Zastupitelstvo a otázka psího hřbitova

Zastupitelstvo 18.3.2008

Milovníci zvíř™at, včera jsem v rubrice €žpř™ipomínky občanů€œ př™ečetl projev, který měl společně s Vašimi více než 650 hlasy v petici obhájit projekt hř™bitova pro domácí mazlíčky pod hř™bitovem Všech svatých. Psí hř™bitovPopravdě jsem měl takovou trému, že jsem se několikrát zabrebtal a hlas se mi tř™ásl jako prvňáčkovi na besídce. Byla to moje premiéra. Teď nevím, jestli zároveň i poslední vystoupení př™ed zastupiteli. Ale asi ne€¦..
Projev byl celkem dlouhý (viz př™íloha), protože jsem v něm chtěl ozř™ejmit a hlavně věcně zdůvodnit proč právě lokalita pod hř™bitovem. Tuto možnost mi totiž Rada města nedala.
Panem starostou mi bylo odpovězeno, že Rada města rozhodla právě tak, aby nenastaly žádné konflikty s nikým. Že hř™bitov rozhodně chtějí, ale jinde €“ že se na tom pracuje. Nakonec mi bylo ř™ečeno, že jsem si svůj projev př™ečetl a nehodlá se mnou již dále př™es mikrofon diskutovat. Proto jsem se rozhodl okomentovat odpovědi alespoň zde.

Pozn.
K odpovědi pana starosty bych rád podotkl, že se na tom pracuje tak, že ty pozemky jsem měl hledat já sám, jako úř™edník Městského úř™adu. Tím ale od 1.4. již nebudu, protože nastupuji do jiného zaměstnání. Takže nevím, kdo se bude této problematice místo mě na MěU věnovat, pokud vůbec. Pozemky jsou €“ ale buď lesní a daleko, bez vody. Nebo pozemky bez možnosti zaparkování, př™ístupu. A nebo pozemky, které jsou určené jako průmyslová zóna €“ takže nám 1ha Město, jako partner, zadarmo na 30let rozhodně nepůjčí. Pak jsou tu pozemky soukromníků €“ ti ale budou chtít taky prodat nebo pronajmout za €žcenu v místě obvyklou€œ €“ u hektaru louky to dělá cca 150tis. jen na zakoupení pozemku. Kde jsou náklady na vrty nebo př™ípojky, oplocení, veřkeré geologické rozbory, geometráky, poplatky atd.? Nemluvím o prodražení za správu a údržbu.

Pak si vzala slovo ing. Štorková €“ €žže ona názor nezměn퀜 a €žže zvíř™ata patř™í do kafilerie€œ, protože to jsou jen zvíř™ata. Že ona pracuje s mnoha starými lidmi, kterým nakonec jejich rodina ani nezaplatí pohř™eb. Ano €“ je to smutné. Ale co má tohle společného s tím, dát lidem možnost zakopat svého psa nebo kočku někde na €žslušném€œ místě a ne je hodit do kafilerie??!! Závěr byl takový, že je to vřechno jen nafukování bubliny kolem chovatelství, že je to jen móda a že Město nehodlá na takovéhle věci dávat finanční prostř™edky (pak nevím, jak se tento názor slučuje s názorem pana starosty)

Pozn.
K argumentu paní inženýrky bych rád poznamenal toto: Bohužel jak si svoje děti ti stař™í rodiče vychovali, takové je mají. Možná právě proto, že jim jako dětem nikdy nekoupili zvíř™e a oni se chovali jako sobci už jako malí, chovají se tak i teď ke svým rodičům. Starat se o zvíř™e dává totiž už dětem v útlém věku pocit zodpovědnosti za někoho druhého a ne jen sám za sebe. Stejně tak v dospělosti se pak starají o své děti, staré rodiče. Tohle by vám ř™ekl každý psycholog. Proto se chodí s malými dětmi do útulků, do ZOO, dělá se cannisterapie, hypoterapie. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože jsem choval zvíř™ata již od svých 5let a mohu ř™íct, že mi dala víc, než mnozí lidé.

Nakonec vystoupila cvičitelka, paní K.Fialová. Podpoř™ila paní ing. Štorkovou a ř™ekla na mou adresu dost hrubá obvinění. Cituji: €žPan Starý to beztak dělá jen pro byznys a chce na tom vydělávat. Ty podpisy bych chtěla vidět, kde je sebral.€œ Nakonec dodala, že dnes lidi nemají peníze na jídlo ani na pohř™eb vlastních rodičů, tak jí tohle př™ipadá jako mrhání penězi.

Pozn.
K té citaci bych se radři nevyjadř™oval, protože bych musel být sprostý. Myslím, že takovýho s prominutím €žblbýho vola€œ jako jsem já, hned tak nějaké město nemá. S kamarádem děláme pro občany tohoto města už víc jak rok zadarmo činnost v oblasti ekologie, výchovy dětí, ochrany př™írody a zatím nám nikdo neř™ekl ani €žděkuju€œ. A k té druhé části bych jen podotkl, že je to jen možnost nadstandardních služeb pro lidi, kteř™í na to mají a nebo peníze pro psa hodlají obětovat. Není to povinnost.

Závěr je asi takový. Vlk se nažral a koza zůstala celá. Jinými slovy: Hř™bitov radní sice chtějí, ale nedají na něj ani korunu. Takže jako €žneziskovka€œ končíme. Sehnat 500tis.Kč. na vybudování pietního místa, př™ípadně dalších 500tis.Kč na parkoviště, nemáme. A na platby za vodu a stálého správce taky ne. To by se poplatky za pohř™eb zvíř™ete musely ztrojnásobit. A to už mi př™ipadá vůči lidem, kteř™í chtějí pohř™bít své zvíř™e, dost neslušné!!!

