Významný objev v údolí Vrchlice – lidé z doby kamenné

ښdolí Vrchlice není zajímavou a jedinečnou oblastí pouze z hlediska krajinář™ského, botanického a zoologického, ale i antropologického. pracloveciښnorová exkurze do stř™ední partie údolí odhalila skutečnosti, které bezesporu př™ispějí k atraktivitě údolí Vrchlice mezi odborníky a zainteresovanou veř™ejností.

Je všeobecně známo, že ačkoliv fenomén, běžně nazývaný “moderní civilizace”, v posledních desetiletích ovládl téměř™ celou planetu, v některých oblastech se dosud zachovaly společnosti, jejichž způsob života a strategie př™ežití je moderními technologickými vlivy zasažen jen minimálně. Areál výskytu tzv. tradičních společností, jež si po staletí a tisíciletí zachovávají konstantní způsob života, je v současné době omezen na odlehlé oblasti tropických deštných lesů (Jižní Amerika, Papua Nová Guinea) a polopouští (subsaharská Afrika, Austrálie). I v těchto výspách však tradiční společnosti čelí enormnímu tlaku okolí (tzv. civilizace) a v dlouhodobějším časovém horizontu mu nejsou schopny čelit.

Šokujícím zjištěním je, že kultura (ve smyslu skupina lidí se specifickým způsobem života), které se civilizační vlivy dotkly zcela minimálně, sídlí i v údolí Vrchlice. Několik zatím pozorovaných jedinců tradiční (dř™íve se používal pojem primitivní) společnosti osidluje prostor v blízkosti zř™íceniny mlýna Cimburk. Sídliště skupiny (3-4 jedinci) se nachází na bř™ehu Vrchlice u jedné z hlubších tůní. Př™íbytky jsou zhotovené z př™írodních materiálů (dř™evo, kameny) a tkanin nejasného původu. Z pozorování je patrné, že př™íslušníci skupiny umějí rozdělat oheň, což je pravděpodobně nejsložitější technologie, kterou disponují. Strategií obživy je lov a sběr. Vzhledem k omezeným př™írodním zdrojům př™icházejí v úvahu lovené koř™isti př™edevším ryby a menší savci, v př™ípadě sestrojení jednoduchého praku (nebylo potvrzeno) i ptáci. Př™ežití skupiny je však závislé př™edevším na sběru. Akční rádius sběrových aktivit bude muset být značný kvůli limitované úživností údolí Vrchlice a př™ilehlých oblastí. Je téměř™ jisté, že př™íslušníci skupiny se budou vydávat do bezprostř™ední blízkosti lidských sídel. Vzhledem k naprosté odlišnosti sociokulturních vzorců př™íslušníků “vrchlického kmene” a reprezentantů moderní civilizace lze očekávat stř™ety, nedorozumění a pravděpodobně i konflikty. Můžeme se jen dohadovat, zda vzájemná interakce obou světů povede např™. k výměnnému obchodu.

Z teoretického i praktického hlediska je př™ežití autochtonní skupiny lovců a sběračů v centrální části České kotliny, navíc v oblasti, které bylo v neolitu centrem zemědělské kultury (Bylany) a od té doby je hustě osídlena, zcela vyloučeno. Původ společnosti tedy lze zdůvodnit pouze procesem devoluce (návrat společnosti k vývojově př™ekonaným stádiím). Lidé (př™íslušnost k druhu Homo sapiens sapiens je nezpochybnitelná) pozorovaní v údolí Vrchlice se zjevně nedokázali př™izpůsobit př™etechnizovanému a odosobněnému světu euroatlantického civilizačního okruhu a rezignovali na jeho stereotypy, zvyky, normy, znalosti, pravidla a rituály. Dobrovolně či z donucení opustili svět, kterému nerozuměli, stáhli se do př™írodního prostř™edí, kde jsou schopni př™ežít díky několik miliard let staré zkušenosti rodu Homo, která je otištěna v lidském genofondu. Návrat do př™irozeného prostř™edí způsobil rezonanci atavismů, jejichž využití je nezbytnou podmínkou př™ežití člověka mimo civilizační prostř™edí. V současné době jsme v údolí Vrchlice svědky zcela mimoř™ádného procesu formování společnosti založené na strategii, jež je z perspektivy vývoje celého lidstva několik tisíc let př™ekonaná.

Objev v údolí Vrchlice je epochální, ovšem zároveň stojíme př™ed velkým počtem neznámých. Vyvine se v údolí Vrchlice zcela specifická kultura? Jedná se o samostatnou etnickou skupinu? Odolá tradiční společnost vlivům “naší” civilizace? Bude “vrchlická” společnost schopna reprodukce? (tato otázka je zvláště naléhavá, neboť všichni dosud pozorovaní jedinci jsou samčího pohlaví). Časem snad budeme schopni na tyto otázky odpovědět a dozvědět se tak mnoho zajímavých informací nejen o “vrchlické” společnosti, ale i o nás samotných.

Tento př™íspěvek není naším dílem, ale pochází od našeho externího spolupracovníka v oboru kulturologie, sociologii a antropologie.

nebuďte asociální, sdílejte ...Share on facebook
Facebook
0
Share on twitter
Twitter
Share on google
Google
Share on pinterest
Pinterest
0

6 komentářů u „Významný objev v údolí Vrchlice – lidé z doby kamenné

  1. Zajimalo by mě, zda v místě kde se usídlila skupina lidí roste NASTURCIUM OFFICINALE. Pokud ano, tak je docela možné, že tito obyvatelé nebudou nikdy trpět rakovinou, neboÅ¥ požíváním této léčivky, především v syrovém stavu, prakticky znemožÅ?uje tvorbu zhoubných nádorů.

  2. Obávám se Davide, že jste špatně odhadl období, kam tyto lidi zařadit. Dle mého názoru jsou to lidé daleké (nebo blízké?) budocnosti. Jedná se o zástupce postmoderního člověka, tedy o zástupce lidu “skládkových polí”, kteří budou žít z vyhrabaných odpadků po dnešní civilizaci, až se tato svými odpadky zahltí. Tito vizionáři dnů budoucích, kteří za těžkých podmínek prokopávají cestu pro způsob, jak přežít současnou konzumní společnost, jsou nyní nepochopeni a odsunuti na okraj společnosti, a taky tam zůstanou. Reprodukce přirozenou cestou naštěstí (nebo na neštěstí?) zatím nehrozí. Nicméně množení je jisté, a jisté je i to, že se brzy objeví i jedinci samičího pohlaví. Údolí Vrchlice je totiž opravdu krásné. Bohužel si nejsem jistá, zda jejich představa obživy, která je založena na principu “zkonzumuj vše, co konzumní společnost nedokáže strávit”, nebude pro údolí spíše zkázou než přínosem. Tato recyklace odpadů je zatím jen a jen “hudbou budoucnosti”.

  3. Je zajímavé , kolik času a peněz jsme ochotni obětovat na záchranu údolí ,kde krom našich vzpomínek není nic. Je zajímavé s jakým “zájmem” se snažíme zařadit skupinku LIDÍ , kteří se uchýlili do NAŠEHO údolí (protože jim nic jiného nezbývá) , stejně jako naši předkové před desítkami tisíc let. Vlastně se nic od těch dob nezměnilo – Jakmile se někdo liší ,smečka ho zákonitě vypudí. Civilizace se zkrátka stále nenaučila pomoci , aniž by se snažila změnit něčí způsob života k obrazu svému.

    • Máte jistě pravdu, ale píšete to z pohledu člověka, který asi dotyčné neviděl v “akci”. Když bylo potřeba v době, kdy bydleli v údolí, s čímkoliv pomoct, odpověď byla “že zadarmo prstem nehnou”. Dřevo, které nebylo určeno pro ně ale bez ostychu sebrali a spálili. Tito lidé se v “našem” údolí chovají tak, jakoby by bylo jen “jejich”. Není zrovna moc příjemný pohled na to, když jdete po turisticky značené stezce, čtete si tabuli a 15 m od vás na vás vystrčí při konání velké potřeby jeden z dotyčných zadnici. Nemluvě už o desítkách kilogramů odpadků a doslova pokáleném lese v blízkém okolí. Každý tramp nebo skaut se naučil vykopat si alespoň latrínu! Pomoci si musí chtít především sami, mnozí z nich o pomoc ani nestojí a vyhovuje jim podobný způsob života. Pokud už však tímto způsobem života chtějí žít, pak nesmí obtěžovat lidi kolem a chovat se alespoň trochu kulturně. K tomu není potřeba ani milionů, ani zděný dům nad hlavou nebo vysokoškolský titul.

  4. Pingback: Přílišná aktivita škodí…. | Denemark – občanské sdružení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *