Od Tomáše Klaila: Během úterního odpoledne jsem věnoval asi tři hodiny ošetření lip v aleji u sv. Vojtěcha. Počasí bylo přímo “perfektní” (vítr co kácel štafle, každou chvíli déšť se sněhem a v dálce ještě hřmělo), ale čas vyčleněný této práci se musel využít. Nejprve bylo třeba z již zmíněných štaflí ostříhat všechny zaschlé konce větví, větve suché odstranit a u několika stromků zkrátit i zcela suchý vršek a vytvořit nový.
Dobu, kdy stromy již raší, jsem zvolil úmyslně. Sazenice měly velmi špatné kořeny (jak jsme již dříve uvedli) a tak jim postupně odumíraly větvičky, které tyto kořeny nedokázaly uživit. Nyní je nejlépe vidět, kam ještě míza jde a kam již ne. Takové ošetření bylo třeba u všech patnácti stromků v aleji, jeden z nich čekal ale zásah daleko rozsáhlejší. Předloni z ní zmizel plastový návlek, chránící kmínek před zvěří, a tak toho srnec ihned využil a vytloukal si o kmínek líčí, kterým má pokryty parůžky při jejich růstu. Nevím, jestli se mu to povedlo, ale lípu zničil tak kvalitně, že jsme
si nebyli jisti, jestli neuschne. Celý loňský rok se z toho vzpamatovávala a z proužku zbylé kůry vytvořila poměrně masivní kalus. Ten by pokračoval omezeně, protože mu bránily místy až dvě třetiny suchého kmínku. Provedl jsem tedy “amputaci” většiny suché části. Vše pak zamazal štěpařským voskem, stejně jako větší řezy na ostatních stromcích. Dál od největší lípy, která již opěrný kůl nepotřebovala, jsem tento odebral a přidal ho z boku k “odoperované” lípě. Nakonec na ni a ještě na další v řadě zbývalo doplnit již zmiňovanou chráničku a bylo hotovo.