střevlík kožitý Carabus coriaceus, čeleď střevlíkovití Carabidae
Minulý týden jsem dostal závěrečnou zprávu z výzkumu několika čeledí brouků, vyskytujících se v údolí Vrchlice. Brouky jsem od jara do podzimu chytal několika způsoby. První způsob je tzv. smýkání. Provádí se buď speciální entomologickou síťkou nebo i obyčejnou, podomácku udělanou síťkou s dlouhým rukávcem. Chodí se pomalu travním porostem a síťkou se pohybuje zprava doleva. Tak, aby hmyz neměl šanci vylézt nebo vyletět. Po několika minutách smýkání se hmyz uvězněný na konci dlouhého rukávce rychle přesype do smrtičky (nádoba s etherem nebo jinou chemikálií). Pak se hmyz přebere a roztřídí do jednotlivých řádů, tříd a čeledí.
krasec lipový Ovalisia rutilans, čeleď krascovití Buprestidae
Dalším způsobem je sklepávání. Stačí obyčejný starý deštník, obrácený vzhůru držátkem a do něj klackem sklepáváme hmyz z osluněných větví, zejména dubů, jilmů, lip. Spadlý hmyz přebereme při každém oklepání do připravených skleniček. Tak se dají získat druhy hmyzu žijících nebo se živících na stromech.
Posledním způsobem lovu byl odchyt do pastí. Na příhodných místech a v různých biotopech se umístí do země zakopané sklenice od kompotu, do nich se nalije roztok formaldehydu nebo jiné chemikálie a nad sklenici se umístí vhodný kus kůry nebo kamene. Hmyz, žijící skrytě pod kameny nebo v noci, tak spadne do sklenice. I tyto pasti se musí vybírat, čistit a hmyz třídit.
Všechny tyhle způsoby lovu jsem v průběhu roku prováděl zhruba 1 až 2x týdně. Nachytaný, popsaný a roztříděný hmyz jsem pak dával kolegům ze sdružení, smluveným odborníkům atd. Tady je zpráva Tomáše Veverky (stáhnout zde), Michala Kavky (stáhnout zde) a Pavla Jakubce (stáhnout zde). Tomáš se věnuje čeledi střevlíkovitých Carabidae a Pavel zase čeledi nosatcovitých Curculionidae. V Pavlově zprávě jsou navíc někteří brouci z několika dalších čeledí. Michal popsal brouky z čeledi roháčovitých Lucanidae, chrobákovitých Geotrupidae, vrubounovitých Scarabaeidae, krascovitých Buprestidae a majkovitých Meloidae.
Bohužel z čeledí, které určoval Pavel a Tomáš v údolí nežije žádný vzácný nebo chráněný druh, nicméně rozmanitost je velká a kluci říkají, že při dalším podrobnějším průzkumu určitě něco „hezkého” najdou. I tak byly zjištěny zajímavé a pro tyto lokality méně obvyklé druhy. Z Michalových čeledí zde žije několik kriticky a silně ohrožených druhů.
