V pondělí bylo těch aktualit moc, tak jsem si nechal ty další až ke konci týdne:-) Začátkem roku 2011 jsme v kutnohorském tisku i zde na webu oslovovali potencionální sponzory, kteří by adoptovali jednu z 33 dalších tabulí naučné stezky. Mnozí se ozvali a “svou” tabuli budou mít. V současné době dokončujeme grafickou podobu jednotlivých tabulí, pan Tarnai nám vyrobil speciální obruče na stromy, firma Dřekoba pak stojany.
Lavičky, vyrobené v Technických službách, jsou v těchto dnech skoro všechny zabetonované v zemi. Většinu z nich, tzn. šest, jsme umístili podél Vrchlice od zastávky Sedlec až po Městské nádraží. Vím z působení na Městském úřadu, že lavičky v těchto místech dlouhá léta chyběla a město preferuje spíše historické centrum. Proto jsme se v rámci naučné stezky rozhodli pomoci i místním lidem a umožnit jim na lavičkách odpočinek a relaxaci v blízkosti Vrchlice.
Zbývající čtyři lavičky najdete na Kuklíku, nad Gruntou, pod Kalvárií a nad třešňovým sadem na Kaňku. Ze třech laviček je krásný výhled na Kutnou Horu. Vykopané a připravené máme i díry na stojany. Polovinu z potřebných děr vykopali kluci z Výchovného ústavu v Kutné Hoře, kterým bych chtěl tímto poděkovat. Zbylou část jsem si po odpolednách vykopal sám, něco zvládli lidé z veřejné služby.
Při přípravách na dokončení stezky jsme se dostali i k Macháčkovu kameni. I tam bude jedno ze zastavení. Kámen sám byl ukrytý za křovím a náletovými stromy. Proto jsme se ho rozhodli nejen obnažit, ale také obnovit nápis na kameni, provedený zlatou barvou. Pily a sekery jsem se chopil já, “zlacení” pak paní Radka Karešová. Tímto jí děkuji za pomoc.
Pozn.: Macháčkův kámen, resp. háj, je pojmenovaný po jednom z kutnohorských starostů počátku 20. století, který se zasadil o vykoupení a zcelení pozemků na Kaňku a který se zasloužil o vysázení a založení lesoparku v těchto místech. Na jeho počest byl les pojmován po něm. Les na Kaňku, starými kutnohoráky často nazýván jen “háj”, byl do 60. let 20. století častým cílem sobotních a nedělních procházek. V lese bylo umístěno mnoho laviček, les sám o sobě byl opečováván tak, jak se každému příměstskému lesoparku sluší. Lákadlem na prcházky byla v neposlední řadě i výletní restaurace v bývalé hájence. Hrála zde muzika, bylo zde dětské hřiště atd. V současnosti vlastní bývalou hájenku (restauraci) ing. Holík, který se v nejbližších měsících chystá započít s rekonstrukcí. Snad se tak povede navrátit sláva této kutnohorské tradice. Plánuje se zde prý i stavba kamenné rozhledny. Necháme se překvapit.