Začátkem února jsme zjistili, že někdo sundal dvě ze zastavení na stezce “Údolím Vrchlice”. Bylo to naší vinou – obruče, které jsme chtěli povolovat podle toho, jak porostou stromy, se nebezpečně zařízly do kůry. Tak je někdo v dobré vůli sundal. Museli jsme ale nechat udělat obruče nové, větší a uzpůsobit je současnému stavu. Tak jsme s Tomem v pátek po obědě vyrazili – nejdřív jsme zapomněli doma nové obruče, pak jsme si uvědomili, že máme krátké šrouby. Nakonec jsme ale zvládli nejen znovu připevnit zastavení pod loukou u Cimburku a pod skálou u arboreta, ale opravili jsme i vylomený šindel v údolí Bylanky, utrženou lištu na Sukově, ale také jsme natřeli stříšky a zadní stranu čtyř zastavení. Konec podvečerní brigády jsme už zakončovali v dešti a za šera. Sranda ale musí být vždy – když jsme se tak postupně zastavovali u jednotlivých stojanů, matlali jsme ty desky, Tomáš v obligátním kloboučku a všude zpívali ptáci – připomnělo mi to film Slavnosti sněženek. A Tom se toho hned chytl…..jen nás žádný dědek nevyvezl na výlet 🙁
PS: Děkujeme panu Tarnaiovi za nové obruče.
