Malá brigádnice kontroluje oheň
V sobotu se konala avízovaná poslední brigáda na Kaňku (ale asi poslední nebude). Tentokrát jsem z “technických důvodů” musel dojet do sadu na kole, takže pila a další věci jsem musel nechat doma. Přivezl jsem jen batoh plný starých novin na podpal. U facie na mne čekal už Petr Svoboda s malým Martinem a Bárou. Rozdělali jsme oheň a než dorazila další posila (naše dvě pravidelné pomocnice něžného pohlaví a nakonec i pan Novák, kutnohorský geolog a fotograf) jsme začali pálit dvě hromady připraveného křoví. Rozhodli jsme se spálit už prorůstající trnkové keře, které v lomečku leží už druhý rok.
Pan Novák lezl po svahu jako kamzík a shazoval větve Petrovi
Tato práce však byla zdlouhavá a doslova pichlavá. Vytahovat propletené trnkové, šípkové a hlohové keře nebylo nic příjemného. Nakonec se nám podařilo spálit 90% všech starých keřů a skoro všechny jasanové větve z ostatních svahů. Plánovali jsme ve vícero lidech spálit i většinu svídových větví v horní části pozemku, bohužel se dostavilo jen pár brigádníků a stihli jsme jen část připravených prací (i když děti pracovaly jako draci a nechtělo se jim vůbec domů) Budeme proto muset udělat asi ještě jednu akci a vše dodělat a spálit. Na závěr jsme si opekli buřty a popovídali o ohýnku. Všem zúčastněným moc děkuju za pomoc. Snad už máte trny z rukou vyndané 🙂