Jinak bych moc rád poděkoval vřem těm, kteř™í nás nejen podpoř™ili svými podpisy, ale i těm kteř™í nám drželi palce.

Projev na zastupitelstvuZde si můžete stáhnout kompletní znění projevu ve formátu PDF

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
0

6 komentářů u „Zastupitelstvo a otázka psího hřbitova

  1. Je to fakt svinstvo, jen samé nesmyslé výmluvy… Myslím, že zvířecí hřibov je velice dobrý nápad, Ti co mají penízky a chtějí zvířátko pohřít, ho pohřbít nechají… Ostatním to nikdo nevnucuje…. A paní Ing. Štorkové bych vzkázala, ať si příště kouká do pusy, každý její názor nesdílí….

  2. Jako obcanske sdruzeni se prece muzete uchazet o grantovou podporu napr. ze strukturalnich fondu EU, kde je mozne ziskat penize na nakup pozemku a dalsi aktivity spojene s hrbitovem zviratek. Nemusite pak chtit nic od mesta a bude to ciste vas podnikatelsky zamer. Jinak by me taky zajimal zpusob, jak pruhledne hospodarit s vybranymi penezi na hrbitove, ktery stoji sice stoji na mestskem pozemku, ale mesto ho vlastne neprovozuje……… To logicky podporuje nazory o tom, kdo z ceho ma jaky „byznys“. Navic v ceskem prostredi je pojem neziskovka opravdu jenom prazdne slovo (podobne jako napr. OPS). Muj nazor je ten, ze pokud je o to zajem, tak hrbitov ano, ale bud za sve a jako podnikatel, nebo at ho provozuje mesto (treba jako sluzbu obcanum) a zase zcela ve sve reziji.

  3. Díky za připomínky – pokusím se něco vysvětlit
    1) Je pravda, že jsme o dotacích na tento hřbitov nic nezjišťovali. Něco mále jsem zjišťoval kolem fondů na turismus, živ. prostředí – pochybuju , že by se v dotacích z EU myslelo na tenhle druh aktivit. A pokud ano, rozhodně budou podmínky tak přísné, že bychom grantů nedosáhli. Jednou z podmínek je navíc např. částečná finanční spoluúčast, mnohdy 50% nebo proplacení až po realizaci atd. atd. – není to jednoduché
    2) Od města jsme chtěli „pouze“ pozemek – který ted bude ležet ladem dál. Je bezprizorní a mimo zemedělství na něm nic provozovat nejde (zemědělci o něj však zájem nemají). Napadá mě tedy, že směna některých pozemků s církví za budovu arciděkantví nebyla pro město tak výhodná
    3)Průhlednost financování by se musela ošetřit smluvně. Bylo předběžně dohodnuto, že město poskytne pozemky, občanské sdružení svépomocí a pomocí sponzorských darů vybuduje pietní místo a Technické služby ho budou spravovat na základě smlouvy. Náročnost by nebyla tak velká, protože by bylo všechno „při ruce“, v místě. Tím jsme chtěli snížit i veškeré poplatky na minimum. Bylo to spočítáno asi tak, že by byl provoz samofinancovatelný z poplatků. A možný zisk bychom se s Technickými službami případně dělili – naše část by šla na další akce, naučné stezky atd.
    4)Podnikatelský záměr – ten je už o živnostenském listu (nevím, jestli na „provozování hřbitova“), zaměstnancích, účetnictví a okud by se měl hřbitov uživit a případně vydělávat, byly by ceny za „pohřbívání+služby“ vyšší – což jsme nechtěli
    A možnost, že by Město něco dělalo pro občany zdarma? To je spíš sci-fi. Když jsem slyšel pí. Štorkovou…navíc jsem se dozvěděl, že se „podepsala“ i pod to, že nám nebyl odsouhlasen finanční příspěvek na rozšíření naučné stezky a péči o stávající.

    Všechny aktivity děláme pouze ve dvou, Jirka navíc dojíždí za prací až do Brandýsa. Jsme rádi, že stíháme tohle.

  4. K těm grantům – těžké je vyplnit vÅ¡echny formuláře a vymyslet smysluplnou „vizi“, na to je potřeba trpělivost a opakované jednání s přísluÅ¡ným úředníkem na kraji, ale zase je docela dobrá Å¡ance na úspěch, protože právě kvůli výše zmiÅ?ovaným překážkám to větÅ¡ina lidí vzdává. České granty mají spoluúčast docela malou (v porovnání s třeba Německem) – dá se požádat o čast spoluúčasti i státní rozpočet (čímž si pojistíte pravidelnost kontrol z FÚ). Zpětné proplácení už záleží na konkrétním typu projektu, ale stát na to myslí a dá se to řeÅ¡it formou překlenovacích půjček (na těch pár měsíců než to EU proplatí). Financovat se dá prakticky cokoliv – v některých programech jsou i záchranné projekty, které spočívají jenom v tom, že koupíte kousek lesa, kde něco žije, a snažíte se ho uchovat pro budoucnost. Problém vidím spíš v podmínce, že projekt musí samovolně běžet jeÅ¡tě nejmíÅ? 5 let po ukončení bez financí z EU, a taky v mediální kampani, která se k tomu musí spustit………

  5. Dokud budou v radě takoví měšťané z 19. století s obzorem končícím na špičce jejich nosu, bude Kutná Hora zaprděné pasivní městečko, kde se nic neděje, nikoho nic nezajímá, všichni spí a ublíženě vzpomínají na dobu, kdy jsme byli královské město a všichni nás měli rádi.
    Doporučuju se odstěhovat někam, kde mají lidé jako vy lepší podmínky pro svoje snahy, a vykašlat se na boje s větrnými mlýny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *