Poděkování Krajskému úřadu

Hlavní partner expozice - Středočeský kraj

Od Pavla Nováka: Zásluhou Krajského úřadu Středočeského kraje, kterému tímto děkujeme, se v průběhu letošního podzimu podaří vydat dvoudílného průvodce po kutnohorských stromech a keřích od autorské dvojice Tomáš Klail – Pavel Novák s fotografiemi Jana Moravčíka. Spolek Denemark získal od Krajského úřadu 400 tis. Kč na vydání dendrologického průvodce po Kutné Hoře. Celý příspěvek

Kolem Kutné Hory budou elfí aleje

Od Dalibora Dostála, zdroj Česká krajina:

dub v Týništi

dub v Týništi

Nová stromořadí vzniknou na řadě míst České republiky. V rámci projektu Alej elfů budou děti podél cest sázet duby, jasany a hlohy.
Jedním ze zdrojů inspirace projektu je totiž keltská pověst, podle které se na místech, kde rostl pohromadě dub, jasan a hloh, objevovali skřítci. Druhým inspiračním zdrojem projektu je Hobit a Pán prstenů, kde patří ničení stromů k symbolům zla. Třetím zdrojem je pak kniha Muž, který sázel stromy od francouzského spisovatele Jeana Giona, v níž i malý přínos jediného člověka dokázal změnit bezútěšnou krajinu v krásný kout přírody. Celý příspěvek

Ošetření lipové aleje u sv. Vojtěcha

Lípa poškozená srncem

Lípa poškozená srncem

Od Tomáše Klaila: Během úterního odpoledne jsem věnoval asi tři hodiny ošetření lip v aleji u sv. Vojtěcha. Počasí bylo přímo „perfektní“ (vítr co kácel štafle, každou chvíli déšť se sněhem a v dálce ještě hřmělo), ale čas vyčleněný této práci se musel využít. Nejprve bylo třeba z již zmíněných štaflí ostříhat všechny zaschlé konce větví, větve suché odstranit a u několika stromků zkrátit i zcela suchý vršek a vytvořit nový. Celý příspěvek

Mladé stromy byly opět upraveny

Přirozeně rostoucí lípy byly pouze drobně zformovány

Přirozeně rostoucí lípy byly pouze drobně zformovány

Od Tomáše Klaila: Rok se s rokem sešel, a tak nastal čas znovu upravit řezem mladé stromky rostoucí v úvozu směrem na Kaňk. Před rokem, jak jsme informovali, byl proveden základní řez a odstranění chrániček, které se mnohdy zařezávaly do kmínků. Některé sazenice s poničením od vandalů musely být seříznuty tak, aby znovu nasadily hlavní výhon pro budoucí kmínek. U jiných se stromek nemohl rozhodnout, který z výhonů po ulomení před několika lety si vybere sám, a tak jsem nyní musel  ty zbývající odstranit. Čtvrteční odpoledne jsem tedy věnoval těmto stromkům. Celý příspěvek

Nové výsadby stromů se nedožijí ani 5 let

Slov netřeba....

Slov netřeba….

Od Tomáše Klaila: Dnes jsem při procházce se psem nevěřil vlastním očím. Ve spodní části úvozové cesty vedoucí od sídliště Šipší na Kaňk je čerstvě zcela zničena mladá sazenice lípy. Tuto lípu a mnohé další stromy (cca 30 kusů) před pár lety vysadili žáci ZŠ J. Palacha.  Více než 2/3 stromků však uschla, byla zlámáno, posekána. Zde se jedná o první lípu ve směru na Kaňk a mrzí mě to dvojnásob, protože na jaře jsem všechny mladé stromky upravil a osvobodil z chrániček. Celý příspěvek

I poslední den vegetačního klidu musí být využit

Od Tomáše Klaila:
Během nedělního odpoledne, znaven pouťovým šílenstvím, jsem se rozhodl udělat opět něco pro stromy. Vyzbrojen pákovými nůžkami, pilkou a nožem jsem za vydatného sněžení vyrazil do úvozové cesty směřující od sídliště na vrch Kaňk. V této lokalitě  byly před několika lety žáky ZŠ Jana Palacha vysazeny lípy a javory, které bylo třeba upravit. Stromy potřebovaly péči „jako sůl“. Za hbitého, leč marného kličkování mezi psími exkrementy, bylo třeba z většiny sazenic rozříznutím odstranit chráničku proti okusu. V několika případech byl strom natěsnán v „husím krku“ jako v konzervě a po jeho sejmutí byly na spodní části kmínku patrny vroubky od zarůstání. Celý příspěvek

K zamyšlení

K tomuto článku mě ponoukla nedávná tragédie ve Zlíně, kdy na dva mladé chlapce spadl znenadání strom a chlapci podlehli svým zraněním.

ďŒlánků, reportáží a různých interview bylo v tisku, médiích za těch několik týdnů asi desítky, ne-li stovky. Rád bych se k této tragédii vyjádř™il i já. Jako člověk, který se více než 7 let staral o veř™ejnou zeleň, tudíž stromy, v celé Kutné Hoř™e. Chtěl bych vřem nastínit tento incident nejen z pohledu rodin zemř™elých chlapců, ale i z úhlů jiných . Nebudeme se zde bavit o tom, že pro rodiny, zejména rodiče chlapců, byla tato událost jednou velkou tragédií. To je neoddiskutovatelné a jasné.
Rád bych se vřak zmínil o tom, co se začalo dít po tragické události, kdy se zdánlivě zdravý strom zř™ítil na kolemjdoucí chlapce. V celé republice, a ve Zlíně zejména, se najednou vřichni začali vehementně starat o to, jaký je zdravotní stav stromů a nejlépe je vřechny bez jakýchkoliv skrupulí rovnou vykácet. Dělo se tak asi na mnoha místech republiky a troufnu si ř™íct, že mnohdy úplně zbytečně. Ptám se: Je vždy nutné, aby se stala tragédie, a pak se teprve problémy začaly ř™eřit? Teď nemyslím jen problematiku havarijních, neořetř™ovaných stromů, ale míním tím tř™eba problémy železničních př™ejezdů, signalizace pro železničář™e, havárie na dálnicích atd. Myslím si, že mnoho lidí na tyto problémy vždy upozorňovalo př™ed nehodami samotnými. Celý příspěvek

Polámané stromy v okolí Cimburku

Minulý týden se na Kutnou Horou znovu snesl silný déšť a vítr. Průtrž trvala sice velice krátce, přívaly deště však vymýlaly co se dalo a silný vítr poškozoval nejen domy, ale I stromy. Ve městě bylo polámáno nbo jen částečně poškozeno na desítky stromů. I v lese vítr napáchal velké škody. Např. na Královské procházce bylo zlomeno několik javorů.
Ani údolí vrchlice pod Velkým rybníkem nebylo ušetřeno. V okolí Cimburku bylo vyvráceno několik stromů – mohutná vrba ze břehu tůně se vyvrátila a vzala sebou další asi 4stromy. Ty padly přes cestu hned za jezem.
U začátku náhonu se zase zlomila mohutná plše (na fotkách jsou na ní zachyceny václavky). Tato olše spadla přes náhon, cestičku a poškodila plot u arboreta. Při pádu zlámala silnou větev ze sousedního jírovce.
Všechny tyto vývraty jsem včera společně s kamarádkou zlikvidoval. Byla to práce skoro na 3h a motorová pila dostala pěkně zabrat

Příčina odumírání olší

V údolí Vrchlice olsove spalkymůžete nyní pozorovat ( zejména za Spáleným mlýnem směrem k Velkému rybníku) , že dochází k postupnému kácení proschlých a vyvrácených olší lepkavých. Výsledkem jsou pak úhledné a na průřezu pěkně barevné olšové špalíky podél potoka. A co je vlastně příčinou odumírání olší? Je to nemoc, resp. soubor biotických a abiotických příčin, zvaný „náhlé chřadnutí olší“.

Prvním důvodem pro zvýšené chřadnutí olší jsou od roku 2002 častější povodně a tím pádem i zvýšené hladiny toků (i když na Vrchlici není tato příčina tak markantní a důležitá díky přehradě). Olše, i když vlhkomilné, nemají rády po delší dobu zvýšenou hladinu vody v blízkosti kořenové zóny a kmene. Při silném proudu vody jsou narušovány vlásečnicové kořeny a jejich ukotvení v půdě. Dále je silným tlakem vody a pnutím kmene poškozován celý kořenový systém stromu. Tyto příčiny jsou v údolí znatelné pouze v době odpouštění přehrady Vrchlice. V tomto území nejsou však zas tak důležité.

Celý příspěvek