Před několika týdny mi na email přišel link na soutěž Strom roku. Hodil jsem mezi členy Denemarku dotaz, zda se přihlásíme a jaký strom by vybrali. Nápadů nebylo ani moc a skoro hned vyhrála líska turecká, rostoucí před Průmyslovou školou. Celé akce zpracování přihlášky, dodání informací i fotek se ujala Jana Martínková, Tomáš Klail, Honza Moravčík a náš “skoročlen” Pavel Novák. Líska sice neprošla do užšího výběru, ale pro vás, kutnohoráky, snad bude její osud zajímavý a až půjdete kolem, vzpomenete si.
Příběh stromu: Byl slunečný den a mladičká líska si za zvuku libých tónů hudebních nástrojů a potlesku lidských rukou pyšně nechávala hladit své útlé větve příjemným vánkem. Psal se rok 1928 a stromek čerstvě vysazený u Zemské průmyslové školy v Kutné Hoře, slavnostně předaný veřejnosti měl naplánovanou skvělou budoucnost. V jeho okolí byl upraven malý parčík a jak praví dobové kroniky, existovaly úvahy, že v těchto místech vznikne náměstí protknuté hlavní obchodní tepnou města. Právě vysazená líska se měla stát hlavní ozdobou celé lokality. Jenže člověk míní a osud mění. Uběhl rok a udeřila mrazová pohroma roku 1929. Dle zpráv zdejšího ovocnického spolku žádný ořech na okrese nepřežil. Lze se tedy domnívat, že ani mladá slabá líska u zemské školy. Na podzim roku 1929 musela být vysazena nová. Nejen ovocnáři, kteří po těžkém roce, v němž museli vykácet stovky mrazem zničených stromů, ale i celé město mělo v té době jiné starosti, takže mladší sestřičce původní lísky se už nedostalo tak okázalého uvedení do života. Nesměle zapustila kořeny a se strachem choulila své tenké větve pod první sněhové vločky čekajíc, zda ji nestihne stejný mrazivý osud. Ale nestihl. Dalšího jara nasadila plno nových listů, začala růst a sílit, až se z ní stal mohutný strom poskytující blahodárný stín, potravu včelám a domov ptákům. A útočiště zamilovaným. Nejeden z mladých pánů navštěvujících zemskou, později střední průmyslovou školu zval a zve pohledné slečny na tajné schůzky pod rozložité větve lísky. A nejednou se prý stalo, že i v zimě, když se mladý pár schovával pod velkým stromem před zraky kolemjdoucích nebo jeho lásce nepřejících rodičů, skryla líska mladé zamilované do svého stínu tak, jako by byla plná listů. Říká se, že i lehké ševelení listů se z holých větví někdy ozývá. Kdo ví, možná lísce pomáhá duch starší, v mrazu zemřelé sestry. A možná ještě jedné. Před lety stávala opodál ještě další líska, která dlouho marně bojovala s houbovitou nemocí. Ostřím pily položila svůj život pro to, aby se nemoc nerozšířila i na sousední mohutný strom, který dnes z trojice lísek zbyl jako poslední mohykán. A i když v jeho okolí nakonec náměstí nevzniklo, je dnes přesto neodmyslitelnou součástí lokality, místem setkávání i oblíbeným objektem fotografů.
Druh stromu: Líska turecká (Corylus colurna)
Lokalita: Masarykova ulice, Kutná Hora, Středočeský kraj
GPS: 49°57’10.766″N, 15°16’30.456″E
Základní parametry stromu:
Stáří: 86 let
Obvod kmene (130 cm nad zemí): 276 cm
Já moc děkuju všem, kteří se podíleli na přípravě. I snaha se cení….
