cestou zakrátil dva pařezy, aby mohly sloužit jako „židle“. Jak jsem se však dozvěděl od jednoho pána, co má chatu čp.1 nad Velkým rybníkem, vše zvládl on sám! Tímto bych tedy chtěl tomuto dobrému patronovi údolí­ poděkovat. Nechtěl prozradit jméno, tak mu chci alespoň takto projevit  svůj dík. Celý příspěvek

Už jsme začali s realizací projektů

kácení keřů probíhalo ještě za pořádné sněhové kalamity

kácení keřů probíhalo ještě za pořádné sněhové kalamity

Během ledna a února jsem začal s realizací projektů na obnovu břehulích hnízdišť (stěn) v bývalé cihelně v Sedlci a budování tůní v údolí Vrchlice. V současné době doděláváme poslední úpravy v žádostech do programu péče o rajinu od AOPK a do grantového programu Pro přírodu od Nadace Partnerství a v březnu je podáme. Uvidíme, zda se povede získat finanční prostředky. Jedna ze žádostí do Nadace Partnerství se bude týkat i grantu na pokračování průzkumu v údolí Vrchlice. Celý příspěvek

Nábor do sdružení

V rozhovoru pro Kutnohorský deník jsem se zmínil o tom, že bychom mezi sebou rádi viděli nějaké nové členy. Možná tahle nabídka, nebo chcete-li informace, v celém rozhovoru zanikla, ale opravdu bychom mezi sebou moc rádi uvítali odborníky z oboru zoologie, botaniky, geologie, ekologie, ochrany přírody, lesnictví nebo jen amatérské nadšence, kteří v rámci našeho sdružení a pod jeho záštitou budou chtít pomáhat přírodě na Kutnohorsku. Celý příspěvek

Hrozí zánik cenné lokality

pohled na jedno z mělkých jezírek, Chmeliště

pohled na jedno z mělkých jezírek, Chmeliště

Před půl rokem, kdy k nám do sdružení přišel ornitolog Michal, jsme se s ním byli  podívat na jedné velice zajímavé a biologicky cenné lokalitě. Jedná se o bývalé hliniště cihelny u Chmeliště, kousek od Uhlířských Janovic. Cihelna byla asi před 10 lety zavřena a hliniště ponecháno přirozené sukcesi. Ve čtyřech tůních se shromažďovala voda (z jedné hlubší vznikl malý rybníček) a kolem postupně vznikaly přirozený bylinný i křovinný porost.

Lokalitu tvoří čtyři jezírka. Toto je největší z nich, jehož břehy jsou zarostlé orobincem a rákosím

Lokalitu tvoří čtyři jezírka. Toto je největší z nich, jehož břehy jsou zarostlé orobincem a rákosím

Kolem jednoho jezírka během těch několika málo let vyrostl topolový a březový lesík, kolem ostatních třech mělčích nádrží zase orobincová a rákosová houština. Během krátké doby se do tohoto refugia začali z celého okolí stahovat obojživelníci a plazi. Ze žab zde žije kuňka ohnivá Bombina bombina, několik druhů ze skupiny hnědých a zelených skokanů Rana sp. Na jaře se zde rozmnožují ropuchy obecné Bufo bufo a a ropuchy zelené Bufo viridis. Ze vzácnějších žab zde můžeme najít rosničku zelenou Hyla arborea. V takovýchto otevřených hliništích a pískovnách se množí i naše nejvzácnější žáby – blatnice skvrnitá Pelobates fuscus a ropucha krátkonohá Bufo (Epidalea) kalamita. Tyto druhy však v cihelně prokázané nejsou, protože zde ještě nebyl proveden opravdu podrobný průzkum. Dospělci i pulci žijí skrytě, zahrabávají se. Lokalita je pro ně optimální. Celý příspěvek

Když nejdeme za přírodou, přišla ona za námi

Trebiřovská

Trebiřovská

Jistě jste mnozí z Vás zaregistrovali př™i běžných pochůzkách nebo i procházkách krásu nařeho města. Teď mám na mysli př™ímo př™írodní krásy nařeho města. To, že je naře město vyhlářené a známé díky památkám, je nám známo vřem. Ale že se naři radní a zastupitelé snaží, aby bylo naře město známé ve světě i jako kus př™írody obývaný lidmi, asi nevíme. Stačí se vřak podívat po městě a nestačíme se divit, kolik př™ekrásných rostlin může kvést i mezi paneláky a činžáky. Asi nás upoutá svou modrou barvou hlavně kakost luční Geranium pratense, bíle kvetoucí koláče ř™ebř™íčku lékař™ského Achillea millefolium, žluté květy různých pryskyř™níků Ranunculus sp., mochen Potentilla sp. nebo i léčivých ř™epíků Agrimonia sp. Př™ekrásné jsou květy divizny černé Verbascum nigrum. V př™íměstských vesnicích (Malín, Sedlec, Kaňk a dalří) se mohou lidé kochat tř™eba i diviznou velkokvětou Verbascum densiflorum nebo tř™ezalkou tečkovanou Hypericum perforatum. Celý příspěvek

Žádost na Městský úřad Čáslav

Tento týden jsme podali po př™edchozí ústní a osobní dohodě na Městský úř™ad ďŒáslav žádost o možnost být př™izváni jako účastníci ř™ízení ve věcech ochrany př™írody. Dohodli jsme se na specifikaci několika málo bodů, kterých by se tato žádost týkala. Je to zejména činnost kolem vodních ploch – odbahňování, kácení př™ilehlých porostů atd. Dalří činnost, která nás, jako ochranář™e zajímá, je činnost kolem kácení starých stromů. Zejména by se to týkalo ř½ehuřické obory, nivních lesů atd.  Staré stromy jsou totiž životně důležité pro mnohé druhy hmyzu a také ptáků (doupné stromy). Tímto bychom Vám chtěli nabídnout možnost se na nás obrátit, pokud byste si vřimli nějaké podezř™elé činnosti v př™írodě na Kutnohorsku i ďŒáslavsku. Budeme se snažit vře promptně vyjistit a př™ípadně vyř™eřit.

K zamyšlení

K tomuto článku mě ponoukla nedávná tragédie ve Zlíně, kdy na dva mladé chlapce spadl znenadání strom a chlapci podlehli svým zraněním.

ďŒlánků, reportáží a různých interview bylo v tisku, médiích za těch několik týdnů asi desítky, ne-li stovky. Rád bych se k této tragédii vyjádř™il i já. Jako člověk, který se více než 7 let staral o veř™ejnou zeleň, tudíž stromy, v celé Kutné Hoř™e. Chtěl bych vřem nastínit tento incident nejen z pohledu rodin zemř™elých chlapců, ale i z úhlů jiných . Nebudeme se zde bavit o tom, že pro rodiny, zejména rodiče chlapců, byla tato událost jednou velkou tragédií. To je neoddiskutovatelné a jasné.
Rád bych se vřak zmínil o tom, co se začalo dít po tragické události, kdy se zdánlivě zdravý strom zř™ítil na kolemjdoucí chlapce. V celé republice, a ve Zlíně zejména, se najednou vřichni začali vehementně starat o to, jaký je zdravotní stav stromů a nejlépe je vřechny bez jakýchkoliv skrupulí rovnou vykácet. Dělo se tak asi na mnoha místech republiky a troufnu si ř™íct, že mnohdy úplně zbytečně. Ptám se: Je vždy nutné, aby se stala tragédie, a pak se teprve problémy začaly ř™eřit? Teď nemyslím jen problematiku havarijních, neořetř™ovaných stromů, ale míním tím tř™eba problémy železničních př™ejezdů, signalizace pro železničář™e, havárie na dálnicích atd. Myslím si, že mnoho lidí na tyto problémy vždy upozorňovalo př™ed nehodami samotnými. Celý příspěvek

Dnes jsme se po obědě vydali s Jirkou na terénní obchůzku údolím a hlavně jsme si chtěli spolu projet trasu nově navrhované a promýřlené naučné cykloturistické stezky kolem Kutné Hory.
Cestou kolem krásně opravené kapličky jsme si vřimli, že na nové bílé fasádě se musel nějaký mladý borec zviditelnit a podepsat. A to hned 2x. Pak jsme se nestačili divit, když jsme dorazili k mostku V Hutích €“ jedna z úvodních tabulí naučné stezky byla stejným €žumělcem€œ taky vylepřená. Nařtěstí jsme měli s sebou ř™edidlo a hadř™ík a podař™ilo se nám skoro beze zbytku nápis vyčistit. Asi hodinu jsme projížděli pěřinami a silničkami podél Bylanky, př™es Bylany, Př™ítoky až na Malý a Velký Kuklík. Tam, v lese na obvyklém místě nad Hoř™anama, byl vyhozený starý televizor a izolační pěna ze starého mrazáku. Na tomto místě jsou černé skládky běžné a technické oddělení Městského úř™adu je nechává odvážet skoro každý měsíc.
Pak jsme pokračovali úvozovou cestou nad Gruntu. V zatáčce, kde nějaký výtečník př™ed dvěma lety pokácel bez povolení 4 krásné bř™ízy, bylo dalří nadělení. Stavební suť cca na 2 multikáry. O dalřích 50 metrů dál jsme nařli fůru starého sádrokartonu a plno rozházených papírů po cestě. Celý příspěvek

Polámané stromy v okolí Cimburku

Minulý týden se na Kutnou Horou znovu snesl silný déšť a vítr. Průtrž trvala sice velice krátce, přívaly deště však vymýlaly co se dalo a silný vítr poškozoval nejen domy, ale I stromy. Ve městě bylo polámáno nbo jen částečně poškozeno na desítky stromů. I v lese vítr napáchal velké škody. Např. na Královské procházce bylo zlomeno několik javorů.
Ani údolí vrchlice pod Velkým rybníkem nebylo ušetřeno. V okolí Cimburku bylo vyvráceno několik stromů – mohutná vrba ze břehu tůně se vyvrátila a vzala sebou další asi 4stromy. Ty padly přes cestu hned za jezem.
U začátku náhonu se zase zlomila mohutná plše (na fotkách jsou na ní zachyceny václavky). Tato olše spadla přes náhon, cestičku a poškodila plot u arboreta. Při pádu zlámala silnou větev ze sousedního jírovce.
Všechny tyto vývraty jsem včera společně s kamarádkou zlikvidoval. Byla to práce skoro na 3h a motorová pila dostala pěkně zabrat