Ohlédnutí za Prázdninovým putováním za hudbou

Krásné tóny a hlasy na stejně krásných místech dozněly první středu v září a nám zbyly jen milé vzpomínky a čas na bilancování celé této akce.

Prázdninové putování za hudbou byl spontánní nápad. Chtěla jsem po té jarní atmosféře strachu, zákazů a všeho toho negativního, co bylo spojené s coronou, udělat něco pozitivního. Něco, co lidem pohladí duši a na chvilku odvede od všech starostí, strachu, smutku a nejistoty. No a mně v takových chvílích pomáhá setkání s přáteli, hudba i příroda a tak mě napadlo vše spojit a udělat radost sobě, přátelům a lidem v Kutné Hoře. No a nápad byl na světě.

Oslovila jsem Dušana Lapáčka – svého kamaráda muzikanta, kterého si lidsky i muzikantsky velice vážím, a popsala jsem mu celý svůj nápad. Líbil se mu a slíbil mi, že se domluví se svou kapelou.

A za necelý měsíc bylo v údolí Bylanky, v lese, kde se říká „Na Divadélku“, zahájení Prázdninového putování za hudbou. Pak už to jelo jak po drátku a proputovali jsme sedm krásných míst a všichni společně zažili sedm krásných originálních večerů. Jako zázrakem nám bylo nakloněné i počasí, protože ani jednu středu o prázdninách nepršelo. Podařilo se nám odklonit i plechovou kavalérii. To když před zahájením večera u sv. Vojtěcha vyjely na přilehlé pole kombajny a najednou nebylo vidět na krok a slyšet ani na dva. Bylo to trochu drama, ale po domluvě se zemědělci vše dopadlo dobře. Kombajny přejely na jiné pole a nechaly nám prostor. Potom se vrátily svou práci dokonat, takže poslední tóny doznívaly opět za světel plechové kavalérie. To byl také nezapomenutelný zážitek.

Chtěla bych touto cestou moc poděkovat všem muzikantům, kteří na prázdninovém Putování za hudbou vystoupili a hráli pro nás všechny úplně zdarma. Předně skupině Je To Jedno, Janičce Kohlové, Dušanovi Lapáčkovi a Mírovi Bálanovi. Pro ně to bylo velice náročné a omezující v době prázdnin i po nečekaném odchodu Míry Balána na druhý břeh, což všechny, ale nejvíce právě Mírovi spoluhráče velice bolestně zasáhlo.

Dále pak Karlovi Pektorovi, Svatce Šulcové a jejich skupině Náhodné setkání (Martin Bětík, Zbyněk Škrdlant, Jiří Veverka), Honzovi Ingrovi, Robertu Svobodovi, Kačce a Sašence Špalkové, Tomášovi Klailovi. Poděkování patří i Vám všem, kteří jste se na naše večery přišli podívat. Díky Vám byly naplněny krásnou atmosférou a akce splnila to, co jsem si přála. Také chci velice poděkovat za vaše dobrovolné vstupné, díky kterému se mi podaří splnit slib, který jsem dala v duchu jednomu neznámému malému chlapci na vozíku, který se díval na běžecký závod a přál si být také jeden ze závodníků. Díky Vám se mi podaří závod pro imobilní děti v Kutné Hoře zrealizovat.

Děkuji moc a těším se opět v létě na viděnou při dalším Prázdninovém putování za hudbou, které už pomalu s kamarády plánuji. Troufám si říci, že se budete mít na co těšit.

Gabriela Březinová

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on facebook
Facebook
0
Share on twitter
Twitter
Share on google
Google
Share on pinterest
Pinterest
0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *