Tažní ptáci

Přichází jaro. Krajinou se již nese zpěv kosů, sýkorek, pěnkav, bubnování strakapoudů a za tmy houkání sov. Přilétají již i první tažní ptáci. Nad poli od konce února zpívají skřivani a u budek obhlížejí svá hnízdiště špačci. Většinou v blízkosti vod zastihneme konipasy horské a bílé, lidově zvané třasořitky. Na podmáčených polích a loukách můžeme pozorovat velká hejna čejek chocholatých – ptáků velikosti holuba, nápadných svou chocholkou na hlavě. Větší počet čejek jsme s Martinem pozorovali ve středu na poli u Bykáně. Přálo nám štěstí, mezi nimi pobíhali poměrně vzácní kulíci zlatí, menší příbuzní čejek, kteří hnízdí až ve Skandinávii a zde si udělali jen krátký odpočinek na daleké cestě na sever. V údolí Vrchlice nám svůj přílet ohlašoval z vrcholku stromu drozd zpěvný, jenž se řadí mezi naše nejlepší ptačí zpěváky. Z dalších časných navrátilců přilétají i holubi hřivnáči. Tito původem lesní ptáci od konce minulého století postupně osidlují i města. Všichni tito poslové jara tráví zimu ve Středomoří a nemusí proto přelétávat při návratu do svých rodišť velké vzdálenosti. Například vlaštovky, které zimují v daleké jižní Africe, čeká cesta k nám dlouhá i přes 8 000 km.

Ilustrační foto

Na ty si však ještě měsíc počkáme.
V příštích dnech se mimo jiné objeví nenápadní drobní pěvci budníčci menší a také rehci domácí, jejichž skřípavý zpěv lze často ze střech domů slyšet i v Kutné Hoře. O něco později, koncem března, se vrátí na svá hnízda čápi bílí, kteří na Kutnohorsku každoročně hnízdí na nepoužívaném komínu v Uhlířských Janovicích a Žehušicích. V dubnu přilétá mnoho dalších druhů, několik druhů pěnic, žijících většinou skrytě v křovinách, z dalších např. kukačka obecná a slavík obecný. I zpěv slavíka můžeme poslouchat přímo v Kutné Hoře. Jako jedni z posledních, až počátkem května, se vracejí například ťuhýci obecní, žluvy hajní a rákosníci zpěvní.

Ilustrační foto

Za poskytnuté ilustrační fotografie čejky chocholaté a kulíka zlatého (foto vpravo) děkuji M.Truhlářovi.