Zastupitelstvo a otázka psího hřbitova

Zastupitelstvo 18.3.2008

Milovníci zvíř™at, včera jsem v rubrice €žpř™ipomínky občanů€œ př™ečetl projev, který měl společně s Vašimi více než 650 hlasy v petici obhájit projekt hř™bitova pro domácí mazlíčky pod hř™bitovem Všech svatých. Psí hř™bitovPopravdě jsem měl takovou trému, že jsem se několikrát zabrebtal a hlas se mi tř™ásl jako prvňáčkovi na besídce. Byla to moje premiéra. Teď nevím, jestli zároveň i poslední vystoupení př™ed zastupiteli. Ale asi ne€¦..
Projev byl celkem dlouhý (viz př™íloha), protože jsem v něm chtěl ozř™ejmit a hlavně věcně zdůvodnit proč právě lokalita pod hř™bitovem. Tuto možnost mi totiž Rada města nedala.
Panem starostou mi bylo odpovězeno, že Rada města rozhodla právě tak, aby nenastaly žádné konflikty s nikým. Že hř™bitov rozhodně chtějí, ale jinde €“ že se na tom pracuje. Nakonec mi bylo ř™ečeno, že jsem si svůj projev př™ečetl a nehodlá se mnou již dále př™es mikrofon diskutovat. Proto jsem se rozhodl okomentovat odpovědi alespoň zde.

Pozn.
K odpovědi pana starosty bych rád podotkl, že se na tom pracuje tak, že ty pozemky jsem měl hledat já sám, jako úř™edník Městského úř™adu. Tím ale od 1.4. již nebudu, protože nastupuji do jiného zaměstnání. Takže nevím, kdo se bude této problematice místo mě na MěU věnovat, pokud vůbec. Pozemky jsou €“ ale buď lesní a daleko, bez vody. Nebo pozemky bez možnosti zaparkování, př™ístupu. A nebo pozemky, které jsou určené jako průmyslová zóna €“ takže nám 1ha Město, jako partner, zadarmo na 30let rozhodně nepůjčí. Pak jsou tu pozemky soukromníků €“ ti ale budou chtít taky prodat nebo pronajmout za €žcenu v místě obvyklou€œ €“ u hektaru louky to dělá cca 150tis. jen na zakoupení pozemku. Kde jsou náklady na vrty nebo př™ípojky, oplocení, veřkeré geologické rozbory, geometráky, poplatky atd.? Nemluvím o prodražení za správu a údržbu.

Pak si vzala slovo ing. Štorková €“ €žže ona názor nezměn퀜 a €žže zvíř™ata patř™í do kafilerie€œ, protože to jsou jen zvíř™ata. Že ona pracuje s mnoha starými lidmi, kterým nakonec jejich rodina ani nezaplatí pohř™eb. Ano €“ je to smutné. Ale co má tohle společného s tím, dát lidem možnost zakopat svého psa nebo kočku někde na €žslušném€œ místě a ne je hodit do kafilerie??!! Závěr byl takový, že je to vřechno jen nafukování bubliny kolem chovatelství, že je to jen móda a že Město nehodlá na takovéhle věci dávat finanční prostř™edky (pak nevím, jak se tento názor slučuje s názorem pana starosty)

Pozn.
K argumentu paní inženýrky bych rád poznamenal toto: Bohužel jak si svoje děti ti stař™í rodiče vychovali, takové je mají. Možná právě proto, že jim jako dětem nikdy nekoupili zvíř™e a oni se chovali jako sobci už jako malí, chovají se tak i teď ke svým rodičům. Starat se o zvíř™e dává totiž už dětem v útlém věku pocit zodpovědnosti za někoho druhého a ne jen sám za sebe. Stejně tak v dospělosti se pak starají o své děti, staré rodiče. Tohle by vám ř™ekl každý psycholog. Proto se chodí s malými dětmi do útulků, do ZOO, dělá se cannisterapie, hypoterapie. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože jsem choval zvíř™ata již od svých 5let a mohu ř™íct, že mi dala víc, než mnozí lidé.

Nakonec vystoupila cvičitelka, paní K.Fialová. Podpoř™ila paní ing. Štorkovou a ř™ekla na mou adresu dost hrubá obvinění. Cituji: €žPan Starý to beztak dělá jen pro byznys a chce na tom vydělávat. Ty podpisy bych chtěla vidět, kde je sebral.€œ Nakonec dodala, že dnes lidi nemají peníze na jídlo ani na pohř™eb vlastních rodičů, tak jí tohle př™ipadá jako mrhání penězi.

Pozn.
K té citaci bych se radři nevyjadř™oval, protože bych musel být sprostý. Myslím, že takovýho s prominutím €žblbýho vola€œ jako jsem já, hned tak nějaké město nemá. S kamarádem děláme pro občany tohoto města už víc jak rok zadarmo činnost v oblasti ekologie, výchovy dětí, ochrany př™írody a zatím nám nikdo neř™ekl ani €žděkuju€œ. A k té druhé části bych jen podotkl, že je to jen možnost nadstandardních služeb pro lidi, kteř™í na to mají a nebo peníze pro psa hodlají obětovat. Není to povinnost.

Závěr je asi takový. Vlk se nažral a koza zůstala celá. Jinými slovy: Hř™bitov radní sice chtějí, ale nedají na něj ani korunu. Takže jako €žneziskovka€œ končíme. Sehnat 500tis.Kč. na vybudování pietního místa, př™ípadně dalších 500tis.Kč na parkoviště, nemáme. A na platby za vodu a stálého správce taky ne. To by se poplatky za pohř™eb zvíř™ete musely ztrojnásobit. A to už mi př™ipadá vůči lidem, kteř™í chtějí pohř™bít své zvíř™e, dost neslušné!!!

Jinak bych moc rád poděkoval vřem těm, kteř™í nás nejen podpoř™ili svými podpisy, ale i těm kteř™í nám drželi palce.

Projev na zastupitelstvuZde si můžete stáhnout kompletní znění projevu ve formátu PDF

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on facebook
Facebook
0
Share on twitter
Twitter
Share on google
Google
Share on pinterest
Pinterest
0

6 komentářů u „Zastupitelstvo a otázka psího hřbitova

  1. Je to fakt svinstvo, jen samé nesmyslé výmluvy… Myslím, že zvířecí hřibov je velice dobrý nápad, Ti co mají penízky a chtějí zvířátko pohřít, ho pohřbít nechají… Ostatním to nikdo nevnucuje…. A paní Ing. Štorkové bych vzkázala, ať si příště kouká do pusy, každý její názor nesdílí….

  2. Jako obcanske sdruzeni se prece muzete uchazet o grantovou podporu napr. ze strukturalnich fondu EU, kde je mozne ziskat penize na nakup pozemku a dalsi aktivity spojene s hrbitovem zviratek. Nemusite pak chtit nic od mesta a bude to ciste vas podnikatelsky zamer. Jinak by me taky zajimal zpusob, jak pruhledne hospodarit s vybranymi penezi na hrbitove, ktery stoji sice stoji na mestskem pozemku, ale mesto ho vlastne neprovozuje……… To logicky podporuje nazory o tom, kdo z ceho ma jaky “byznys”. Navic v ceskem prostredi je pojem neziskovka opravdu jenom prazdne slovo (podobne jako napr. OPS). Muj nazor je ten, ze pokud je o to zajem, tak hrbitov ano, ale bud za sve a jako podnikatel, nebo at ho provozuje mesto (treba jako sluzbu obcanum) a zase zcela ve sve reziji.

  3. Díky za připomínky – pokusím se něco vysvětlit
    1) Je pravda, že jsme o dotacích na tento hřbitov nic nezjišťovali. Něco mále jsem zjišťoval kolem fondů na turismus, živ. prostředí – pochybuju , že by se v dotacích z EU myslelo na tenhle druh aktivit. A pokud ano, rozhodně budou podmínky tak přísné, že bychom grantů nedosáhli. Jednou z podmínek je navíc např. částečná finanční spoluúčast, mnohdy 50% nebo proplacení až po realizaci atd. atd. – není to jednoduché
    2) Od města jsme chtěli “pouze” pozemek – který ted bude ležet ladem dál. Je bezprizorní a mimo zemedělství na něm nic provozovat nejde (zemědělci o něj však zájem nemají). Napadá mě tedy, že směna některých pozemků s církví za budovu arciděkantví nebyla pro město tak výhodná
    3)Průhlednost financování by se musela ošetřit smluvně. Bylo předběžně dohodnuto, že město poskytne pozemky, občanské sdružení svépomocí a pomocí sponzorských darů vybuduje pietní místo a Technické služby ho budou spravovat na základě smlouvy. Náročnost by nebyla tak velká, protože by bylo všechno “při ruce”, v místě. Tím jsme chtěli snížit i veškeré poplatky na minimum. Bylo to spočítáno asi tak, že by byl provoz samofinancovatelný z poplatků. A možný zisk bychom se s Technickými službami případně dělili – naše část by šla na další akce, naučné stezky atd.
    4)Podnikatelský záměr – ten je už o živnostenském listu (nevím, jestli na “provozování hřbitova”), zaměstnancích, účetnictví a okud by se měl hřbitov uživit a případně vydělávat, byly by ceny za “pohřbívání+služby” vyšší – což jsme nechtěli
    A možnost, že by Město něco dělalo pro občany zdarma? To je spíš sci-fi. Když jsem slyšel pí. Štorkovou…navíc jsem se dozvěděl, že se “podepsala” i pod to, že nám nebyl odsouhlasen finanční příspěvek na rozšíření naučné stezky a péči o stávající.

    Všechny aktivity děláme pouze ve dvou, Jirka navíc dojíždí za prací až do Brandýsa. Jsme rádi, že stíháme tohle.

  4. K těm grantům – těžké je vyplnit vÅ¡echny formuláře a vymyslet smysluplnou “vizi”, na to je potřeba trpělivost a opakované jednání s přísluÅ¡ným úředníkem na kraji, ale zase je docela dobrá Å¡ance na úspěch, protože právě kvůli výše zmiÅ?ovaným překážkám to větÅ¡ina lidí vzdává. České granty mají spoluúčast docela malou (v porovnání s třeba Německem) – dá se požádat o čast spoluúčasti i státní rozpočet (čímž si pojistíte pravidelnost kontrol z FÚ). Zpětné proplácení už záleží na konkrétním typu projektu, ale stát na to myslí a dá se to řeÅ¡it formou překlenovacích půjček (na těch pár měsíců než to EU proplatí). Financovat se dá prakticky cokoliv – v některých programech jsou i záchranné projekty, které spočívají jenom v tom, že koupíte kousek lesa, kde něco žije, a snažíte se ho uchovat pro budoucnost. Problém vidím spíš v podmínce, že projekt musí samovolně běžet jeÅ¡tě nejmíÅ? 5 let po ukončení bez financí z EU, a taky v mediální kampani, která se k tomu musí spustit………

  5. Dokud budou v radě takoví měšťané z 19. století s obzorem končícím na špičce jejich nosu, bude Kutná Hora zaprděné pasivní městečko, kde se nic neděje, nikoho nic nezajímá, všichni spí a ublíženě vzpomínají na dobu, kdy jsme byli královské město a všichni nás měli rádi.
    Doporučuju se odstěhovat někam, kde mají lidé jako vy lepší podmínky pro svoje snahy, a vykašlat se na boje s větrnými mlýny.

Napsat komentář: Martin S. Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *