rybník Katlov, 5.8.2015
Od Michala Kavky: Rybník Katlov je díky své rozloze (22 hektarů) druhým největším rybníkem Kutnohorska. Do roku 2013 na rybníku hospodařili Městské lesy a rybníky Kutné Hory. V roce 2014 byl rybník na dobu 25 let pronajmut Jakubu Vágnerovi, který plánuje z Katlova vytvořit atraktivní lokalitu pro sportovní rybolov.
Pro zjištění současného stavu vybraných skupin živočichů (ptáků, obojživelníků a vážek) byl v roce 2015 proveden průzkum trvající od března do prosince. Díky těmto výsledkům se nabídla možnost porovnat aktuální situaci s daty získanými od počátku mého sledování této lokality v roce 1992.
hnízdo čejky chocholaté
Z důvodu abnormálního nedostatku srážek chybělo po celý rok zhruba 70cm vodního sloupce oproti plnému stavu. Rybník byl tedy (vyjma okolí hrází) jedna velká mělčina, která v průběhu roku zarůstala vodní vegetací. V kombinaci s poměrně čistou vodou, kterou nezkalila vysoká rybí obsádka jako na intenzivně rybochovně využívaných rybnících, zde nastaly velmi příhodné podmínky pro vodní a mokřadní druhy ptáků. Od roku 1992, kdy jsem začal rybník Katlov sledovat, jich zde nikdy tolik nebylo a především ani nehnízdilo. Mezi běžnými druhy se vyskytovali i zvláště chráněné, jako např. kopřivka obecná (Anas strepera, 1–2 páry), potápka roháč (Podiceps cristatus, 1 pár), potápka malá (Tachybaptus ruficollis, 4 páry) nebo rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus, 1 pár). U posledně jmenovaného došlo k hnízdění na Katlově vůbec poprvé. U potápky malé se jedná o třetí hnízdění na lokalitě od roku 1992 a u kopřivky bylo hnízdění prokázáno počtvrté. Potápka roháč dříve hnízdila pravidelně v počtu až 4 párů, postupně však jejich počet klesal a k poslednímu hnízdění došlo v roce 2006. Z běžnějších druhů se v průběhu celého roku početně vyskytovala především lyska černá (Fulica atra). Dříve zde hnízdilo do osmi párů a po roce
ropucha zelená
2004 již jen nepravidelně ojedinělé páry. Rok 2015 s 13 páry s mláďaty je tedy rekordní, stejně tak i pro poláka chocholačku (Aythya fuligula) u které bylo prokázáno úspěšné hnízdění u deseti samic. Z dalších druhů hnízdila labuť velká (Cygnus olor, 1 pár) a kachna divoká (Anas platyrhynchos, min. 9 kačen vodící kachňata). Na větší ploše nezatopeného dna vyhnízdili po dvou párech i dva nehojné druhy z řádu bahňáků – čejka chocholatá (Vanellus vanellus) a kulík říční (Charadrius dubius). Mimo výše uvedené druhy bylo zjištěno mnoho dalších, kteří se na rybníku objevili především v období tahu. Za největší vzácnost lze považovat výskyt dvou kolpíků bílých (Platalea leucorodia), kteří byli předtím na Kutnohorsku pozorováni pouze jednou. Celoročně se na rybníku zdržoval v počtu až tří jedinců ledňáček říční (Alcedo atthis). Z dalších méně běžných druhů zastižených v roce 2015 lze jmenovat např. orla mořského (Haliaeetus albicilla), slučku malou (Lymnocryptes minimus), lindušku horskou (Anthus spinoletta). Celkem bylo zjištěno 44 vodních a mokřadních druhů ptáků. V loňském roce patřil rybník Katlov mezi nejvýznamnější hnízdiště vodních ptáků na území Kutnohorska a snad mezi ně bude patřit i nadále.
odchycené slučky malé
Průzkum byl v loňském roce zaměřen i na další skupiny živočichů a to na vážky a obojživelníky. U vážek byl potvrzen (vážky jsou na této lokalitě sledovány od roku 2009) poměrně vysoký počet zjištěných druhů (27) a to i několika z Červeného seznamu. Z těch méně běžných jsem zjistil např. šídlo tmavé (Anax parthenope) nebo šídlo červené (Anaciaeschna isosceles, první zjištění pro lokalitu), ale zřejmě nejpozoruhodnější byla početná populace vážky jarní (Sympetrum fonscolombii), u které bylo prokázáno úspěšné rozmnožování. Nedá mi nevzpomenout na unikátní loňský nález šídla hnědého (Anax ephippiger). Tento afrotropický druh bývá v České republice zastižen jen nepravidelně (z Čech je známo asi jen deset záznamů) a poslední nález byl z roku 2008. Navíc jedinci z rybníku Katlov byli čerstvě vylíhlí, což by nasvědčovalo úspěšnému rozmnožování, které bylo v ČR prokázáno dosud jen jednou.
vážka jarní
Obojživelníky jsem sledoval jen okrajově, ale i přesto jsem zaznamenal osm druhů. Z nich patří na území Kutnohorska mezi nejvzácnější blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus, zjištěno min. 10 ozývajících se samců) nebo ropucha zelená (Bufotes viridis, až čtyři ozývající se samci). Další druhy jako kuňka ohnivá (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) jsou v našem regionu přeci jen častější.
Současný stav Katlova se v budoucnu bude poměrně rychle měnit. Rybník je čerstvě po terénních úpravách. Podle toho jak se bude vyvíjet sukcese v příbřežních pásech, ale i na ostrůvcích, bude docházet ke změnám v kvalitativním i kvantitativním složení společenstva. Stejný efekt bude mít případné výraznější kolísání hladiny. Podstatný vliv bude mít i velikost rybí obsádky. Rybník Katlov je pěknou ukázkou toho, jak se díky změně rybářského využívaní můžou zlepšit podmínky pro výskyt živočichů vázaných na vodní biotopy.
