K tomuto článku mě ponoukla nedávná tragédie ve Zlíně, kdy na dva mladé chlapce spadl znenadání strom a chlapci podlehli svým zraněním.
ďlánků, reportáží a různých interview bylo v tisku, médiích za těch několik týdnů asi desítky, ne-li stovky. Rád bych se k této tragédii vyjádřil i já. Jako člověk, který se více než 7 let staral o veřejnou zeleň, tudíž stromy, v celé Kutné Hoře. Chtěl bych vřem nastínit tento incident nejen z pohledu rodin zemřelých chlapců, ale i z úhlů jiných . Nebudeme se zde bavit o tom, že pro rodiny, zejména rodiče chlapců, byla tato událost jednou velkou tragédií. To je neoddiskutovatelné a jasné.
Rád bych se vřak zmínil o tom, co se začalo dít po tragické události, kdy se zdánlivě zdravý strom zřítil na kolemjdoucí chlapce. V celé republice, a ve Zlíně zejména, se najednou vřichni začali vehementně starat o to, jaký je zdravotní stav stromů a nejlépe je vřechny bez jakýchkoliv skrupulí rovnou vykácet. Dělo se tak asi na mnoha místech republiky a troufnu si říct, že mnohdy úplně zbytečně. Ptám se: Je vždy nutné, aby se stala tragédie, a pak se teprve problémy začaly řeřit? Teď nemyslím jen problematiku havarijních, neořetřovaných stromů, ale míním tím třeba problémy železničních přejezdů, signalizace pro železničáře, havárie na dálnicích atd. Myslím si, že mnoho lidí na tyto problémy vždy upozorňovalo před nehodami samotnými.
Ale vraťme se ke stromům. Ve Zlíně se jednalo o poměrně mladý exemplář pajasanu žlaznatého (Ailanthus altissima). Jedná se o nepůvodní, poměrně agresivně se rozřiřující dřevinu. Pokud má dostatek vláhy, prostoru a živin, je to velice rychle rostoucí strom. V Kutné Hoře je např. velký exemplář ve Vladislavově ulici, za Sankturinovským domem.
Tyto stromy tím, že jsou tu poměrně krátce introdukovány, nestačily být jeřtě ve větří míře napadány chorobami a řkůdci. Proto jsou to větřinou vitální a zdraví jedinci. Zlínský případ měl, podle mého názoru, úplně jinou příčinu. To, že byly kořeny uhnilé a tím pádem oslabený celý kořenový systém, není vinna ani příroda a ani strom samotný. Ale člověk! A to ne ten, který se o stromy ve Zlíně staral (na koruně a kmeni dle reportáží nebyla evidentní žádná pořkození), ale podle mého názoru byl vinný ten, kdo před několika lety, možná více než deseti lety, budoval v blízkosti stromu chodník. Z reportáží bylo vidět, že strom rostl v těsné blízkosti asfaltového chodníku. A proč se o tomto zmiňuji? Stavaři, dělníci kopáčských firem a silničáři se totiž při stavbách chovají ke stromům jako barbaři. Při hloubení výkopů, základů budov kořeny přetrhají bagrem nebo překopou krumpáči a pak je jen zahrnou. Tím se do poraněných, roztřepených kořenů dostává infekce (do zdravých kořenů nemá důvod a ani se jak dostat) a houby pomalu naruřují a žerou kořeny směrem ke kmeni. Strom se může jevit jako zdravý, ale za pár let začne např. žloutnout, listy jsou menří, dříve opadávají. To je už známka, kdy se o takový strom má zodpovědný pracovník zajímat. Bohužel se pak může stát, že při větřím větru pořkozené kořeny nápor nevydrží a strom se vyvrátí. To byl pohled a názor někoho, kdo se o stromy pár let staral (nepokládám se za odborníka).
Teď je třeba se na věc dívat z pohledu někoho, kdo bojuje za stromy a přírodu naopak zcela bezhlavě a prohlařuje, že stromy se nesmí kácet v žádném případě. Tento názor je, jak já tvrdím už léta, zcela zcestný. Ve městě je vždy na prvním místě bezpečnost lidí a majetku. Na druhém místě je hodnota estetická, pak biologická atd. Podotýkám, že se zde pořád zmiňuji o stromech ve městech!
Podívejme se vřak na celou kauzu z pohledu úředníka (z pohledu mého bývalého pracoviřtě) a z pohledu představitelů města. Já, jako pracovník Městského úřadu, jsem posledních 5 let apeloval na vedení města a sháněl finanční prostředky na ořetření vřech starřích a starých stromů v Kutné Hoře. Byly a jsou jich stovky, spíře tisíce. Jen na hřbitově Vřech svatých je to přes 500 stromů.Ořetření (prořezání, odstranění suchých větví, zastřeření dutin, spoutání, vyčiřtění hnijícího dřeva) stojí v průměru asi 3 až 5tis.Kč/strom. Spočítejte si sami, kolik by se ročně muselo dát na ořetření těchto stromů. Konečné cifry se pohybují v milionech. Já jsem měl k dispozici cca 400tis. Kč/rok. Je jasné, že tato činnost se nemusí provádět permanentně, ale je třeba ořetřit tyto stromy jednou za zhruba 7 až 10let. Někdy se vřak stane, že se městem prožene vichřice a stromy se musí projít a ořetřit znovu. Takže je zde otázka finanční. Uvědomme si, že by se muselo na ořetření stromů dávat ročně např. 3 miliony Kč a práce na ořetření vřech stromů v Kutné Hoře by trvala i několik let. Vlastně kdyby se dořlo na druhý konec, museli bychom začínat znovu. Teď vyvstává otázka. Koho trestat za takovou tragédii? Úředníka, který měl na starosti stromy a nevřiml si (v tomto případě ani nemohl) řpatného zdravotního stavu stromu a nic s tím nedělal? Nebo představitele města, kteří skoro bez výjimky nedají na námitky a připomínky svých úředníků a přerozdělují si peníze tak, jak oni uznají za vhodné? V konečné fázi za to nemohou ani představitelé města. Ono totiž kde nic není, ani smrt nebere a finance na městech jsou opravdu mnohdy omezené a bohužel se na ořetření stromů pak nedostává.
Tím vřak nechci říct, že by město mělo stromy vykácet, aby byl klid a nestálo nás to ani korunu (ono i to vykácení by pár milionů stálo)!!! Jen chci naznačit, že je asi mnohdy pro města jednoduřří risknout zaplatit odřkodné nebo pojistné za náhodnou tragédii, než vynakládat milionové částky na průběžné ořetřování. Je to holt postoj politiků, nucených se rozhodnout pro menří zlo. Tento článek jsem vřak psal na obhajobu stromů, ne lidí. Vřichni víme, že stromy jsou a vždy budou nedílnou součástí nařeho života ve městech. Navíc stromy mají svou obrovskou hodnotu už jen tím, že nám zpříjemňují nář život (dokud teda na někoho nespadnou) svým vzhledem, zlepřování mikroklimatu, stínem, mnohdy vůní atd. Proč vřechny a vřechno po nějakém incidentu odsuzovat obecně? Proč mají nakonec kvůli jednomu stromu (který navíc pořkodili nejspíře lidé), trpět tisíce stromů po celé republice? Vždyť se říká Nesuď skupinu, suď jednotlivce. A na to objektivní posouzení jednotlivců ke kácení by si měla jednotlivá obecní a městská zastupitelstva najít finanční prostředky a pak buď kácet nebo jen ořetřovat.
Nakonec bych zde rád trochu zapolemizoval, zauvažoval. K tomuto článku mě vlastně vyprovokovala jedna věc, které jsem si vřiml včera ve městě. Byl jsem na Městském úřadě, ve Vlařském dvoře a u vchodu do Arciděkanství byl fáborem ohrazený kus chodníku. Divil jsem se proč. Pak jsem si vřiml na zemi kusu omítky, cihel a tařek ze střechy božího stánku. A napadlo mě, co by se stalo, kdyby ten kus omítky někoho zabil! Nařly by se hned peníze na opravu celé budovy arciděkanství nebo bychom hned celý dům lynchovali a srovnali ho se zemí? Smějete se? Já bych se moc nesmál. Podívejte se, co se děje nejen v nařem městě. Dětská hřiřtě nevyhovují normám. Nemáme peníze. Někdo by se mohl zranit. Tak pryč s nimi! Jsem zvědav, kdy budou hřiřtě nová. Mám pokračovat, abyste se přestali smát? Budu. Po celé republice se teď diskutuje o kácení stromů podél silnic (myslím hlavně staré aleje). A proč? Nevyhovují normám, ale hlavně se má kácet zase jen kvůli neukázněným, opilým řidičům, kteří to občas do nějakého toho stromu napálí. A tak to máme se vřím. Co nám nevyhovuje, může nás zranit, zabít a nemáme peníze na údržbu nebo jiná řeření, tak to prostě pokácíme, zbouráme, odstraníme, zlikvidujeme.
