Při přípravě materiálů na naučnou cykloturistickou stezku jsem v Okresním archivu narazil na pár fotografií z údolí Vrchlice a kopce Kaňk. Snažil jsem se pak nafotit ze stejného místa ten samý objekt, místo nebo skálu. Bohužel v mnoha případech to není ji možné – roste zde tak hustý les, že by výhledy nebyly možné. Do budoucna snad uděláme srovnání panoramatických snímků Kutné Hory z roku 1948 a dnes.
Na prvním snímku vidíme kostel Nejsvětější Trojice ještě bez stromů. Na druhém snímku jsou již nějaké stromy na hřbitově vidět (v pozadí chrám sv. Barbory). Na třetím snímku je současný stav focený z rohu hřbitova. Fotit odpovídající snímek z dálky nemělo ani cenu, protože by kostel nebyl ani vidět.
Na druhé sérii snímků vidíme rozvodněnou Vrchlici v údolí, přesněji od jezu před Cimburkem směrem proti proudu. Vpravo na starém snímku z roku 1927 můžeme vidět ještě funkční hospodářské budovy a vzadu bývalý švestkový sad. Dnes je na místě hospodářských budov tábořiště. Na snímku ze současnosti vykukuje ze zeleně roh mlýna Cimburk.
Na další sérii snímků je zachycený taktéž mlýn Cimburk. První snímek zachycuje mlýn ještě před vyhořením. Focené je to z protější stráně a za mlýnem je stráň s navršeným střelničním valem. Vlevo je dnes již zarostlá úvozová cesta podél louky směrem ke sv. Trojici. Vpravo je vidět údolí Vrchlice směrem ke Kutné Hoře. Na dalším snímku je mlýn Cimburk z roku 1940. Mlýn samotný byl již v ruinách, bydlelo se pouze v bývalých hospodářských budovách.V pozadí sad a louky (dnes zarostlé trnkami a akátovým lesem). Současné snímky mluví za vše. Kde byla dříve holá stráň je dnes hustý les.
Na předposlední sérii snímků je mlýn Šimákov. Ten vyhořel mnohem dříve než Cimburk a jsou proto zachovány už pouze fotografie ruiny. Ovšem rozsáhlejší, než té současné. Starý snímek pochází taky z roku 1942.
Na poslední sérii snímků je vidět příbojová facie Na Vrších, dnešní Národní přírodní památka. Snažil jsem se vyfotit křídový útvar ze stejných míst, jako v roce 1924 a pak 1945 pan profesor J.Vepřek. Bohužel to nebylo vždy možné. Dnes na místech, kde stál fotograg tehdy, roste husté trnkové křoví nebo je z tohoto pohledu skála úplně zarostlá. I tak si můžete udělat představu o tom, jak je sběratelskou činností i erozí útvar ničen a jak ubývá. Porovnávacím znakem jsou výchozy kutnohorského krystalinika (balvany a tmavá skála pod útesem). V roce 1924 přesahovala křída přes ně, v roce 1942 už ustoupila kus za balvany a dnes jsou balvany zcela samostatnou skalkou. Proto apelujeme na návštěvníky této cenné lokality: Pokud si chcete odnést nějaký otisk pravěké mušličky, hledejte ve štěrku kolem útvaru a nerozebírejte ho!!!