Následující text pochází od od PaedDr. Pavla Kocourka.
Údolí Vrchlice zahrnuje neobvyklý biotop – naproti Vrbovu mlýnu na pravém břehu Vrchlice se tyčí protáhlá halda strusky zbylá po tavbě stříbrných rud.
dutohlávka červcová (Cladonia coccifera)
Skelný povrch na ostrohranné strusce je nikou, kterou dovedou osídlit jen některé organizmy. Je zde společenstvo pestře zbarvených lišejníků, které indikují přítomnost železa a dalších kovů. Dominuje zde živě zeleně zbarvená mísnička Lecanora epanora a vyskytuje se zde skupina nápadně rezavých lišejníků – šálečka rezavá Lecidea silacea, drobnovýtruska rezavá Acarospora sinopica a mapovník Rhizocarpon oederi. Také keříčkovitý šedý pevnokmínek rozvětvený Stereocaulon dactylophyllon patří mezi vzácnější druhy lišejníků doprovázející sutě. Okolní vřesoviště oživuje odlišné společenstvo lišejníků, kde barevně dominuje dutohlávka červcová Cladonia coccifera s krvavě červenými plodničkami. Na svazích nad levým břehem říčky Vrchlice jsou zaniklé sady a křovinaté lemy navazující na otevřená stanoviště polí a pastvin. Na staré třešni na ekotonu lesa roste vzácný epifytický lišejník terčovka svraskalá Parmelia caperata.
terčovka svraskalá (Parmelia caperata)
kulistec jablíčkovitý (Bartramia pomiformis)
Na výchozech skal a výslunných skalek upoutá mističkovitá stélka přirostlá jedním místem. Je to pupkovka srstnatá Umbilicaria hirsuta.
Zastíněné části údolí jsou porostlé mechorosty. U zářezu cesty nad potokem září světlezelené stélky s kulovitými výtrusnicemi – kulistec jablíčkovitý Bartramia pomiformis. Výslunné skalky oživuje šedozelená zoubkočepka šedá Racomitrium canescens. Drobné šedozelené kulatě vypuklé skupiny stélek s nazpět ohnutými plodničkami tvoří děrkavka podušková Grinmmia pulvinata. Té se daří i na zdi u Vrbového mlýna. Ve střední části cesty od Vrbového mlýna k Velkému rybníku nás překvapí vysazené cizokrajné jehličnany. Patrně s nimi se sem dostala vzácná mnohonožka oblanka tečkovaná Cylindroiulus punctatus, známá jen z několika málo lokalit v českém termofytiku.
