Již od roku 2015 se účastníme dvou dílčích programů Českého svazu ochránců přírody začleněných do programu Ochrana biodiverzity, jehož smyslem je zmapovat původní staré odrůdy ovoce a vytvořit genofondové plochy s těmito odrůdami.
Za tuto dobu jsme vysadili pět genofondových ploch a dvě aleje v režimu funkčních výsadeb s výhledem převodu na genofondové plochy se 152 sazenicemi starých odrůd ovocných stromů.
Mezi zajímavé, které jsme v okolí Kutné Hory vysadili, můžeme uvést z třešní např. Tygrovanou, Perlu z Bezdězu, Hruškovou, tj. odrůdy, které nenajdete v nabídce zahradnictví, ale získali jsme je prostřednictvím ČSOP, resp. místních množitelů těchto odrůd. Mezi třešněmi jsme vysadili i vůbec nejpozdnější třešeň Ladeho pozdní, dozrávající až na sklonku prázdnin. Ze švestek patří k zajímavým odrůdám např. Babče ze Železných hor, z raných švestek máme odrůdu Herman a Čačanskou ranou, z pozdních např. Stanley či příznivci slivovice vyhledávanou Durancii. Z jabloní nám roste klasika – Matčino, ale i Moravská jadernička (ta právě bojuje o život díky dvou rokům sucha), ze zapomenutých např. Štěpánovo z Barchovic. Hrušní máme málo, ale připomenout stojí za to především Ananaska courtrayská a slíbenou na příští rok máme i Ananasku českou. Z meruněk patří mezi všeobecně známé Velkopavlovická, všechny ostatní jsou odrůdy místního významu posbírané členy ČSOP po různých oblastech, kde se daří meruňkám. My je zde sázíme proto, že v místě původního výskytu mohou zaniknout a dochovají se alespoň tady. Poslední výsadby z roku 2019 jsou mandloně. Jejich starých odrůd je málo, v zahradnických školkách lze získat Sladkoplodou krajovou, Vamu a Zoru, zbývající odrůdy jsou získané opět prostřednictvím ČSOP. Zde máme vysoký úhyn, jednak navážka v Čížkově skále je velmi chudá na živiny, špatně zadržuje vodu a také se zde musí mandloně potýkat se systematicky ničeným, ale stále ještě žijícím akátem, který působí tzv. alelopaticky, tj. vylučuje látky ničící všechny ostatní dřeviny kromě bezu. Postupně ale vyhráváme, byť nás na jaře čekají další dosadby. Tyto plochy i obhospodařujeme – zaléváme, vysekáváme trávu, likvidujeme nálety, kontrolujeme a obnovujeme chráničky kmenů, opěrné kůly, značení stromků apod.
Druhý projekt ČSOP, jehož se Denemark pravidelně od roku 2015 účastní, je Mapování starých a krajových odrůd ovoce. Systematicky projíždíme krajinu, procházíme staré aleje a stromořadí, zahrady opuštěné i ty s majitelem a snažíme se nalézt zajímavé odrůdy ovoce. Ty pak sebereme (cca 5-10 ks) a čtyřikrát za rok je odvážíme na tzv. určovací semináře ČSOP. Obvykle se konají v Domě ČSOP v Praze, někdy ve Vlašimi, ale byli jsme také i v Bílých Karpatech.
V mapování jsme se zaměřovali zprvu na třešně. Bohatou studnicí zajímavých odrůd je zejména Schwarzenberská třešňovka v Sedlci, ale výjimečně bohaté je i silniční stromořadí od Týniště k Chlístovicím. Dosud v našem mapovacím okrsku nezaznamenané a ne zcela běžné odrůdy jsou zapsány do celostátní databáze ČSOP. K současnému dni má Kutnohorsko zapsáno 25 odrůd třešní, stejný počet hrušní, 18 jabloní, 11 ořešáků a jednu slívu. Je poměrně běžné, že ani odborníkům z vysokoškolských pracovišť i praktickým zahradníkům, kteří určují na určovacích seminářích dovezené odrůdy, se některé dovezené vzorky nepodaří určit. Ty se přivážejí i v dalších letech a často se je pak napodruhé určit podaří. Některé zůstávají nadále neurčené a z nich jsou některé se zajímavými chuťovými a dalšími vlastnostmi vybrány k popisu jako krajová odrůda. Tu máme zatím jen jednu u třešní. Neurčeno však máme několik hrušní. Letos se podařilo v našem okrsku najít i odrůdu hrušně Čáslavka pravá, která byla až do roku 2018, kdy byla znovunalezena v Sasku a rok na to i v Českém středohoří, považována za zaniklou. Ze zajímavých třešní jsme zmapovali např. Srdcovku přeúrodnou, Vítovku molitorovskou či Moreau, z jabloní např. Koženou zimní renetu, jíž používali naše babičky stejně jako Boskopské na štrůdl, z hrušek pak kromě zmíněné Čáslavky pravé třeba Baquetovu či Merodovu máslovku nebo neurčenou hniličku, která dozrává až koncem prázdnin.
V rámci tohoto programu jsme se zúčastnili již 18 seminářů na určování nasbíraných druhů ovoce, jeden jsme i hostili. V roce 2015 jsme díky projektu Nadace Partnerství uspořádali i Ovocný den, kdy členové a přátelé našeho spolku vyrobili pro veřejnost řadu dobrot z ovoce.
Po finanční stránce se projekty pohybují mezi 10-20 000 Kč, které v případě, že uspějeme ve výběrovém řízení, dostaneme od ČSOP proti řádnému vyúčtování. Za ně jsme si pořídili potřebnou malou techniku pro výsadbu a údržbu sadů i pro mapování stromů a odběr vzorků ovoce. Veškerá práce členů Denemarku je nehonorovaná, dostáváme zaplacen pouze benzín.
Bohužel nám mnoho času spotřebuje administrativa či zcela zbytečně náprava škod jako ničení výsadeb lidmi či sekáči trávy, kácení zmapovaných stromů jak u silnic, tak na soukromých zahradách, ale i krádeže vysazených stromků. Dále trochu kontraproduktivně působí sama příroda, když genofondové plochy zarůstají křídlatkou či akátem.
Naše činnost navazuje na práci tehdejšího okresního hejtmana Jindřicha Pecky, který k roku 1910 zmapoval ovocné odrůdy rostoucí na Kutnohorsku.
Obecně za staré stromy považujeme ty, které byly vysázeny před obdobím socialismu. Výjimku tvoří některé mladší sady, které vysazovala JZD a Státní statky v 50. letech. Zatímco silniční stromořadí nebo aleje podél polních cest dokážeme nalézt sami, do soukromých starých zahrad nemáme přístup, takže ani nevíme, kde co zajímavého starého tam roste. Právě zde se otevírá pole působnosti pro veřejnost. Můžete nám tedy pomoci i vy, pokud máte nějaké tipy na hodně staré ovocné stromy či sady.
