Od Tomáše Klaila: Dnes jsem při procházce se psem nevěřil vlastním očím. Ve spodní části úvozové cesty vedoucí od sídliště Šipší na Kaňk je čerstvě zcela zničena mladá sazenice lípy. Tuto lípu a mnohé další stromy (cca 30 kusů) před pár lety vysadili žáci ZŠ J. Palacha. Více než 2/3 stromků však uschla, byla zlámáno, posekána. Zde se jedná o první lípu ve směru na Kaňk a mrzí mě to dvojnásob, protože na jaře jsem všechny mladé stromky upravil a osvobodil z chrániček. Celý příspěvek
Archiv rubriky: Dendrologie
I poslední den vegetačního klidu musí být využit
Od Tomáše Klaila:
Během nedělního odpoledne, znaven pouťovým šílenstvím, jsem se rozhodl udělat opět něco pro stromy. Vyzbrojen pákovými nůžkami, pilkou a nožem jsem za vydatného sněžení vyrazil do úvozové cesty směřující od sídliště na vrch Kaňk. V této lokalitě byly před několika lety žáky ZŠ Jana Palacha vysazeny lípy a javory, které bylo třeba upravit. Stromy potřebovaly péči “jako sůl”. Za hbitého, leč marného kličkování mezi psími exkrementy, bylo třeba z většiny sazenic rozříznutím odstranit chráničku proti okusu. V několika případech byl strom natěsnán v “husím krku” jako v konzervě a po jeho sejmutí byly na spodní části kmínku patrny vroubky od zarůstání. Celý příspěvek
K zamyšlení
K tomuto článku mě ponoukla nedávná tragédie ve Zlíně, kdy na dva mladé chlapce spadl znenadání strom a chlapci podlehli svým zraněním.
ďlánků, reportáží a různých interview bylo v tisku, médiích za těch několik týdnů asi desítky, ne-li stovky. Rád bych se k této tragédii vyjádřil i já. Jako člověk, který se více než 7 let staral o veřejnou zeleň, tudíž stromy, v celé Kutné Hoře. Chtěl bych vřem nastínit tento incident nejen z pohledu rodin zemřelých chlapců, ale i z úhlů jiných . Nebudeme se zde bavit o tom, že pro rodiny, zejména rodiče chlapců, byla tato událost jednou velkou tragédií. To je neoddiskutovatelné a jasné.
Rád bych se vřak zmínil o tom, co se začalo dít po tragické události, kdy se zdánlivě zdravý strom zřítil na kolemjdoucí chlapce. V celé republice, a ve Zlíně zejména, se najednou vřichni začali vehementně starat o to, jaký je zdravotní stav stromů a nejlépe je vřechny bez jakýchkoliv skrupulí rovnou vykácet. Dělo se tak asi na mnoha místech republiky a troufnu si říct, že mnohdy úplně zbytečně. Ptám se: Je vždy nutné, aby se stala tragédie, a pak se teprve problémy začaly řeřit? Teď nemyslím jen problematiku havarijních, neořetřovaných stromů, ale míním tím třeba problémy železničních přejezdů, signalizace pro železničáře, havárie na dálnicích atd. Myslím si, že mnoho lidí na tyto problémy vždy upozorňovalo před nehodami samotnými. Celý příspěvek
Polámané stromy v okolí Cimburku
Minulý týden se na Kutnou Horou znovu snesl silný déšť a vítr. Průtrž trvala sice velice krátce, přívaly deště však vymýlaly co se dalo a silný vítr poškozoval nejen domy, ale I stromy. Ve městě bylo polámáno nbo jen částečně poškozeno na desítky stromů. I v lese vítr napáchal velké škody. Např. na Královské procházce bylo zlomeno několik javorů.
Ani údolí vrchlice pod Velkým rybníkem nebylo ušetřeno. V okolí Cimburku bylo vyvráceno několik stromů – mohutná vrba ze břehu tůně se vyvrátila a vzala sebou další asi 4stromy. Ty padly přes cestu hned za jezem.
U začátku náhonu se zase zlomila mohutná plše (na fotkách jsou na ní zachyceny václavky). Tato olše spadla přes náhon, cestičku a poškodila plot u arboreta. Při pádu zlámala silnou větev ze sousedního jírovce.
Všechny tyto vývraty jsem včera společně s kamarádkou zlikvidoval. Byla to práce skoro na 3h a motorová pila dostala pěkně zabrat
Příčina odumírání olší
V údolí Vrchlice můžete nyní pozorovat ( zejména za Spáleným mlýnem směrem k Velkému rybníku) , že dochází k postupnému kácení proschlých a vyvrácených olší lepkavých. Výsledkem jsou pak úhledné a na průřezu pěkně barevné olšové špalíky podél potoka. A co je vlastně příčinou odumírání olší? Je to nemoc, resp. soubor biotických a abiotických příčin, zvaný „náhlé chřadnutí olší“.
Prvním důvodem pro zvýšené chřadnutí olší jsou od roku 2002 častější povodně a tím pádem i zvýšené hladiny toků (i když na Vrchlici není tato příčina tak markantní a důležitá díky přehradě). Olše, i když vlhkomilné, nemají rády po delší dobu zvýšenou hladinu vody v blízkosti kořenové zóny a kmene. Při silném proudu vody jsou narušovány vlásečnicové kořeny a jejich ukotvení v půdě. Dále je silným tlakem vody a pnutím kmene poškozován celý kořenový systém stromu. Tyto příčiny jsou v údolí znatelné pouze v době odpouštění přehrady Vrchlice. V tomto území nejsou však zas tak důležité.