Mrazivé pracovní odpoledne u rybníčku

Od Tomáše Klaila: Na sobotu 21.1. jsem si domluvil s kolegou Pavlem Novákem menší brigádu u rybníčku na Dolním  Žižkově. Po několika letech bylo třeba opět ořezat tři staré vrby „na hlavu“ nebo též „na babku“, jak se tomuto způsobu řezu, specifickému zvláště pro české krajiny, říká. Obrostlé pruty je třeba řezat přibližně jednou za tři roky, nejdéle však za pět let, dle růstu, aby nedocházelo k velkým řezům, které se stromu špatně zahojí a dřevo pak vyhnívá.

Vrby u rybníčku jsou již z větších částí duté a mají toho „dost za sebou“, ale stále se mají čile k světu. Jejich řez jsem měl v plánu již minulou zimu, ale nedostatečně zamrzlá hladina to nedovolila. Nedokážu si totiž představit, jak bychom větve, které narostly až do osmi centimetrů v průměru a délky pěti metrů, po uříznutí vytahovali po úzké pěšině z ledové vody, když jich tam bylo nejméně sto. Jakmile tentokrát udeřily tuhé mrazy a počasí vykouzlilo i krásný slunečný den, nebylo na co čekat. Po přistaveném žebříku, který byl proti uklouznutí zasazen do zářezů vyrobených mot orovou pilou v ledu, se  bylo třeba opatrně vyhoupnout mezi větve i s „vyvětvovací“ nebo též jednoruční motorovou pilou a neustále dávat pozor, abych se nepropadl do některé z dutin, o čemž by mohl vyprávět Martin, kterému se to stalo při posledním řezu. Pak už jedna větev po druhé padaly na zamrzlou hladinu. Na to, že stromy byly jenom tři, byla hromada větví znamenitá.

Hladina zamrzlého rybníčku je kvůli nedostatku vody téměř o půl metru níže než obvykle, a tak úklid nebyl zase taková „brnkačka“, jak jsme si představovali. Vše bylo třeba vytahat k silnici, odkud jsme po „naporcování“ a vyřezání silnějších částí odvezli nejméně šest vozíků za auto do nedaleké Čížkovy skály, kde je místní zužitkují při pálení čarodějnic. Závěrečné pohrabání se provádělo již za tmy, tedy za částečného osvícení pouličním osvětlením, a za docela citelného mrazu. Neodmítl jsem pak tudíž pozvání Pavlovy ženy na čaj a výtečný jablečný závin do tepla jejich domu, za které děkuji. Myslím, že se akce zdařila a že nám další brigádníci na plánovaném nedělním čištění lesa Na Rovinách odpustili naši neúčast, ale měli jsme toho po téměř pěti hodinách intenzivní práce, jak se říká „až dost“ a krom toho i oba naplánovanou jinou práci.  Děkuji Pavlovi za pomoc, jeho pracovní nasazení by mu mohl leckterý mladý závidět.

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on facebook
Facebook
0
Share on twitter
Twitter
Share on google
Google
Share on pinterest
Pinterest
0
Příspěvek byl publikován v rubrice Dendrologie a jeho autorem je Jan Moravčík. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *