K zamyšlení

K tomuto článku mě ponoukla nedávná tragédie ve Zlíně, kdy na dva mladé chlapce spadl znenadání strom a chlapci podlehli svým zraněním.

ďŒlánků, reportáží a různých interview bylo v tisku, médiích za těch několik týdnů asi desítky, ne-li stovky. Rád bych se k této tragédii vyjádř™il i já. Jako člověk, který se více než 7 let staral o veř™ejnou zeleň, tudíž stromy, v celé Kutné Hoř™e. Chtěl bych vřem nastínit tento incident nejen z pohledu rodin zemř™elých chlapců, ale i z úhlů jiných . Nebudeme se zde bavit o tom, že pro rodiny, zejména rodiče chlapců, byla tato událost jednou velkou tragédií. To je neoddiskutovatelné a jasné.
Rád bych se vřak zmínil o tom, co se začalo dít po tragické události, kdy se zdánlivě zdravý strom zř™ítil na kolemjdoucí chlapce. V celé republice, a ve Zlíně zejména, se najednou vřichni začali vehementně starat o to, jaký je zdravotní stav stromů a nejlépe je vřechny bez jakýchkoliv skrupulí rovnou vykácet. Dělo se tak asi na mnoha místech republiky a troufnu si ř™íct, že mnohdy úplně zbytečně. Ptám se: Je vždy nutné, aby se stala tragédie, a pak se teprve problémy začaly ř™eřit? Teď nemyslím jen problematiku havarijních, neořetř™ovaných stromů, ale míním tím tř™eba problémy železničních př™ejezdů, signalizace pro železničář™e, havárie na dálnicích atd. Myslím si, že mnoho lidí na tyto problémy vždy upozorňovalo př™ed nehodami samotnými.
Ale vraťme se ke stromům. Ve Zlíně se jednalo o poměrně mladý exemplář™ pajasanu žlaznatého (Ailanthus altissima). Jedná se o nepůvodní, poměrně agresivně se rozřiř™ující dř™evinu. Pokud má dostatek vláhy, prostoru a živin, je to velice rychle rostoucí strom. V Kutné Hoř™e je např™. velký exemplář™ ve Vladislavově ulici, za Sankturinovským domem.
Tyto stromy tím, že jsou tu poměrně krátce introdukovány, nestačily být jeřtě ve větří míř™e napadány chorobami a řkůdci. Proto jsou to větřinou vitální a zdraví jedinci. Zlínský př™ípad měl, podle mého názoru, úplně jinou př™íčinu. To, že byly koř™eny uhnilé a tím pádem oslabený celý koř™enový systém, není vinna ani př™íroda a ani strom samotný. Ale člověk! A to ne ten, který se o stromy ve Zlíně staral (na koruně a kmeni dle reportáží nebyla evidentní žádná pořkození), ale podle mého názoru byl vinný ten, kdo př™ed několika lety, možná více než deseti lety, budoval v blízkosti stromu chodník. Z reportáží bylo vidět, že strom rostl v těsné blízkosti asfaltového chodníku. A proč se o tomto zmiňuji? Stavař™i, dělníci €žkopáčských€œ firem a silničář™i se totiž př™i stavbách chovají ke stromům jako barbař™i. Př™i hloubení výkopů, základů budov koř™eny př™etrhají bagrem nebo př™ekopou krumpáči a pak je jen zahrnou. Tím se do poraněných, roztř™epených koř™enů dostává infekce (do zdravých koř™enů nemá důvod a ani se jak dostat) a houby pomalu naruřují a €žžerou€œ koř™eny směrem ke kmeni. Strom se může jevit jako zdravý, ale za pár let začne např™. žloutnout, listy jsou menří, dř™íve opadávají. To je už známka, kdy se o takový strom má zodpovědný pracovník zajímat. Bohužel se pak může stát, že př™i větřím větru pořkozené koř™eny nápor nevydrží a strom se vyvrátí. To byl pohled a názor někoho, kdo se o stromy pár let staral (nepokládám se za odborníka).
Teď je tř™eba se na věc dívat z pohledu někoho, kdo bojuje za stromy a př™írodu naopak zcela bezhlavě a prohlařuje, že stromy se nesmí kácet v žádném př™ípadě. Tento názor je, jak já tvrdím už léta, zcela zcestný. Ve městě je vždy na prvním místě bezpečnost lidí a majetku. Na druhém místě je hodnota estetická, pak biologická atd. Podotýkám, že se zde poř™ád zmiňuji o stromech ve městech!
Podívejme se vřak na celou kauzu z pohledu úř™edníka (z pohledu mého bývalého pracoviřtě) a z pohledu př™edstavitelů města. Já, jako pracovník Městského úř™adu, jsem posledních 5 let apeloval na vedení města a sháněl finanční prostř™edky na ořetř™ení vřech starřích a starých stromů v Kutné Hoř™e. Byly a jsou jich stovky, spíře tisíce. Jen na hř™bitově Vřech svatých je to př™es 500 stromů.Ořetř™ení (proř™ezání, odstranění suchých větví, zastř™eření dutin, spoutání, vyčiřtění hnijícího dř™eva) stojí v průměru asi 3 až 5tis.Kč/strom. Spočítejte si sami, kolik by se ročně muselo dát na ořetř™ení těchto stromů. Konečné cifry se pohybují v milionech. Já jsem měl k dispozici cca 400tis. Kč/rok. Je jasné, že tato činnost se nemusí provádět permanentně, ale je tř™eba ořetř™it tyto stromy jednou za zhruba 7 až 10let. Někdy se vřak stane, že se městem prožene vichř™ice a stromy se musí €žprojít€œ a ořetř™it znovu. Takže je zde otázka finanční. Uvědomme si, že by se muselo na ořetř™ení stromů dávat ročně např™. 3 miliony Kč a práce na ořetř™ení vřech stromů v Kutné Hoř™e by trvala i několik let. Vlastně kdyby se dořlo na druhý konec, museli bychom začínat znovu. Teď vyvstává otázka. Koho trestat za takovou tragédii? ښř™edníka, který měl na starosti stromy a nevřiml si (v tomto př™ípadě ani nemohl) řpatného zdravotního stavu stromu a nic s tím nedělal? Nebo př™edstavitele města, kteř™í skoro bez výjimky nedají na námitky a př™ipomínky svých úř™edníků a př™erozdělují si peníze tak, jak oni uznají za vhodné? V konečné fázi za to nemohou ani př™edstavitelé města. Ono totiž €žkde nic není, ani smrt nebere€œ a finance na městech jsou opravdu mnohdy omezené a bohužel se na ořetř™ení stromů pak nedostává.
Tím vřak nechci ř™íct, že by město mělo stromy vykácet, aby byl klid a nestálo nás to ani korunu (ono i to vykácení by pár milionů stálo)!!! Jen chci naznačit, že je asi mnohdy pro města jednoduřří risknout zaplatit odřkodné nebo pojistné za náhodnou tragédii, než vynakládat milionové částky na průběžné ořetř™ování. Je to holt postoj politiků, nucených se rozhodnout pro menří zlo. Tento článek jsem vřak psal na obhajobu stromů, ne lidí. Vřichni víme, že stromy jsou a vždy budou nedílnou součástí nařeho života ve městech. Navíc stromy mají svou obrovskou hodnotu už jen tím, že nám zpř™íjemňují nář život (dokud teda na někoho nespadnou) svým vzhledem, zlepřování mikroklimatu, stínem, mnohdy vůní atd. Proč vřechny a vřechno po nějakém incidentu odsuzovat obecně? Proč mají nakonec kvůli jednomu stromu (který navíc pořkodili nejspíře lidé), trpět tisíce stromů po celé republice? Vždyť se ř™íká €žNesuď skupinu, suď jednotlivce€œ. A na to objektivní posouzení jednotlivců ke kácení by si měla jednotlivá obecní a městská zastupitelstva najít finanční prostř™edky a pak buď kácet nebo jen ořetř™ovat.
Nakonec bych zde rád trochu zapolemizoval, zauvažoval. K tomuto článku mě vlastně vyprovokovala jedna věc, které jsem si vřiml včera ve městě. Byl jsem na Městském úř™adě, ve Vlařském dvoř™e a u vchodu do Arciděkanství byl fáborem ohrazený kus chodníku. Divil jsem se proč. Pak jsem si vřiml na zemi kusu omítky, cihel a tařek ze stř™echy €žbožího stánku€œ. A napadlo mě, co by se stalo, kdyby ten kus omítky někoho zabil! Nařly by se hned peníze na opravu celé budovy arciděkanství nebo bychom hned celý dům €žlynchovali€œ a srovnali ho se zemí? Smějete se? Já bych se moc nesmál. Podívejte se, co se děje nejen v nařem městě. Dětská hř™iřtě nevyhovují normám. Nemáme peníze. Někdo by se mohl zranit. Tak pryč s nimi! Jsem zvědav, kdy budou hř™iřtě nová. Mám pokračovat, abyste se př™estali smát? Budu. Po celé republice se teď diskutuje o kácení stromů podél silnic (myslím hlavně staré aleje). A proč? Nevyhovují normám, ale hlavně se má kácet zase jen kvůli neukázněným, opilým ř™idičům, kteř™í to občas do nějakého toho stromu napálí. A tak to máme se vřím. Co nám nevyhovuje, může nás zranit, zabít a nemáme peníze na údržbu nebo jiná ř™eření, tak to prostě pokácíme, zbouráme, odstraníme, zlikvidujeme.

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook0Tweet about this on TwitterShare on Google+0Pin on Pinterest0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *