Třešňovka a změna územního plánu

Aktualizováno: Na konci článku se můžete zůčastnit jednoduché ankety!

V minulých dnech jsem se dozvěděl, že se na Městském úřadě znovu otevřela otázka třešňového sadu nad sídlištěm Šipší – někdo mu říká „Třešňovka“. Byl jsem se tedy informovat na Městském úřadě. Jedná se o to, že pan Škvor žádá o změnu územního plánu a to o změnu z  ploch zelených (současný sad) na plochy zastavitelné (další domky) – viz  dokument č.1 . V minulosti byla již podobná žádost zamítnuta odborem regionálního rozvoje a územního plánování i odborem životního prostředí v Kutné Hoře (viz dokument č.2). Oba tyto orgány státní správy žádost o změnu územního plánu zamítly. Je jasné, že majitelé a investoři znovu tlačí na tuto změnu – důvodem jsou samozřejmě výhodněji prodejné a cenné pozemky. Je v tom však i politika a osobní prospěch některých lidí. Na komisi architektů byla změna územního plánu „schválena“, tedy spíše doporučena ke schválení. Je jasné, že doporučení komise není pro dotyčné odbory směrodatné a zavazující, nicméně se problém kolem Třešňovky na Kaňku znovu otevřel a my bychom na něj rádi upozornili!

Pohled na kvetoucí třešňový sad

Pohled na kvetoucí třešňový sad

Nám jako občanskému sdružení, které se zabývá ochranou přírody a ekologií, se tento záměr vůbec nelíbí. Nejen, že ve starém třešňovém sadu žijí kriticky ohrožené druhy živočichů a rostou zde i vzácné druhy travin, ale myslíme si, že tato lokalita je cenná také pro svou krajinotvornou hodnotu a pro obyvatele sídliště Šipší je to již po tři desetiletí tradiční místo pro vycházky (pro starší Kutnohoráky již více než 50let). Proto jsme odboru regionálního rozvoje zaslali naše vyjádření, ve kterém jsme vypsali důvody, kvůli kterým nesouhlasíme se změnou územního plánu (viz dokument č.3). Zde je ještě k nahlédnutí výřez z územního plánu pro dotčenou lokalitu.

Vás, čtenáře našeho webu a občany Kutné Hory prosíme a žádáme:  Pokud nesouhlasíte i Vy a Vaši blízcí s touto změnou, můžete se vyjádřit na našem webu v komentářích pod tímto článkem nebo můžete podepsat petici např. v Městské knihovně, v prodejně KHnet.info, v mateřském centru Špalíček, na Městském úřadě ve Vlašském dvoře, dveře č.13 nebo na Lidce, odbor živ. prostředí nebo si můžete stáhnout a vytiskout petici  sami (zde ke stažení. Tuto petici můžete rozšiřovat dále mezi své kolegy a přátele a následně ji pak zaslat s co nejvíce podpisy zpět (do konce května 2009) na adresu našeho sdružení:

Občanské sdružení Denemark

Masarykova 581,

Kutná Hora, 284 01

Zde můžete vyjádřit svůj názor v jednoduché anketě!

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on facebook
Facebook
0
Share on twitter
Twitter
Share on google
Google
Share on pinterest
Pinterest
0
Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality a jeho autorem je Martin Starý. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

29 komentářů u „Třešňovka a změna územního plánu

  1. Velm souhlasím s Vaší formulací níže, že “tato lokalita je cenná také pro svou krajinotvornou hodnotu a pro obyvatele sídliště Šipší je to již po tři desetiletí tradiční místo pro vycházky”.
    Bylo by škoda zrušit panarama pro obyvatele největšího sídliště v KH – Šipší – čítajíci 6000 lidí s možností relaxace zde. Lidí se zde procházejí, relaxují i milují. A naopak je odsud krásný pohled na panorama KH a sídliště. Je to také tepelný nárazník, továrna O2.
    Pokusím se tlouci na Vaší stranu jako člen komise pro revitalizace sídliště Šipší, i ve svém Zpravodaji soukromé školy karate VAKADO. I jako občan. Třeba neuspějeme, ale kdyby nebyli idealisté, svět by se nikdy nikam neposunul.
    Je třeba se snažit, stejně nic jiného nezbývá.
    Přeji hodně zdaru. Jan Vališ

  2. v principu jsem proti tomu, aby se pozemky prodávaly. měli by se dávat zadarmo. danou lokalitu
    navrhuji zalesnit. třešně tam jsou stejně červavé a sad je neudržovaný. nikdy mě nenapadlo
    tam jít na procházku nebo si tam rozbalit deku a opalovat se. ale pár takových bláznů jsem tam
    viděl.

  3. Dobrý den
    Jmenuji se Lukáš a takovéto témata mě doslova žerou už nějaký pátek. Je mi jasné že zde nejde jen o pár lidí v čele, ale o všechny Kutnohoráky, kterým je všechno absolutně jedno. A jen hrstka odvážlivců je schopna se problému postavit a hlavně sledovat dění okolo sobe, za což jsem jim velice vděčen, ale k tématu.
    Je jasné že jsem pro zachování této lokality a možná že bych směřoval s žádostí(dotazem) na Správu lesů a pozemků, nebo na životní prostředí. Napadá mě zda by nebylo možné tento prostor bývalé „Třešnovky“ prohlásit za zónu klidu. Myslím si že jde o kultivovanou krajinu, která však bezprostředně navazuje na chráněné území vápencových útesů a samotný lesní porost. Dále je to jediné vhodné místo k odpočinku pro mnohé starší občany i jediné. Dalo by se toho napsat jistě ještě mnohem více.
    Co mě však trápí je ohromný nepořádek při cestě úvozem na Kank a při samotném napojení na hlavní silnici. Také stav okolí místa u laviček o něčem svědčí. Dřív to bylo místo kam jsem rád chodíval a teď? Abych se bál že si tam sednu na „jehlu“. Co si asi pomyslí běžný český motorizovaný turista, který se zde zastaví? Asi toto „a hele pěkný výhled a dokonce je tady i skládka hm tak to si uklidím v autě.“
    Jinak sparný výsledek početní úlohy je 85 brambor a 13 hrušek.
    S pozdravem a přáním úspěchu Lukáš Pečenka

    • Ahoj Lukáši, asi se znám s Tvýma bráchama – Tomášem a Å těpánem 🙂
      Máš pravdu, že by se to mělo vyhlásit jako klidová plocha, Přírodní park (není to nic zvláště chráněnýho, ale nesmí se tam stavět) a navrhoval bych celý KaÅ?k.Bohužel podmínkou je souhlas majitelů pozemků a ti ho nedají. Když to chtěj prodat jako stavební pozemky:(
      K tý úvozový cestě – bordel tam je, kdž se to uklidí, do 14dnů je to tam znova. a majitel cesty je pan Schwarzenberg….takže se bez jeho svolení nesmí kácet atd. ale uklízení jeho pozemků se mu asi zamlouvá, když nejde z jeho kapsy.
      Jinak dík za podporu a pokud chceš, vytiskni si petici a obejdi pár známých

  4. GigouÅ¡ je rejpal. Např. tady jde vidět, jak píše nesmysly: Jak mohl někoho vidět nahoře na dece, když tam na procházky nechodí? Ale to je asi fuk 🙂
    Jen zajímavé, že proÅ¡el spam testem Kolik je A a B?? …

    Na třeÅ¡Å?ovce by se nic stavět nemělo. Sice si tam dokážu představit luxusní baráky, ale co ten les a ten pohled na kaÅ?k? Nemluvě o tom útesu, který každý rozebírá 🙁 …

  5. Je otázka, v čem je doopravdy problém a jaké se zde střetávají zájmy. Předně je zde otázka, kdo je majitelem pozemků. Pokud to není město, zájem na maximalizaci výnosu je pochopitelný.
    Názorově však již léta zastávám stanovisko, že by se prostředky měli věnovat zejména na revitalizaci brownfields, a tam i směřovat občanská, případně komerční výstavba při stavebním řízení.
    Bohužel, je jednoduší a lacinější vykácet sad než zbourat či rekonstruovat nepoužívanou budovu.
    Přitom oba dva případy odvážné demolice – Pragovka v benešovce a křižovatka U krupičků – považuji za velmi prospěšné pro vzhled města.
    Úvahy o další výstavbě a investicích bych proto směřoval spíše do údolí vrchlice. Předpokládám, že lokalita na Karlově v blízkosti plaveckého areálu, zimního stadionu atd na místě cukrovaru, ČSAD atd by byla staké luxusním místem.
    Samozřejmě mi je jasné, že jdyby to bylo tak jednoduché, již by to dávno někdo udělal, ale přeci jen bych byl nerad, aby se na tyto možnosti zapomínalo.

  6. Vážení čtenáři, jsem původem Å ipšák a pohled na TřeÅ¡Å?ovku znám mnoho let.
    Víte je jednoduché říct, že se zde stavět nemá. Ale to co tam je dnes je sluÅ¡ně řečeno hrůza. Někdo říká sad – a byl se tam podívat? Sad to byl před mnoha lety.
    Nyní je to něco jako …….. Co se zasadit a to nejen řečma o název Sad.
    Pokud se to někomu povede pak souhlasím se sadem, pokud ne pak proti vhodné výstavbě nic nemám.

  7. Pro M. Gotze : Souhlasím, že by se měli nejdříve využít staré tovární areály atd. a pak se rozšiřovat dál do krajiny. Třeba výstavba naproti ČKD pro mě není nic nemyslitelného. Veškeré stacvby budou pohledově kryté lesem, od Kutné Hory.
    Pro p. Pacáka: Máte naprostou pravdu – sad pomalu zarůstá a už se to blíží spíš lesu. Chtěli jsme zskat grant na vyřezání náletů a sad dát do původního stavu. Jenže pozemky jsou soukromé a pochybuju o tom, že když to chtějí prodat na výstavbu domů, že nám povolí ošetřit sad. Rozhodně se na tuhle úpravu ale chystáme kolem příbojové facie NPP Na Vrších. To jsou už pozemky Města

  8. Dobrý den.Tak si tady tak čtu a nestačím žasnout. Jak je mě známo, tak TřeÅ¡Å?ovka má svého soukromého majitele. V tom případě je pouze na benevolenci tohoto majitele, jak dlouho nás tam nechá procházet. Když tam dá cedule soukromí pozemek vstup zakázán, tak tam nemá co kdo dělat. ( Nebo se vrátíme v čase a můžeme to znárodnit a bude to zase vÅ¡ech) Nehledě na to, že dle územního plánu zmíněná lokalita přímo navazuje na pozemek určený k výstavbě. Já jsem tam byl se podívat, ale sad už to dávno není, možná by mohl znovu být, ale dá na to někdo peníze? Možná na to dají vÅ¡ichni ti, co vÅ¡echno kritizují.Můj názor je, radÅ¡i zástavba než tohle co tam dnes je. Nikde jsem se nedočetl, že sdružení poukazuje na firmy, které mají z ochranou životního prostředí co dočinění. Věřím, že to není díky tomu, že některé sdružení dostává od těchto subjektů sponzorské dary, jako to nedávno proběhlo na obrazovkách ČT, kde se sdružení tvářilo, jako ochránce přírody, ale …………

    nazdar Roman

    • Milý Romane
      1) ono i když je plno věcí soukromých, musí být mnohdy ze zákona přístupných veřejnosti (obecní cesty atd). V tomhle případě máš pravdu,že si to oplotit může, ale za určitých podmínek
      2) To, že plocha navazuje na již schválenou plochu na zástavbu není nic směrodatného. To by se tak dalo pokračovat do nekonečna
      3) Sad to je – pravda, přestárlý. Ale kdybys pozorně četl, tak ti kriticky ohrožení živočichové žijí hlavně na a ve starých třešních!!! To je to cenné. Na vyklučení náletových dřevin (sukcesní zarůstání sadu) se granty sehnat dají a my se tomu nebráníme. A co je na lokalitě nejcennější je krajinný ráz a pohledy na ní a z ní. Pokud se tohle zastaví, mají všichni smůlu!!
      4) Nepochopil jsem tvou narážku na financování a úplatky (to není ironie, ale bohužel ta tvá věta moc smysl nemá). My jsme dostali za celou naší působnost peníze od Philip Morris na r. 2007 (28tis.) na naučnou stezku, a ted od MVE Plus (10tis.), Město Kutná Hora (5tis.), a máme slíbené peníze od Silnic Čáslav a Vydeka. Minulý rok jsme činnost sdružení platili ze svý kapsy!!! A toho benzínu, telefonů, poštovních známek, času – nepřej si vědět, kolik to stálo tisíc. A na tohle nám nikdo nedal ani korunu! A když se dělá dobrovolnická akce, nepřijde nikdo. Tak když se tak kašeš, přijd mezi nás a můžeš si zkusit tu “činnost sdružení” s krumpáčem v ruce. Jsem na tebe zvědav…

  9. Roman

    Milý Martine

    – k Tvému prvnímu bodu mohu dodat jenom to, že si to oplotit muže a na to žádný zákon není a doufám že nebude, ani žádné podmínky jak píšeš.
    – v dalším bodě s Tebou souhlasím, ale nikdo nechce přece kácet les.
    – bod 3 mě doslova rozesmál, protože když tam majitel bude chtít udělat nový sad, tak všechny ty staré třešně vykácí a zasadí nové . A v tomto případě nikdo křičet nebude. A ti ohrožení broučci to nepřežijí. Nebo za 20-let to všechno uhnije a mají znova smůlu. Leda nařídíš majiteli, aby se musel starat o pár starých třešní a udržovat je co nejdéle na své náklady.Třeba takový zákon navrhneš .NE? Dále píšeš o krajinném rázu a pohledech. Všichni mohou mít smůlu, když se majitel naštve a oplotí to. Zajisté jsi vystudoval architekturu. Jak jsi shora psal, tak záměr doporučila komise architektu Kutné Hory.V tom případě nechápu, že je nepropustí a neangažují TEBE., a mohou ušetřit.Dále určitě budeš studovat i práva ne ? To pak nějaký ten zákon o soukromém majetku dotáhneš do dokonalosti. Já ti věřím.
    – k tomu jak jsi si stěžoval, že když uděláš dobrovolnou akci, tak nepřijde nikdo se moc nedivím, a víš proč ? Protože každý jenom kecá do věcí, kterým moc nerozumí, ale když má něco udělat sám, tak je to horší. Martine, zaprvé nemám nic proti tvé osobě, ale určitě jsem se nadřel i s krumpáčem víc než TY a zadruhé, nerad dělám s lidmi, o kterých nejsem přesvědčen, že dělají věci, kterým opravdu rozumí a nejsou to samozvanci nějakého občanského sdružení. Neber to osobně.
    – to, že jsi nepochopil, nebo nechtěl pochopit, mě je v celku jedno, ale věřím, že ostatní pochopili.
    Nazdar Roman

    • No, myslím, že debatu uzavřeme. Nestudoval jsem architekturu, ale ochranu krajiny a přírody na Vošce, zahradničení na Vysoký škole a k tomu právu – na obou školách bylo jedním z předmětů i právo, týkající se nejen ochrany přírody. Jinak jsem skoro 8let pracoval na Městským úřadě a o zákonech něco vím. Jinak máš pravdu v tom, že pracovat, třeba i s krumpáčem s někým, kdo má úplně rozdílný názory fakt není dobrý nápad. Samozvanec Tě proto prosí, abys zůstal v anonymitě a zbytečně nepopichoval. Dík

  10. Omlouvám se, že se vracím k názoru Romana, ale připadal mi docela zajímavý a hodný konkrétní odpovědi.
    Bod první – Oplotit pozemek může, ale veřejnou cestu přes něj zrušit nemůže a povolit vstup musí. Cedule s nápisem Soukromý pozemek – vstup zakázán, které jsou často k vidění u chat pražáků, je pro smích, protože to nemá žádnou oporu v zákoně. To nám řekli hned na první hodině správního práva co jsem měl. Vyjímkou, kdy by mohl majitel zakázat vstup je období, kdy je ovoce zralé. Stejného postupu si můžeš všimnout u všech sadů, které okolo Kutné Hory jsou.
    Bod druhů – Kácení přestárlých, velkých třešní bez oznámení na oboru životního prostředí? To snad nemyslíš vážně? Všechny zásahy na těchto stromech musíš nahlásit 14 dní předem a když řeknou, že na ten strom nesmíš sáhnout, tak máš prostě smůlu. Tady je vlastně i páka na majitele, aby jsi ho donutil tam několik třešní nechat a starat se o ně na dobu neurčitou. Takže to není tak nesmyslné, jak jsi psal.
    Jako samostatný bod bych vybral to co píšeš o komisi architektů.Tito lidé hodnotí pouze estetické a technické hledisko. Hodnocení poškození krajinného rázu je naprosto mimo jejich odbornost a není to žádný definitivní a nejlepší názor. Sdružení Denemark má svůj názor, který může taky veřejně prezentovat a není vůbec žádný důvod se domnívat, že by byl horší nebo méně kompetentní než ten komise.

    Martine chtěl jsem se zeptat, jestli plánujete nějaký botanicko-faunistický průzkum této lokality.

  11. Roman

    Ahoj Pavle

    Nemám Pavle potuchu, kde jsi na tom pozemku našel veřejnou cestu. Já jsem se schválně podíval na kat. mapku a tam žádná cesta značena není. Jediná cesta, která tam opravdu je, tak to je cesta až u toho lesa a ta nepatří k tomuto pozemku a má jiného majitele. Možná se to chce lépe informovat.
    Cedule, které upozorÅ?ují na soukromý pozemek jsou ti k smíchu, takže respekt před soukromím majetkem moc nemáš, co? Tak by ti určitě nevadilo, když se k Tobě do obývacího pokoje někdo nastěhuje? To je přece jedno,že je to Tvé soukromé, ne? Nebo nezamykej auto, aÅ¥ si muže taky někdo cizí zajezdit .
    K tvému druhému bodu o kácení bez oznámení. Znova jsem to po sobě četl, ale nikde jsem nenašel napsáno, že se to má kácet bez povolení.
    K samotnému bodu ti řeknu jenom to, že komise architektů je složena z odborníků, což o.s. sotva. Ne říkám, že nemůžete veřejně prezentovat svůj názor, já ho prezentuji také, jenom bych k tomu měl sehnat co nejvíce informací, abych neplácal bludy a neuváděl ostatní lidi v omyl.
    Mě je vcelku jedno, zda tam bude sad, podotýkám sad ne tenhle bordel, nebo upravená a rozumná zástavba.

    Roman

  12. Ahoj Romane, předně jednu poznámku: jak můžeš tvrdit, že v našem sdružení nejsou odborníci, zatímco v komisi architektů jsou??
    Druhá věc je termín “rozumná” zástavba – co to je? 3 řady podnikatelských vilek, které se svolením citované komise vyrostou na dané lokalitě? Vím, že nové bydlení je třeba, ale opravdu s rozumem, je plno jiných lokalit v okolí, kde lze stavět a přitom není tolik dotčen krajinný ráz (bohužel moderní termín, ale málokdo ví co to je a ctí ho..)!!
    Třetí věc, možná ještě méně pochopitelná, je, že zpustlé sady v okolí Kutné Hory jsou popravdě přírodním rájem v naší jinak stereotypní, civilizované krajině především z hlediska biodiverzity. A při rozumné udržbě tomu tak bude i nadále, i když se jednotlivé stromy budou rozpadat, další budou dorůstat. Ovšem nedělám si naději, že tohle bude někdo brát v potaz, jsou to prostě způstlé sady a rovnice je jasná; buď produkční sady či zástavba…

  13. Romane doporučuji si přečíst zákon 114/1992 Sb.
    K tomu kácení jsi psal toto: “Leda nařídíš majiteli, aby se musel starat o pár starých třešní a udržovat je co nejdéle na své náklady.Třeba takový zákon navrhneš .NE?”
    Ale proč by měl Martin takový zákon navrhovat, když majitel nemůže pokácet strom, když s tím orgán ochrany přírody nebude souhlasit? Tím pádem se o ten strom bude muset majitel starat přesně tak jak píšeš.
    Osobně mi přišla vtipná pasáž o odborné komisy architektů. Proč o tom vůbec nerozhoduje například odborná komise gynekologů? Obě jsou složeny z odborníků a obě jsou k tomu asi stejně kompetentní.

  14. 1)Pavle, když ten strom nechá svému osudu, tak za pár let spadne sám, o povolení na kácení ani žádat nebude. Já jsem psal ,,Nebo to za 20-let vÅ¡echno uhnije a mají znovu smůlu.â€?â€? Proč stále vÅ¡e přetáčíš a píšeÅ¡ jenom část věty a to co se ti hodí. Stále jenom . . . . . !!!!!
    2) K tomu kecání. To jsem psal o té cestě, kterou jsi tam vyčaroval, ale která tam není. Proč nepíšeš o tom?
    3)Pavle, nejsi náhodou gynekolog? Mě připadá, že ano.V žádném případě nechci urážet odborníky v tomto oboru.

    Roman

  15. Romane, a nejmenuješ se náhodou Škvor? 🙂 Já jen, že tady napadáš sdružení ze skrytý korupce pro jiný investory, ale ty tady za tu zástavbu lobbuješ bez okolků a natvrdo:-)

  16. Romane ty asi nevíš jak to tam vypadá, co? Ty stromy jsou celkem zdravé a nic moc jim není. Je tam několik přestárlých, ale to není nic hrozného, třešně se dožívají okolo 100 let. Omlouvám se, že jsem nenapsal celou tvoji myšlenku, ale jestli si myslíš, že by majitel čekal 20, 30 nebo 50 let až strom spadne a on konečně mohl něco dělat ve svém sadu, tak jsi opravdu velice trpělivý člověk a já před tebou smekám.

    K druhému bodu. Koukni na místo a zjistíš, že je tam velká cesta přes jižní část sadu.To, že není v katastru nemusí nic znamenat a je hlavní jestli je vedená na obecním úřadě. Já nevím jestli ta cesta na tom úřadě je, takže tu nechci na rozdíl od tebe mlžit fakty a zákony, které ani neznám.

    Romane, gynekolog opravdu nejsem. Jsem ekolog a myslím si, že tyto věci by měli posuzovat krajinní ekologové, protože ti jsou opravdovými odborníky na tuto problematiku.

  17. Roman

    Tak reptíku, Å kvor opravdu nejsem, jenom mě Å¡tve, že tzv. ekologové mají názor, přes který nejede vlak a nechtějí s nikým diskutovat, zda je to možné nebo nikoli.Já jsem psal, že mě je jedno zda tam bude SAD nebo rozumná zástavba.Jenom koukám, když se vám snaží někdo odporovat, jak dokážete kolem sebe kopat.To není jenom o nějaké třeÅ¡Å?ovce, to je třeba o tom, že se chrání stromy staré až na někoho spadnou a zabijí ho. Pro vás je dražší jeden strom, než lidský život.
    A Pavle, k té cestě. Já mám dojem, že rozhodující je katastr a NE obecní úřad, nebo vyšlapaná cesta.
    Roman

    • Co kdyby jsme se už přestali hádat? Každý má názor jiný a nenechá si ho vyvrátit (jak tak koukám). Já jsem nikdy netvrdil, že nejsem pro kompromisy. Ale přes některý věci co se týče ochrany přírody fakt vlak nejede (aspon to tak budu chtít prosazovat). Pak by totiž byly zákony o ochraně přírody k ničemu. A co se týče poznámky o stromech, co padají na lidi – je rozdíl mít takový strom na náměstí nebo ve volný krajině. Měl jsem na starosti víc než 7let veřejnou zeleÅ? v KH a sám jsem mnohdy bojoval nejen sám se sebou, ale i s jinými, zda strom pokácet nebo ne. Protože ve městě je na 1. místě bezpečnost, pak estetika atd. a nepřej si zažít, co jsem si na svou adresu vyslechl od rádobyekologů.

      Co se týče třeÅ¡Å?ovýho sadu bych asi diskusi uzavřel. Podle vÅ¡ech informací změna územního plánu neprojde. Zapojila se do toho i komise sídliÅ¡tě a ta tuto změnu podporovat nebude. PřísluÅ¡né odbory jsou také proti a sám pan starosta řekl, že pokud si to občané nepřejí a názory jsou z větÅ¡iny proti, nevidí důvod, proč by změna měla projít

  18. Pingback: Obnova stepní lokality na Kaňku | Denemark – občanské sdružení

  19. Nevím, zda prošla nějaká změna územního plánu, ale dnes odpoledne mezi 16.00 a 17.00 jsem viděl minimálně 4 automixi, které rozvážejí míchaný beton, že zajížděla do sadu kolem Macháčkova kamene. Co tam vezli, to nevím, ale zbytečně tam určitě ta auta nejezdila. Nemáte náhodou nějaké nové informace? Děkuji.

  20. Dobrý den, opravuje se bývalá hájenka na vršku Kaňku a především se tam bude stavět 30m vysoká kamenná rozhledna.Ted tam betonují základ, tak proto ty mixy. Vše má být hotovo do podzimu. Vím, že je to blbý, že je tam provoz, ale tohle je myslím chvályhodná věc a musíme být tolerantní.

    Martin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *