Od Pavla Nováka: Zásluhou Nadace Partnerství a Českého svazu ochránců přírody se podařilo realizovat obnovu staré ovocné aleje Na Rovinách a na dolním Žižkově, která byla původně naplánována na dva roky, v jediném roce. Každá z obou zmíněných organizací finančně podpořila dosadbu jedné části aleje vzájemně oddělené lesem. Dosadbu provedli členové a přátelé spolku Denemark v Kutné Hoře.

Během vcelku skrovné komunitní akce 8. listopadu odpoledne bylo vysázeno celkem 46 ovocných stromů. Nejedná se však o běžné
stromy, ale o krajové a o staré ovocné odrůdy, které na Kutnohorsku buď již vůbec nerostou nebo zde dožívají. Jejich ovoce nebude tak veliké a lákavé na pohled, jaké koupíte v supermarketu, ani se ho na stromech neurodí tolik, jako v produkčních sadech, ale po ochutnání zjistíte, že je obvykle chutnější, je co do chuti osobitější a většinou i déle vydrží. To je však spíše vedlejší efekt. Nám jde spíše o návrat chybějících odrůd, které se zde ještě počátkem 20. století běžně pěstovaly, zpět do krajiny.

A co jsme to vlastně vysázeli? Devatenáct odrůd jabloní. Z krajových odrůd získaných zásluhou CHKO Železné hory např. Přeloučský špičák, Palouče, Vejlimek nebo Babče. Ze starých, tj. nejenom v našem kraji rostoucích odrůd to je např. Matčino, Panenské nebo Moravská jadernička. Třešní jsme vysadili devět odrůd. Z krajových to je především Mšenská jánovka, ze starých odrůd např. Hedelfingenská či dodnes místy pěstovaná Kaštánka. Hrušní bylo vysazeno osm odrůd. Po sto letech se na Kutnohorsko opět vrací Krvavka, drobná po rozříznutí uvnitř krvavě červená hruška, ze starých odrůd pak
Kongresovka či Konference. Švestek a slív bylo vysazeno sedm odrůd. Z krajových především Chrudimská, ze starých odrůd Wangenheimská či dříve zde běžná Althanova renkloda. Vysazen byl sice původem moravský, ale již zpola vyhynulý Špendlík žlutý – nikoliv drobná kulatá mirabelka, ale skutečná žlutá švestka.

Do výsadby se zapojili jak členové Denemarku, z nichž připomenu pouze jediného, naprosto neúnavného Toma Klaila, ale i zástupci Sokola, skautů, sdružení Pod Horami i nikde neorganizovaní příznivci Denemarku nebo jen lidé, kteří považují výsadbu ovocných stromů za správnou věc. U některých dokonce neznáme ani jejich jméno. Přišli, pomohli a zase tiše odešli. Celkem se dosadby zúčastnily přibližně tři desítky osob. Nejmladšímu dobrovolníku byly čtyři roky a nejstaršímu přes osmdesát.

Aby náplní celé akce nebyla pouze práce, byly děvčaty ze spolku připraveny ukázky méně obvyklých výrobků z ovoce. Mezi nimi byla např. ovocná kůže, jablkové růžičky, jablkovo mangové čatní, jáhlový nákyp s ovocem, jablka plněná perníkem a několik druhů koláčů a závinů, na místě se tlačil hruškový mošt, ochutnat bylo možné i ovocný punč a kdoulovici.

Nechybělo ani nenásilné poučení. Sdružení Pod Horami připravilo malý test znalostí o ovoci a o ovocnářské tradici Kutné Hory a nechyběla ani krátká přednáška z historie ovocnářství na Kutnohorsku.

Přestože lidé dali při abnormálně teplém počasí přednost chatám a vlastním zahrádkám a na brigádu přišly jen tři desítky osob, považujeme celou akci za úspěšnou a rádi bychom ve vracení krajových a starých odrůd ovoce do Kutné Hory a jejího okolí pokračovali i v následujících letech. A to i přesto, že víme, že udržet zasázené stromy při životě nebude v následujících letech vůbec jednoduché a vyžádá to spoustu práce.

Závěrem bych rád poděkoval všem účastníkům, díky nímž se podařilo stromky zasázet, i našim děvčatům, které připravily nevšední ochutnávky ovocných výrobků. Díky patří i Městskému úřadu, který nám vycházel všemožně vstříc a také Svazu ochránců přírody a Nadaci Partnerství, bez jejich finančního přispění by k dosadbě nemohlo dojít.

Pavel Novák

nebuďte asociální, sdílejte ...

Facebook

0

Twitter

Google

Pinterest

0