vrby před zásahem, obrost dosahuje výšky několika metrů
vrby po úpravě; hmota (páka) obrostu se snížila a nehrozí rozlomení
Jeden z účastníků se obětavě vrhnul na led, aby vytáhl jednu z větví. Bohudík jaro už ťuká na vrata a led už není tak tlustý – prostě se probořil po stehna do smradlavé vody. Ale úsílí a chuť to nevzalo ani jemu, ani ostatním. Zhruba po 2,5 h práce jsme ořezali všechny tři vrby. Větve jsme odtahali k silnici, kde si někteří účastníci brigády (dolnožižkováci) vyřezali tlusté větve na topení. Zbytek odvezou Technické služby. Nakonec jsme vytáhli i obě torza ledniček a vysbírali odpadky. Na fotografiích můžete vidět, co všechno se stihlo. Tímto bych chtěl všem zúčastněným poděkovat.
práce šla rychle od ruky, i když nám počasí nepřálo
Proč se ořezávají vrby? Vrby mohou růst klasicky, s terminálním kmenem. V českých zemích je však tradiční pěstování vrb “na babku”, tzn. že se strom zakrátí a každoročním odřezáváním proutků vznikne krátký, mohutný kmen s kulovitou hlavou. Tyto vrby jsou (nebo spíše byly) typické pro vesnické rybníky, potoky i krajinu. Proutky se totiž běžně používaly na košíkářství a tudíž se každoročně vrby všude ořezávaly. Potřeba proutků však zanikla a staré vykotlané vrby postupně “odcházely”. Ty co zůstaly (což je případ vrb z dolního Žižkova) už nikdo neořezává. Starým, mnohdy silně vykotlaným vrbám tak postupně narostou z proutků silné větve a vetchý kmen takovou tíhu pak neunese a rozlomí se. Proto jsme přistoupili k radikálnímu zásahu, aby se tyto vrby nerozlomily. Je nutné tento, již méně radikální zásah, provádět 1x za tři roky. Jinak v trouchu těchto starých vrb se vyvíjí např. různé druhy zlatohlávků, místy chráněný páchník hnědý a u tohoto rybníčku žijí v mrtvém dřevě vrb larvy nádherného tesaříka pižmového Aromia moschata. U rybníčku bude jedno ze zastavení naučné stezky kolem Kutné Hory, včetně lavičky.
