Příčina odumírání olší

V údolí Vrchlice olsove spalkymůžete nyní pozorovat ( zejména za Spáleným mlýnem směrem k Velkému rybníku) , že dochází k postupnému kácení proschlých a vyvrácených olší lepkavých. Výsledkem jsou pak úhledné a na průřezu pěkně barevné olšové špalíky podél potoka. A co je vlastně příčinou odumírání olší? Je to nemoc, resp. soubor biotických a abiotických příčin, zvaný „náhlé chřadnutí olší“.

Prvním důvodem pro zvýšené chřadnutí olší jsou od roku 2002 častější povodně a tím pádem i zvýšené hladiny toků (i když na Vrchlici není tato příčina tak markantní a důležitá díky přehradě). Olše, i když vlhkomilné, nemají rády po delší dobu zvýšenou hladinu vody v blízkosti kořenové zóny a kmene. Při silném proudu vody jsou narušovány vlásečnicové kořeny a jejich ukotvení v půdě. Dále je silným tlakem vody a pnutím kmene poškozován celý kořenový systém stromu. Tyto příčiny jsou v údolí znatelné pouze v době odpouštění přehrady Vrchlice. V tomto území nejsou však zas tak důležité.

Důležitější je napadení broukem bázlivcem olšovým (Algelastica alni), který nakusuje listy a do těchto vzniklých ran vnikají spory houby alder (Phytophthora). Tato houba postupně napadá cévní svazky stromu a zarůstá je (podobně jako tracheomykóza i jilmů, bříz a lip). Strom pomalu od vršku usychá, větve se lámou až zůstane pouze mrtvé torzo stromu. Toto torzo se může při menším větříku zlomit nebo vyvrátit.

Poslední příčinou, která napomáhá k usychání olší je napadení oslabených stromů různými dřevokaznými houbami. Nejvýznamnější je rezavec lesknavý (Inonotus radiatus). Zatím se neví, jak proti „chřadnutí olší“ bojovat. Nemoc se v současné době sleduje, hledají se příčiny, souvislosti a na základě těchto informací se bude hledat způsob eliminace této „nemoci“. Do té doby budeme muset přihlížet, jak kolem nás usychají a mizí tyto krásné stromy.

Detailní pojednání o tomto problému je zde , na stránkách Lesnické práce.

Zde je reakce a vysvětlení slečny(paní) Jolany Kyselákové z VULHM Kunovice:

Dovoluji si upozornit autora tohoto článku na hrubou chybu o způsobu šíření Phytophthora alni. Je zde spojována s napadením bázlivce olšového a jeho požerky, což neodpovídá skutečnosti. Bázlivec olšový se sice vyskytuje ve větší míře také v důsledku zaplavení či jiného stresu, ale příčinná souvislost s výskytem P.°alni zde v žádném případě není! Phytophthora je rostlinný půdní patogen, který se rozšiřuje pohyblivými plovoucími zoospórami a nikoliv vzduchem. Proto souvisí se zaplavením, zamokřením a trvale zvýšenou hladinou vody. Zoospóry se pohybují výhradně ve vodním prostředí, kde chemotakticky aktivně vyhledávají svého hostitele. To je důvodem výskytu tohoto onemocnění kolem potoků a řek a jeho poměrně rychlého šíření. Doporučuji seznámit se s články publikovanými u nás a dostupnými na webu i dalšími informacemi ze zahraničí (AOPK ČR Informace, Lesnická práce 2003 a 2004, Czech Mycology 55 (3-4) 2003; stránky www.forestresearch.gov.uk; www.waldwissen.net; www.mluv.brandenburg.de; informace mezin. organizace EUFORGEN; časopis AFZ-Der Wald 9/2003 a 10/1998; Plant Pathology 2003-52-807; Appl Environ Microbiol. 2007 September; 73(17): 5587–5597.; www.apsnet.org -Plant Disease / January 2007-97-102; atd.). Kyseláková Jolana, VULHM v.v.i.,Strnady – Výzkumná stanice Kunovice

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on Facebook0Tweet about this on TwitterShare on Google+0Pin on Pinterest0

1 komentář u “Příčina odumírání olší

  1. Dovoluji si upozornit autora tohoto článku na hrubou chybu o způsobu šíření Phytophthora alni. Je zde spojována s napadením bázlivce olšového a jeho požerky, což neodpovídá skutečnosti. Bázlivec olšový se sice vyskytuje ve větší míře také v důsledku zaplavení či jiného stresu, ale příčinná souvislost s výskytem P.°alni zde v žádném případě není! Phytophthora je rostlinný půdní patogen, který se rozšiřuje pohyblivými plovoucími zoospórami a nikoliv vzduchem. Proto souvisí se zaplavením, zamokřením a trvale zvýšenou hladinou vody. Zoospóry se pohybují výhradně ve vodním prostředí, kde chemotakticky aktivně vyhledávají svého hostitele. To je důvodem výskytu tohoto onemocnění kolem potoků a řek a jeho poměrně rychlého šíření. Doporučuji seznámit se s články publikovanými u nás a dostupnými na webu i dalšími informacemi ze zahraničí (AOPK ČR Informace, Lesnická práce 2003 a 2004, Czech Mycology 55 (3-4) 2003; stránky http://www.forestresearch.gov.uk; http://www.waldwissen.net; http://www.mluv.brandenburg.de; informace mezin. organizace EUFORGEN; časopis AFZ-Der Wald 9/2003 a 10/1998; Plant Pathology 2003-52-807; Appl Environ Microbiol. 2007 September; 73(17): 5587–5597.; http://www.apsnet.org -Plant Disease / January 2007-97-102; atd.). Kyseláková Jolana, VULHM v.v.i.,Strnady – Výzkumná stanice Kunovice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *