Čas, kdy v Kutné Hoře měl vzplát oheň při Keltském telegrafu, jsme se dozvěděli ve čtvrtek odpoledne. Museli jsme ještě s vedením celé akce poopravit a zkonzultovat napojení na předchozí signální body, protože bylo chybně určeno pořadí. Pak už to bylo jen o tom, abychom v dostatečném předstihu připravili signální oheň. Na ten jsme použili seno a piliny, nepodařenou slivovici od Toma a nasekanou trávu z dopolední brigády na Chmelišti. 
Tom přijel na místo o hodinku a půl dřív a zase se postaral o to, aby bylo kolem menhirů čisto (za to mu patří dík). I pár dalších dorazilo dřív, aby si opekli buřty a ohřáli se u ohně. Před 21 hodinou dorazilo asi 15 lidí, kteří si s námi zažili tu několikaminutovou chvilku, kdy jsme spatřili na obzoru signál z kóty 341, kde byla Nikola, a zapálili náš oheň. Pak jsme čekali na signál v Čáslavi. Bohužel byl opar, světelný smog a druhý den jsme se dozvěděli, že jim selhala i signální pistole 🙁 Tak snad příští rok. Chtělo by to ale najít nějaká další místa, aby byla zajištěna kratší vzdálenost i při horší viditelnosti.
My jsme si to i tak s pár návštěvníky (někteří až až ze Zruče nad Sázavou) u ohně užili až do 23 hodiny, když už začala být pěkná zima. Opekli jsme si buřty, popovídali, probrali všechno možné a nemožné. Prostě fajn večer a noc, zakončení celého pracovního dne. Tak za rok snad na viděnou.
