V neděli 15. listopadu proběhla dopředu avízovaná brigáda ve Sklenářově dolíku. Když se ráno probudila většina z nás, říkali jsme si, že na žádnou brigádu nepůjdeme. Pršelo totiž už od soboty (já s Tomem jsme schytali déšť a kroupy při značení dřínů na Kaňku) a nikomu se do deště vstávat nechtělo. My, jako organizátoři jsme se dostavit museli za každou cenu. Přece jen by bylo hloupé, kdyby na nás nějaký ten odvážlivec marně čekal. My jsme tiše doufali, že bude opravdu jen jeden a brigádu rozpustíme.
Já osobně jsem přijel s menším zpožděním (váhal jsem déle než jiní 🙂 a jaké bylo moje
překvapení, když jsem viděl hemžení asi patnácti lidí. Dohodli jsme se, že zůstaneme maximálně dvě hodiny. Nakonec z toho byly hodiny čtyři. Během nich jsme vyřezali nějaké ty zbývající keře a stromy, které překážely pohodlnějšímu vjezdu techniky do dolíku, vysbírali jsme další asi 4 pytle odpadků a také se zlikvidoval obrost před rokem vyklučených křovin a stromů. Spolu se shrabanými kopřivami, trávou a větvemi tak vznikly dvě obrovské hromady, které budou na pozemku pomalu tlít a budou sloužit ježkům, myším a dalším drobným živočichům za úkryt.
Začaly probíhat i zemní práce, kdy se pomocí bagru rovná plocha na hřiště a také se začala tvořit cestní síť. I přes nevlídné počasí se v práci pokračuje dál, ať už strojově, tak ručně.
Tímto bych chtěl za všechny neziskovky moc poděkovat všem za opravdu tvrdou účast na nedělní brigádě a také skautům za teplé občerstvení po brigádě samotné. Asi naplánujeme na přelom roku brigádu další, abychom mohli s prací pohnout. Jen musíme doufat a věřit, aby se počasí umoudřilo. i když – dokázali jsme, že to zvládneme i s mokrými botami a kalhotami.
Foto: Petr Procházka