Sobotní brigáda na dolním Žižkově

vrby před zásahem, obrost dosahuje výšky několika metrů

vrby před zásahem, obrost dosahuje výšky několika metrů

V sobotu 13. března se sešlo u rybníčku na dolním Žižkově sedm lidí – Shali, Pavel, Martin, David a za dolnožižkováky I. Šanc, I. Sova a pí Helclová. Po půl deváté jsme začali ořezávat první vrbu, stojící na břehu rybníčku. Větve padaly na zamrzlou hladinu, ze které vyčuhovaly dvě torza ledniček.
vrby po úpravě; hmota (páka) obrostu se snížila a nehrozí rozlomení

vrby po úpravě; hmota (páka) obrostu se snížila a nehrozí rozlomení

Jeden z účastníků se obětavě vrhnul na led, aby vytáhl jednu z větví. Bohudík jaro už ťuká na vrata a led už není tak tlustý – prostě se probořil po stehna do smradlavé vody. Ale úsílí a chuť to nevzalo ani jemu, ani ostatním. Zhruba po 2,5 h práce jsme ořezali všechny tři vrby. Větve jsme odtahali k silnici, kde si někteří účastníci brigády (dolnožižkováci) vyřezali  tlusté větve na topení. Zbytek odvezou Technické služby. Nakonec jsme vytáhli i obě torza ledniček a vysbírali odpadky. Na fotografiích můžete vidět, co všechno se stihlo. Tímto bych chtěl všem zúčastněným poděkovat.

práce šla rychle od ruky, i když nám počasí nepřálo

práce šla rychle od ruky, i když nám počasí nepřálo

Proč se ořezávají vrby? Vrby mohou růst klasicky, s terminálním kmenem. V českých zemích je však tradiční pěstování vrb „na babku“, tzn. že se strom zakrátí a každoročním odřezáváním proutků vznikne krátký, mohutný kmen s kulovitou hlavou. Tyto vrby jsou (nebo spíše byly) typické pro vesnické rybníky, potoky i krajinu. Proutky se totiž běžně používaly na košíkářství a tudíž se každoročně vrby všude ořezávaly. Potřeba proutků však zanikla a staré vykotlané vrby postupně „odcházely“. Ty co zůstaly (což je případ vrb z dolního Žižkova) už nikdo neořezává. Starým, mnohdy silně vykotlaným vrbám tak postupně narostou z proutků silné větve a vetchý kmen takovou tíhu pak neunese a rozlomí se. Proto jsme přistoupili k radikálnímu zásahu, aby se tyto vrby nerozlomily. Je nutné tento, již méně radikální zásah, provádět 1x za tři roky. Jinak v trouchu těchto starých vrb se vyvíjí např.  různé druhy zlatohlávků, místy chráněný páchník hnědý a u tohoto rybníčku žijí v mrtvém dřevě vrb larvy nádherného tesaříka pižmového Aromia moschata. U rybníčku bude jedno ze zastavení naučné stezky kolem Kutné Hory, včetně lavičky.

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook0Tweet about this on TwitterShare on Google+0Pin on Pinterest0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *